Pane Novotný, ZS Zalužany patří v ČR patrně k největším a také k jedněm z nejstarších chovatelů normandského skotu. Kromě jiného máte také zkušenost ze společného chovu normandského a holštýnského plemene. Co byste nám obecně k normandům řekl? A to nejen jako současný předseda svazu.

Normandským plemenem se náš podnik a spolu s ním i já zabýváme již 14 let. Měli jsme holštýnské plemeno, zvyšovala se užitkovost, ale chyběly složky. Uvažovali jsme, jak zkombinovat holštýnské stádo s jiným plemenem, které složky má a současně odpovídá i tělesným rámcem, a ještě i růstovým potenciálem a osvalením býků ve výkrmu. Ten totiž také provádíme. Jersey je rámcově malý a do holštýnského stáda se nám vůbec nehodil. Brown Swiss je sice rámcovější, ale ani on nám plně neřešil otázku výkrmu býků. Kromě toho nás také zajímala plodnost. Mám po letech zkušenost, že problémy s reprodukcí holštýnek i krav s extrémně chabým osvalením patrně souvisí i s jejich předchozím přešlechtěním na mléčný charakter coby doprovodným efektem selekčního tlaku na nejvyšší užitkovost. Takovými problémy kombinovaná plemena netrpí. Nabízela se sice červená straka, ale ta byla v té době u nás spíše ještě překřižovaná holštýnem. Nás ale lákalo něco jiného, nového, co tu ještě nebylo a o čem jsme měli informace jakých parametrů toto plemeno dosahuje ve Francii, v zemi svého původu.

To máte na mysli normandský skot.

Ano. Po zralé úvaze, ještě s bývalým předsedou Ing. Babíčkem, toto rozhodnutí padlo. Neznali jsme vůbec v té době potřeby tohoto skotu, domnívali jsme se, že bude stačit jen plemeno dovézt, šoupnout ho mezi holštýny, tak jak jsme to viděli ve Francii, a vše bude OK. Nakoupili jsme proto 20 kvalitních embryí a přenesli je do našich jalovic. Narodilo se 8 jaloviček a 4 býčci. Ty jsme posléze umístili mezi 350 holštýnek na intenzivní holštýnskou krmnou dávku, čímž jsme jim ale situaci z hlediska etologického i výskytu ketóz vůbec neulehčili. Přesto nám například Galanka dala velmi pěkných 96 embryí. 2 býky jsme jako plemenné prodali do přirozenky a dva si nechali na farmě na doskoky. Bohužel ale do této doby, shodou okolností, zasáhlo celorepublikové opatření. Ozdravování od IBR. A my museli začít kromě holštýnských zvířat likvidovat i část normandek. Proto jsme přistoupili i ke křížení a začali využívat dovozového spermatu kvalitních francouzských prověřených býků. Dnes ale vidím že jsme je neuváženě pouštěli na horší část holštýnského stáda. Křížení býci vykazovali výtečné výsledky v přírůstku, a především pak v zatřídění na jatkách. U stáda dojnic jsme kvůli rozdílnějším požadavkům na koncentraci živin u skupiny holštýnské a neholštýnské, (N100 včetně různě podílových NxH kříženců) také hledali kompromisy v sestavení krmné dávky, což se rovněž ale ukázalo jako ne zcela ideální řešení. A to jak pro holštýny, tak pro normandy.

Pro porovnání užitkovosti těchto dvou skupin dojnic jsou tu výsledky z KU za plemenářský rok 2015-2016

Jakým směrem se po získaných zkušenostech dnes ubírají kroky vašeho podniku k budoucímu využití normandských zvířat?

Podívejte, během těch let jsme několikrát vedli jednání se zástupci mlékáren i na nejvyšších úrovních. Při jednom z jednání, v jisté slabší chvilce, dokonce z úst ředitele mlékárny zaznělo, že svozná linka, do které dáváme i my mléko, jim ve srovnání s ostatními vykazuje skoro o 1/5 větší výtěžnost sýřeniny. Nicméně za celou dobu jsme žádných pozitivních výsledků kromě příplatku za vyšší složky, který mají ovšem i všichni ostatní, nedocílili. Samozřejmě jsme začali přemýšlet a hledat novou vizi, jak těchto nesporných výhod normandského plemene ekonomičtěji využít.

Spolu s předsedou představenstva Janem Šetkou jsme se shodli na novém cíli, který představuje oddělení vybraného (30-40 ks) normandského stáda dojnic a jalovic od holštýnského a umístění ho na samostatnou farmu s možností celodenního venkovního pobytu na pastvě i pastevních výbězích. Mléčnou produkci získanou tímto způsobem pak chceme využít přímo u farmy ke zpracování vlastních výrobků a k přímému prodeji, respektive do regionální sítě a potažmo také k určité propagaci našeho podniku a samozřejmě i normandského plemene. Jak nejlépe a nejrychleji tuto myšlenku realizovat je vysloveně dnešní téma. Současně, protože máme také již dost zvířat vysoko v krvi, můžeme případným zájemcům nabídnout k prodeji i kvalitní plemenná normandská zvířata v cenách jistě nižších, než by je koupili z dovozu.

Které vlastnosti normandského plemene byste ocenil a které by naopak podle vás měly být při šlechtění tohoto plemene více akceptovány a co byste ještě vzkázal případným našim zájemcům o chov normandského plemene chovaného pro účely produkce mléka?

Normand je mimořádně klidné, rámcové plemeno se všemi svými nej, jak s oblibou podotýkají ve Francii. Mě osobně fascinuje už jen samotný pohled na normandskou krávu na pastvě. Nerad bych zde použil strakatými chovateli poněkud zprofanovaný výraz „skutečná kráva“, ale mám-li s trochou emocí přispět k tomu, abyste pochopili, co mám opravdu na mysli, tak v tuto chvíli mě nic příhodnějšího nenapadá. Rezervy má každé plemeno. Domnívám se, že při zachování kaseinové a složkové výhody normandů zůstávají dveře ke zvyšování dojivosti ještě otevřené. Ale také z řady kontaktů s francouzskými šlechtiteli vím, jak mimořádnou pozornost a intenzitu této otázce věnují.

Zájemcům, kteří se chtějí normandským skotem zabývat bych vzkázal tu úplně nejjednodušší věc. Pokud normandské krávě necháte skutečnou svobodu pohybu, budete ji co nejméně do všeho mluvit, a hlavně se neošidíte o zpracovatelskou kvalitu její produkce, je to ta nejhodnější a nejlepší kráva na světě.

ZS Zalužany

Přejít do galerie navigate_next