Agrodružstvo Vyšetice
čas vložení: 22.6.2017, 21.22
Rozhovor s předsedou Ing. Václavem Štecherem.
Pane předsedo, můžete stručně říci jakou roli hraje normandský skot ve vašem podniku?
Chcete-li opravdu stručně, tak musím říct, že zcela okrajovou.
Jinak číselně asi tak 3 % ze stavu dojnic. Naší hlavní činností v živočišné výrobě je dlouhodobě chov více než 400 holštýnských dojnic H100 převážně francouzského genofondu ve velkokapacitní stáji s lehacími boxy a roštovou podlahou. Loňská průměrná užitkovost holštýnského stáda byla 11253 kg mléka se 3,68 % T, 414 kg T a 3,34 % B, 376 kg B na dojnici při délce mezidobí 432 dní.
Co tedy bylo hlavním důvodem zařazení těch několika normandských zvířat do vašeho stáda?
Když na to vzpomenu, tak asi zvědavost a možná i jejich zbarvení. Ale teď vážně. Při návštěvách francouzských chovů jsem si také dost často všiml, že některé farmy měly i mezi vysoko užitkovými holštýnkami několik normandek. Nutno dodat, že většina tamních vysoko užitkových holštýnských chovů (třeba i s výkonem 11-12 tisíc na dojnici) využívá pastvu, byť třeba jen půldenně. Na otázku, proč tam mají farmáři v takovém stádě normandky, zněla vždy stejná odpověď. Pro zvýšení obsahu složek v bazénovém vzorku. Ve Francii je totiž konstrukce ceny vykupovaného mléka dlouhodobě závislá na kg složek, ovšem při určitých stanovených minimálních standardech. A normandky jim v některých obdobích roku právě tyto standardy pomáhají levně dohnat.
Vy jste to tedy řešil nějakým nákupem zvířat?
Ne. Měl jsem obavu, jak znám francouzské chovy, že by jim naše stájová technologie uzavřeného chlíva s roštovou podlahou nemusela vyhovovat. Proto jsme zvolili raději postupnou cestu adaptace na místní podmínky převodným křížením několika kusů nakoupených různě podílových červenostrakatých dojnic spermatem prověřených normandských býků. Hlavní požadavek byl slušná vemena, dobré končetiny a spíše vyšší složky. Užitkovost a produkce T+B prvních F1 generací se od zbylého průměru holštýnského stáda pochopitelně poněkud lišila. Méně mléka, ale zase vyšší složky. V současné době máme asi 12 dojnic s normandskou krví v různé fázi převodu. Všechna tato zvířata jsou naprosto stejně krmena a chována za stejných podmínek na téže technologii, jako celé holštýnské stádo. Pokud bych měl uvést jejich užitkovost, tak by bylo asi rozumné vybrat jen zvířata s min. 75 %-100 % normandské krve. Z rok 2016 je takto uzavřeno celkem 5 prvních až druhých laktací dojnic s průměrným výsledkem 8202 kg mléka s 4,22 % T, 344 kg T a 3,67 % B, 300 kg B na dojnici při délce mezidobí 367 dní. Máme tu i (normandka na fotce) více mistryni ČR (N75%) po býkovi Redondo x Joachim, která na druhé laktaci dala 11376 kg, 4,08 % T, 3,50 % B s délkou mezidobí 358 dní a za 4 laktace nadojila celkem 38914 kg, 4,08 % T, 3,52 % B. Ta si patrně poradila i s holštýnsky intenzivní krmnou dávkou, případnými ketózami a je i v naší technologii na tom v rámci holštýnského stáda solidně s končetinami.
Jak s těmito zkušenostmi hodláte dále naložit?
Podívejte, my prodáváme mléko Pragolaktosu, kde jsou standardy 3,7 % tuku a 3,4 % bílkovin. Obsah bílkovin naše holštýnské stádo zatím neplní jen asi o 0,06 %, a tuk dokonce jen o 0,02 %, takže to, co ztrácíme na malé finanční srážce za obsahy, více než bohatě doženeme přes litry v kg T+B (litry x složky). Přesněji řečeno v rozdílu litrové produkce mezi holštýnským a normandským mlékem. Kromě toho nám mlékárna v žádném případě za kaseinovou kvalitu a jiné kvalitativní parametry normandského mléka nic nepřidá.
Toto ale současně vůbec nic nemění na dalším setrvání těch několika normandských zvířat ve stádě, na které pohlížíme i jako na ověřování a testování tohoto plemene v typicky české velkovýrobní stájové technologii na intenzivní holštýnské výživě.
Ale musím upozornit, že normandští býčci jsou vynikající jak v růstu, tak i v osvalení. Možná jste si také všimli skutečně ohromného rozdílu v mezidobí, které mají normandky až o 65 dní kratší. To také hodně znamená. A i když se můžeme domnívat, že v tomto případě jde třeba o náhodně dobrou sešlost reprodukčních údajů z pěti laktací, tak v reprodukci jsou normandky nepochybně o mnoho lepší. Mají tendenci se rychleji množit. To nám i při tak malém počtu dojnic umožnilo prodat již 3 telata, 1 jalovici, 3 dojnice, a dokonce i jednoho plemenného býka do přirozené plemenitby.
