Pane inženýre, proč jste se rozhodl chovat normandské dojnice?

Hospodařit jsme začínali s holštýnkami, které jsme dostali v restituci. Postupem času se ale ukazovalo, že pro volný pastevní chov založený na co možná nejjednodušších vstupech, ať se to týká krmivové základny či zootechnických zásahů, jsou holštýnky nevhodné. Nemohli jsme se dochovat ani pořádného stáda. Holštýnky jsou automaty na výrobu mléka vyžadující hlavně kukuřičnou siláž, vysoké dávky koncentrátů, pomalu laboratorní podmínky stáje a téměř nepřetržitý zootechnický a veterinární dohled. Takovýto chov jsme ale nechtěli, a proto jsme se rozhodli pro změnu plemene. Jenomže jaké vybrat? ČESTR jsme nechtěli kvůli jeho povaze a bylo jasné, že nové plemeno bude také muset mít zajištěný plný plemenářský servis. Pak jsme se čirou náhodou dozvěděli o normandském skotu. Důkladně jsme to konzultovali a po pečlivém zvážení všech okolností se rozhodli.

Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti a výsledky s normandizací.

Normandky jsou takovým protipólem holštýnek, vyžadují plochu, prostor, volnost, pastvu, vzduch, a kromě denní rutiny co nejmenší zásahy člověka. Na to jsme ze začátku nebyli zvyklí. Až postupně jsme zjišťovali, že jakákoli pozornost nad rámec nutnosti je vlastně obtěžuje, a tak je kromě obvyklé péče necháváme být. V nadsázce říkáme, že si dělají, co chtějí.

S příchodem normandské krve se proměnilo vlastně vše. Holštýnky na pastvě byly ztřeštěná zvířata. Normandky, pokud je vše v zajetých kolejích, jsou klidné a přátelské. To se ale rázem změní, když s nimi chceme dělat něco, co jejich svobodu omezuje, třeba řezání paznehtů. Rázem jsou umanuté. Je to v podstatě stejné jako u masných plemen na pastvě, rozdíl je jen v tom, že normandky nikdy nejsou agresivní, a samozřejmě taky výborně dojí.

Pak je tu plodnost. Dnes nejenže máme stádo tak početné, jak chceme, ale telata jalovičky i jalovice prodáváme. Samozřejmě menší dojivost znamená i lepší plodnost, ale řekl bych, že u normandek je to přímo i plemenná vlastnost.

S plodností souvisí porody. Když se nám začala rodit normandská telátka a viděli jsme ty široké hlavy, trnuli jsme hrůzou. Ale život je plný paradoxů a my zjistili, že oč hůře se rodí holštýnská telata se svými úzkými a protáhlými hlavičkami, o to lépe přichází na svět normandi s hlavama jako štíty. Prorazí si cestu rodidly jako ledoborec. V podstatě až na výjimky se normandky telí samy.

A mateřské vlastnosti normandských matek? Nezřídka se stává, že po obstarání telete po porodu je máma prostě pošle pod ohradníkem ukrýt se do lesa či vysoké trávy. Pak se zapojí do stáda a dělá že nic. Pokud tele nenajdeme, tak na ně večer zavolá a ono přisprintuje.

No a samozřejmě je tu mléčná užitkovost. Obecně řečeno: Jasně, že dojí méně než holštýnky. Normandi jsou skot s kombinovanou užitkovostí, pozdní, a ještě k tomu pastevní. U F2 generace je problém, jako u každého převodného křížení. Vlastnosti původního plemene se ztratí a nového ještě plně nenastartují. Proto bych zvláštní důraz kladl na výběr býků pro tvorbu druhé filiální generace. Je to taková „zlodějská generace“, exteriérově i produkčně nevyrovnaná, proto je třeba vybírat býky prověřené na co nejvyšší plemennou hodnotu mléka.

Na to, že naše dojnice produkují mléko v podstatě jen z objemné píce, dojí opravdu dobře. Je ale třeba se obrnit trpělivostí a maximální pozornost věnovat senoseči.

Mohl byste popsat, jak vypadá vaše letní a zimní krmná dávka?

Letní KD je založena z největší míry na pastvě. Podle toho, kolik jí je, tolik k ní dojnice dostanou přídavek senáže, případně sena. Zimní KD je složena z travní a jetelotravní senáže a sena. V létě i v zimě dostávají jádro, což je mačkaný oves a tritikale nebo ječmen v dávce asi tak 0,15-0,2 kg/l mléka na čistý žlab. A k tomu samozřejmě minerálie a lizy. Zdůrazňuji ovšem, že kvalita objemu musí být na co nejvyšší úrovni a vždy v adlibitním množství. Mnohdy jsou krávy tak nasyceny, že o jádro pořádně ani nestojí. Takovouto KD dostávají všechna zvířata, ať jsou v jakékoli fázi laktace či zaprahlá. Jsou v jednom stádě a nijak je nerozdělujeme. Ostatní normanďáci si ze mě utahujou, že jsem fakticky praktikující BIO zemědělec, ale bez dotací. Přiznávám, že o tomto tématu poslední dobou opravdu hodně přemýšlím.

Tato krmná dávka vašim zvířatům na užitkovost nad 7000 kg mléka stačí?

Nic jiného skutečně nemají. Při takto organizované výživě, tedy prakticky výhradně z faremních zdrojů, jak jsem zmínil, je zcela klíčová kvalita objemu. Protože nic nedokupujeme, tak nám také meziročně podle vyrobeného objemu, slunečního svitu a srážek předchozího roku i kolísá obsah složek v mléce.

Co byste doporučil chovatelům, kteří by se chtěli vydat podobnou cestou jako vy?

Ať každý zváží, co vlastně chce. Jestli je pro někoho prvořadá pouze produkce mléka, tak ať to takto rozhodně nedělá. Toto je cesta pouze pro ty, jejichž filozofií je pohoda zvířat a nikoli továrna na mléko. A pak, každý pro takovýto chov nemá podmínky. Pokud je ale kdo má, pak tuto cestu doporučuji, protože s malými vklady a pracností dosáhne v podstatě stejné rentability výroby mléka, jestli ne větší a k tomu má ještě stádo spokojených a brejlatých normandek.

Aktuální 2017/2 struktura stáda podle ks dojnic a plemenného složení

Užitkovost stáda z KU za poslední roky

Ing. Josef Bicek

Přejít do galerie navigate_next