Šlechtitelský program a chovný cíl normandského plemene

byk.jpg

 

Ve znění schváleném členským shromážděním SCHNS ČR dne 16.3.2011:

CHOVNÝ CÍL A STANDARD

Šlechtění normandského plemene v ČR koordinuje Svaz chovatelů normandského skotu, o.s.

Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují na období nejbližších osmi let, tj. zhruba do roku 2015, s případným výhledem na další období.

1. Výchozí předpoklady     

1.1. Tendence chovu normandského skotu

V evropských zemích je patrné zesilování multifunkčního pojetí významu chovu skotu v celé soustavě zemědělství, ochrany i kultivace životního prostředí.

Normandský skot, který zaujímá především ve Francii významný podíl na celkových stavech skotu a v některých dalších evropských zemích se rozšiřuje, má v tomto procesu nezastupitelné postavení. Svým oboustranným produkčním zaměřením se uplatňuje efektivně ve všech produkčních systémech i oblastech. Velmi výrazné rozšíření doznal pak především v Jižní Americe a nyní se rychle rozšiřuje i do Ameriky Severní, zejména USA a také do Austrálie. Je možno konstatovat, že jeho domestikace a využitelnost je celosvětová.

Strategie a ekonomika chovu normandského plemene vychází z předpokladu, doposud v evropských zemích realizovaného, že masná užitkovost vyrovnává, do značné míry, rozdíl mléčné užitkovosti oproti jednostranně zaměřeným dojným plemenům. Týká se to nejen vlastního výkrmu, jehož parametry jsou shodné se specializovanými masnými plemeny, ale také, nebo především, špičkových kulinářských vlastností masa a výhodného zpeněžování telat a zástavového skotu.

Nemoc BSE a následný nepříznivý vývoj spotřeby hovězího masa a v souvislosti s tím také produkce a ceny jatečního skotu v předchozích cca deseti letech tento předpoklad poněkud narušily. Nicméně po řadě účinných veterinárních opatření se v předních evropských zemích již projevil patrný obrat k vyšší spotřebě, produkci i cenám jatečních zvířat a zástavového skotu, přičemž stále větší a větší důraz je kladen především na kvalitativní a kulinářské vlastnosti hovězího masa ruku v ruce se zdravotní a veterinární nezávadností.

V chovu normandského skotu se budou, jak předpokládáme, stále více prosazovat jeho nejznámější přednosti, což jsou především znaky chovatelské funkčnosti (fitnes). Preferována bude nejvíce dlouhověká výkonnost, plodnost, obsah somatických buněk a průběh porodů, jako předpoklady zefektivnění chovu s potenciálním uplatněním např. i v produkci biopotravin především u pastevních systémů. Stěžejní roli bude hrát mimořádně vysoký obsah bílkovin v mléce s téměř výhradním, pro nejvyšší sýrařskou výtěžnost prokázaným, typem kappa kaseinu BB, případně také preference nezvykle vysoko (cca 50%) zastoupené alely beta kaseinu typu A2 (tzv. "zdravější mléko") u čistokrevných dovezených zvířat normandského plemene, jak bylo zjištěno z rozborů jejich DNA.

1.2. Užitkový typ a směry šlechtění

Normandský skot, jako jedno z nejstarších plemen se výborně osvědčil jak ve Francii, tak v řadě dalších zemí pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, výtečnou konverzi živin z objemné píce, hospodárnost chovu, lehčí porody, výbornou plodnost a přizpůsobivost ve všech výrobních oblastech. Díky velmi klidnému temperamentu a mimořádně snadné ovladatelnosti, může být chován ve všech produkčních směrech, zásadně však v nevazných technologických systémech!

Plemeno bude proto i nadále šlechtěno na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program.

Zásadní důraz bude kladen v procesu šlechtění na účinné zlepšování kvalitativních parametrů mléka a masa, obsah BB kappa kaseinu, A2 beta keseinu a na soubor vlastností a znaků, které napomáhají snižování nákladů a zvyšování hospodárnosti chovu zejména při podmínkách celkově nižších výrobních vstupů, které se vyskytují obvykle především u ekologických chovů.

Významnou rezervou pro zlepšení celkové efektivnosti chovu skotu je všestranné snižování výrobních nákladů u všech kategorií skotu. Rozhodujícím nástrojem v tomto směru je úroveň řízení jednotlivých chovů.

1.3. Stavy skotu a užitkovost

Na základě dosažených prvních třiceti laktací importovaných normandských plemenic v roce 2005 a 2006 v průměrné výši 5546 litrů mléka za 299 dnů, 210 kg bílkovin - 3,79%, 234 kg tuku - 4,22%, lze dosažitelnou a efektivní úroveň průměrné mléčné užitkovosti v populaci normandského skotu pouze odhadnout dle výše zmíněných a také zahraničních údajů na cca 6200 – 6 800 kg mléka a to i přesto, že se normandské plemeno v ČR teprve zavádí. Vývoj užitkovosti bude především odvislý od skutečnosti, v jakých stádech bude normandský skot chován, zda v holštýnských, českých strakatých, či případně bude-li držen v samostatných stádech.

Snaha po zvyšování mléčných složek a sýrařské výtěžnosti mléčných bílkovin z mléka je určitými mlékárnami postupně více a více oceňována, proto může být důležitým stimulem k určitému rozvoji normandského plemene a zvýšení počtu chovaných dojnic, pravděpodobně však spíše na úkor holštýnského skotu v jehož stádech, pro stejný rámec, by mohlo být též toto plemeno, rovněž jako čistokrevné, chováno.

Předpokládá se, že stavy krav plemene se budou pomalu zvyšovat. Protože však jde v ČR o historicky nové plemeno, je těžké odhadnout na jaké výši se stavy mohou ustálit. Plemeno by mohlo být lehce konkurenční spíše holštýnskému skotu v jehož některých stádech by mohlo být dobře využitelné ke zlepšování ekonomiky chovu, především pak v nasávacích oblastech mlékáren, které produkují sýry, a to při zvyšování mléčných složek a obsahu BB kappa kaseinu v prodávaném mléce.

Z toho reálně předpokládaný cíl:

  • zapojeno v kontrole mléčné užitkovosti 98 – 100 % krav
  • zapsáno v PK 90 – 100 % krav
  • aktivní populace (hrubý odhad a předpoklad) cca 1000 - 3000 krav

2. Chovný cíl a standard plemene

2.1. Hlavní směry chovného cíle

Hlavním cílem pro nejbližších 8 let je ustavení, zachování a postupná stabilizace plemena v ČR při jeho vyrovnané (intenzivní i extenzivní), ale vždy hospodárné produkci mléka a masa nejvyšší kvality, dosahované za přiměřených nákladů. Tyto požadavky charakterizuje:

Kombinovaný užitkový typ se zvýrazněnou produkcí mléčné bílkoviny a velmi dobrou zmasilostí.

Zdůraznění kvalitativních ukazatelů produkce, zejména:

  • u mléka – obsah bílkovin, BB kappa kasein, počet somatických buněk
  • u jatečního skotu – zatřídění podle systému SEUROP převážně do tříd E a U

Zdůraznění ukazatelů chovné užitkovosti, zejména: dlouhověká výkonnost, výborná plodnost, snadné porody, hospodárný odchov, adaptabilita, klidný temperament, pastevní schopnosti

Pevná konstituce a dobrý zdravotní stav, zejména mléčné žlázy a nejvíce končetin

Harmonické a funkční utváření tělesných partií: na prvním místě končetiny, větší tělesný rámec, dobře utvářené vemeno, výborné osvalení, šířkové i hloubkové rozměry.

Střední ranost.

2.2. Základní parametry chovného cíle

  • Mléčná užitkovost
  • prvotelek 5 000 – 6 000 kg
  • dospělých krav 6 000 – 7 000 kg
  • obsah bílkovin v mléce nejméně 3,6 %
  • obsah tuku v mléce 4,1 – 4,2 %
  • produkční využití dojnic 5 laktací
  • poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce 1 : 1,15
  • Masná užitkovost
  • denní přírůstek ve výkrmu býků 1 300 g a vyšší
  • jateční výtěžnost žírných býků 59 - 60 %
  • Ranost
  • věk při 1. zapuštění 16 – 20 měsíců
  • věk při 1. otelení 26 – 29 měsíců
  • Plodnost
  • servis perioda do 100 dní
  • inseminační index do 1,8
  • březost po I. inseminaci – jalovice 60 – 70 %, krávy 50 – 60 %
  • mezidobí 380 – 390 dní

2.3. Standard plemene

  • hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců 315– 350 kg
  • hmotnost jalovic při 1. zapuštění 430 – 450kg
  • hmotnost v dospělosti – krav 650 – 850 kg
  • býků 1 200 – 1 300 kg
  • výška v kříži dospělých – krav 142– 145m
  • býků 152 – 160 cm

3. Selekční program

3.1. Matky býků

Pro zatím velmi nízký počet čistokrevných normandských zvířat v ČR je současně prakticky nemožné si představit ucelený selekční program bez nejužší spolupráce s některými ostatními normandskými svazy, především pak s francouzským UPRA Normande a dále s francouzskou výkonnou selekční organizací provádějící též testaci býků GNA (Génétique Normade Avenir).

Selekční kritéria a hranice pro výběr matek býků:

Hlavní:

  • PH kg bílkovin min.`x + 2 s
  • PH % bílkovin min. 0,00
  • obsah bílkovin min. 3,6% výjimečně 3,5% za prvních 100 dní I. laktace min. 3,4 %
  • hodnocení zevnějšku za užitkový typ a vemeno min. 80 b. (G+)
  • dojitelnost APMV (stabilizační selekce) min. 1,9
  • minimální výška v kříži – na I. laktaci 136 cm – na II. a další laktaci 140 cm
  • maximální výška v kříži 148 cm
  • obvod hrudníku – na I.laktaci 195 cm – na II.a další laktaci 200 cm
  • pravidelné zabřezávání (individuální posouzení úrovně tohoto znaku vzhledem k průměru stáda a využití plemenice pro ET)

Doplňující:

  • poměr obsahu bílkovin a tuku do 1 : 1,15
  • produkce bílkovin v kg:
  • za prvních 100 dnů I. laktace min. 100 kg
  • za I. laktaci min. 230 kg
  • za II. laktaci min. 260 kg
  • za III. laktaci min. 280 kg

Hodnocení zevnějšku provádí nezávislí a proškolení bonitéři.
Výběr matek býků provádí pracovníci Svazu nebo pracovníci oprávněných osob vždy za účasti chovatele.
Za matky býků se nevybírají krávy s plemennou příslušností N3, zařazené do oddílu plemenné knihy PNB.
Špičkové matky býků, popř. jalovice s vynikající rodokmenovou hodnotou, se doporučuje využít pro ET.

3.2. Otcové býků

Vzhledem k malému počtu čistokrevných samičích normandských zvířat v ČR si nelze účinnou domácí testaci, natož pak použití domácího otce býků po dobu nejméně 8 let prakticky představit. Pro nejbližších 8 let se proto nabízí a doporučuje použití importovaného spermatu býků pravděpodobně francouzské provenience, a to dle případné individuální potřeby. Situaci by však mohlo poněkud změnit eventuální křížení s domácím holštýnským či strakatým skotem. Zejména v druhém případě by pak byly aplikovány a vyžadovány minimálně podmínky a požadavky šlechtitelského programu českého strakatého skotu.

Selekční kritéria a hranice pro výběr otců býků:

  • PH kg bílkovin (opakovatelnost min. 70 %) min. `x + 2 s v zemi prověření
  • PH % bílkovin min. -0,10 v zemi prověření
  • RPH KNP (test. SKVS) min. 95 či adekvátní údaj v zemi prověření
  • RPH pro obsah somatických buněk min. 90 či adekvátní údaj v zemi prověření
  • RPH plodnosti min. 95 či adekvátní údaj v zemi prověření
  • Typ kappa kaseinu BB

Při výběru otce býků se přihlíží k podílu B : T u hodnocených dcer, který by neměl být vyšší než 1 : 1,17.

Popis a hodnocení zevnějšku potomstva provádí nezávislí bonitéři.

Výběr býků se provádí na základě odhadnutých plemenných hodnot v zemi testace.

3.3. Produkce a výběr býků do plemenitby

Plnokrevní býci normandského plemene (nikoliv pouze čistokrevní) budou, vzhledem ke svým výtečným plemenným masným vlastnostem vybíráni do případné testace zásadně z odchoven, které jsou základem hodnocení masné užitkovosti a plní současně i funkci přípravy pro plemenitbu a funkci karantény.

Pro účely přirozené plemenitby, a to jak čistokrevné, tak pro křížení s dalšími plemeny, především pak masnými, mohou být býci vybíráni též z chovu v jednom roce jejich věku výběrovou komisí svazu a to na základě následujících kritérií – plnokrevný původ (N1 = 5. generace a výše), posouzení exterieru boniterem (G a lepší), růst, vývin a osvalení odpovídající věku, dobrý zdravotní stav, kappa kasein typu BB či AB.

Metodika a délka odchovu, která musí umožnit objektivní posouzení, výběr a urychlené zařazení do inseminace se zatím nemění.

Selekční kritéria a hranice pro výběr býků do plemenitby:

  • průměrný denní přírůstek v období testu min. x -0,5 s v odchovně, nebo (1,200 kg/den) hodnocený ve stáji ve věku jednoho roku býka.
  • výška v kříži min. 128 cm
  • výsledná třída hodnocení zevnějšku dobrá (G) a vyšší, s tím, že buď tělesná stavba nebo končetiny mohou být hodnoceny jako vyhovující (F)
  • dobrý zdravotní stav a prokázaná způsobilost k plemenitbě
  • kappa kasein BB, výjimečně AB
  • plnokrevný původ (min. 5.generace, nebo import z FR, tj. zápis do francouzské PK je podmínkou)

3.4. Testovací připařování

Pro cca prvních 8 let se nepředpokládá domácí testovací připařování.

Bude-li v ČR později již natolik početná normandská populace, aby skýtala šanci seriozního natestování, bude nutno a doporučeno pro další roky situaci řešit pomocí tzv. mezinárodní testace a to za předem smluvně dohodnutých pravidel. Předpokládá se proto tuto situaci řešit na bázi smluvního principu s některou z testujících francouzských komerčních plemenářských organizací. Zde nelze vyloučit ani možnost reciprokého použití některého rodokmenově mimořádně zajímavého býka z domácí produkce a od domácí matky býků.

Závazek k testování mladých býků uzavírá každý chovatel přihláškou chovu do PK. Při uzavírání smluv o inseminaci je třeba tento závazek respektovat, jak ze strany chovatele, tak ze strany osoby oprávněné k provádění inseminace.

Oprávněné osoby zahrnou do návrhu smlouvy s chovatelem takový rozsah testovacího připařování, jaký umožňuje dosáhnout nejméně 280 až 300 zabřezlých plemenic po každém testovaném býku. Žádoucí je určit pro testovací připařování nejméně 20 % z počtu I. inseminací a uplatnit ho zejména u prvotelek.

Testovací připařování probíhá výhradně podle jednotného schématu řízeného počítačem, který zajišťuje provázání mezi regiony a potřebnou přesnost následné selekce.

Po skončení periody testovacího připařování se přeruší využití býka na dobu nejméně 6 měsíců.

Semeno netestovaných a neprověřených býků nelze pro inseminaci v ČR použít.

Pokud nebudou splněna nebo budou porušena pravidla testovacího připařování, nebudou výsledky odhadu plemenné hodnoty uznány a zveřejňovány nebo budou označeny odlišným kódem, který upozorní chovatele na nedostatečnou vypovídací schopnost odhadované plemenné hodnoty býka.

3.5. Testování a posuzování

Principy metod zjišťování a posuzování vlastností zvířat a jejich plemenné hodnoty a organizace, odpovědné za jejich metodické řízení stanovuje Rozhodnutí komise č. 2006/427 z  20. června 2006, Rozhodnutí č.94/515/ES z  27. července 1994 a Rozhodnutí Rady č. 96/463/ES z  23. července 1996.

Testování a posuzování mléčné užitkovosti bude probíhat podle zásad stanovených vyhláškou MZe č. 471/2000 Sb., které vychází z metodiky ICAR. Pro účely šlechtění zůstává rozhodující způsob KU A4. Test je rozšířen i o počet somatických buněk.

Testu masné užitkovosti podléhají všichni domácí býci zařazení do testovacího připařování. Testování bude probíhat v nejbližších letech ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti skotu (SKVS). Metodika testu je daná. Po zavedení a ověření systému SEUROP pro zatřiďování jatečních těl budou využity údaje z tohoto systému, který by se měl výhledově stát rozhodující formou testu masné užitkovosti.

Zkoušky dojitelnosti budou probíhat v rozsahu nejméně 30 náhodně vybraných dcer testovaných býků. Kritériem testu bude absolutní průměrný minutový výdojek (APMV).

Popis a hodnocení zevnějšku budou i nadále provádět profesionální bonitéři podle jednotné metodiky dohodnuté v rámci Mezinárodního kongresu normandského skotu (CINOR).

Údaje o průběhu porodů jsou shromažďovány na základě prvotní evidence v chovech. Vzhledem k dosud rozdílnému rozsahu a kvalitě záznamů v chovech nejsou data zatím centrálně vyhodnocována v systému KD.

Kontrolu dědičnosti zdraví včetně diagnostiky a sledování dědičných poruch zdraví bude zajišťovat útvar genetiky SVÚ Brno.  Přestože u normandského skotu nejsou aktuálně popsány a běžně evidovány vážné dědičné poruchy zdraví tak jako je tomu například u skotu holštýnského, bude i této tématice věnována patřičná pozornost. Rozvoj molekulárně genetických metod umožňuje poměrně rychlou a spolehlivou diagnostiku případných dědičných poruch. Svaz bude proto sledovat vývoj v jednotlivých zemích, především ve Francii, a ve spolupráci s útvarem genetiky SVÚ Brno uplatňovat opatření, která by zajistila účinnou eliminaci případných dědičných vad bez významného snížení genetického zisku. Přitom budou respektovány postupy realizované v zahraničních populacích normandského skotu. Značení a evidování statusu případného nositelství genetické vady se stane součástí evidence plemenné knihy a bude se řídit doporučeními Mezinárodního kongresu normandského skotu (CINOR).

Testování na plodnost se realizuje ve dvou formách, jako:

  • paternální komponenta – podle zabřezávání po býkovi v období testovacího připařování
  • maternální komponenta – podle výsledků zabřezávání dcer býka ve stejných úsecích jako vrstevnice v KU

3.6. Výběr komplexně prověřených býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení

Intenzita selekce vyhlašovaných býků zlepšovatelů se bude pohybovat na úrovni do 10 % z počtu testovaných v příslušném roce a příslušné zemi. Přičemž od roku 2011 budou PH zjištěné na potomstvu rovnocenně hodoceny jako GPH, tedy genomicky určené plemenné hodnoty. Toto se však týká pouze býků hodnocených na Francouzské bázi.

Býci by se měli připařovat převážně v prvém, popř. ve druhém roce opakovaného nasazení.

Doporučená selekční kriteria a hranice pro výběr býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení:

  • PH nebo GPH kg bílkovin (opakovatelnost min. 70 %) min. x + 1 s
  • PH nebo GPH % bílkovin min. -0,20 (-0,30 schválit ŠK)
  • RPH KNP (test SKVS)(v zahraničí zmasilost) min.85 (ve Francii PH nebo GPH osvalení min. -1,2)
  • RPH plodnosti – paternální i maternální min.88 (ve Francii PH nebo GPH min. -1,0)
  • Typ kappa kaseinu BB (AB výjimečně, musí schválit ŠK)
  • Kvalita končetin co nejlepší, min. 105 (ve Francii PH nebo GPH min. +0,5)
  • Snadnost porodů pouze lehčí (ve Francii PH nebo GPH min. 88)

Při výběru býků k opakovanému nasazení se přihlíží k podílu B : T u hodnocených dcer, který by neměl být vyšší než 1 : 1,20. Dále se doporučuje, aby byli vybíráni býci prověřeni pouze jako nositelé lehkých porodů (pro francouzskou populaci tento limit představuje hodnotu 88). Býci s těžšími porody mohou být k další inseminaci schváleni pouze šlechtitelskou komisí, a to v ojedinělých (pro jiné vynikající parametry) případech v písemném zápisu z jednání komise. V opačném případě budou znevýhodněni při zápisu do PK normandského skotu zařazením do cenové třídy býků neprověřených v KD nebo GPH.

Sperma, či živí zahraniční býci, rovněž jako domácí, kteří nesplní podmínku +1 směrodatné odchylky v kg bílkovin (pro francouzskou populaci to představuje limit PH nebo GPH + 14 kg bílkovin) po zveřejnění v zemi původu, budou znevýhodněni při zápisu do PK normandského skotu zařazením do cenové třídy býků neprověřených v KD nebo GPH.

3.7. Výběr a vyhlašování býků zlepšovatelů masné užitkovosti

Intenzita selekce vybíraných býků zlepšovatelů masné užitkovosti se bude pohybovat do 5 % z počtu býků testovaných v příslušném roce. Přičemž od roku 2011 budou PH zjištěné na potomstvu rovnocenně hodoceny jako GPH, tedy genomicky určené plemenné hodnoty. Toto se však týká pouze býků hodnocených na Francouzské bázi.

Býky zlepšovatele masné užitkovosti vyhlašuje Svaz a rozsah jejich využití projednává s oprávněnými osobami.

Vybraní býci zlepšovatelé masné užitkovosti jsou určeni k využití jak v systému chovu krav bez tržní produkce mléka, tak v dojených stádech s kombinovanou užitkovostí.

Selekční kritéria a hranice pro tuto kategorii jsou:

  • RPH KNP min. 118
  • RPH plodnosti min. 95
  • PH nebo GPH pro osvalení ve Francii +1.5 s

Při výběru a vyhlašování býků této kategorie se přihlíží k jateční výtěžnosti, podílu ledvinového loje a hodnocení zevnějšku, zejména v ukazatelích užitkového typu a osvalení.

4. Selekce ve stádech

V rámci jednotlivých stád je žádoucí vyšší stupeň unifikace vlastností a znaků, která usnadňuje selekci a připařování ve stádě.

Pro zajištění takového modelu selekce je žádoucí definování konkrétního cíle šlechtění ve stádě a dále:

Na úseku připařování:

  • Především skupinové(liniové), výjimečně individuální připařování a volba vhodného plemeníka – korektora
  • použití TOP vynikajících připařovaných plemeníků bude prodloužené, ve zdůvodněných případech i na více let

Na úseku selekce:

  • rozhodující etapu selekce soustředit na období počátku prvé laktace (100 denní laktace)
  • stanovit minimální kritéria chovu pro výběr prvotelek do stáda dojených krav
  • využívat účelně prvotelky vyřazené z reprodukce dojeného stáda pro prodej plemenných zvířat do jiných chovů nebo pro doplňování stáda bez tržní produkce v rámci masného programu vlastního chovu
  • k tomu účelu zvýšit intenzitu odchovu a zapouštění jalovic na co nejvyšší míru, alespoň 38 % ze stavu dojených krav

5. Masný program normandského skotu

Normandský skot kombinovaného užitkového typu je ve světě využíván v systému dojeného i masného skotu. Normandské plemeno je dlouhodobě šlechtěno, vedle mléčné užitkovosti, i na užitkovost masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti výborných výsledků, zcela srovnatelných s některými masnými plemeny a jejich kříženci. Rozhodujícími ukazateli v tomto směru jsou: růstová schopnost, tělesný rámec, jateční výtěžnost, schopnost výkrmu býků do vyšší porážkové hmotnosti, a nižší podíl kostí. Zvláště vynikající kvalita je normandskému masu přisuzována u typu mramorování a křehkosti, které souvisí s kulinářskou kvalitou hovězího masa vůbec. Kupříkladu ve Francii je v obchodech maso z normandských zvířat opatřeno speciální známkou nejvyšší kvality FQRN. Normandský skot umožňuje zaměřit výrobu, vedle prvořadé mléčné užitkovosti, i na produkci zástavového skotu nebo žír skotu s diferencovanou délkou výkrmu a porážkovou hmotností podle požadavků odběratele. Mimořádných výsledků pokud jde o výši přírůstků a zmasilost lze u nás dosáhnout při použití normandského skotu ke křížení s ryze dojnými plemeny. U kříženců s masnými plemeny pak jde především o výtečný růst a velmi jemné mramorování masa.

5.1. Program šlechtění

Určujícím principem programu zůstane i nadále souběžné šlechtění normandského skotu, jako plemene kombinovaného užitkového zaměření na mléčnou i masnou užitkovost a na hlavní ukazatele funkční užitkovosti, společné pro oba užitkové směry.

Selekční program se bude i nadále opírat jak o výběr pozitivně prověřených býků na masnou užitkovost v rámci komplexního testování, tak o záměrné připařování a produkci býků masného typu pro inseminaci i přirozenou plemenitbu.

Pro účely záměrné produkce býků masného typu se vybírají:

  • Matky býků z dojené populace krav z chovů, které jsou dlouhodobě zapojeny do kontroly dědičnosti zdraví, vykazují dobré parametry reprodukce a jsou typově vyrovnané. Hlediskem výběru bude zejména užitkový typ, osvalení, tělesný rámec a plemenná příslušnost (výlučně N1- N 2). Přihlíží se k výsledkům KD masné užitkovosti otce a otce matky.
  • Otcové býků jak z komplexně prověřených býků, tak z býků výrazných zlepšovatelů masné užitkovosti.

5.2. Testování a posuzování

5.2.1. Testování vlastní užitkovosti a výběr býků do plemenitby

Hlavním ukazatelem pro selekci býků na masnou užitkovost zůstává i nadále hodnocení hmotnosti a posouzení průměrného denního přírůstku v období testu (110 – 365 dní), tělesných rozměrů a spotřeby krmiva. Zpřísňují se požadavky na hodnocení užitkového typu, kapacity těla a na plemennou příslušnost N1- N 2 (do 12,5% C,H,R,A,M).

5.2.2. Testování masné užitkovosti ve stanicích pro kontrolu výkrmnosti skotu

Masná užitkovost plemen kombinovaného užitkového typu je dlouhodobě a kontinuálně zjišťována ve standardních podmínkách SKVS, na základě testování synů jednotlivých býků. Hlavním selekčním ukazatelem je relativní plemenná hodnota korigovaného netto přírůstku z hmotnosti jatečně opracovaného těla, odhadovaná Sire Modelem metody BLUP, podle přírůstků synů v testovacím období (151 - 530 dní). Dalšími hodnotícími kriterii je jateční výtěžnost a podíl ledvinového loje. Tyto výsledky slouží pro posouzení masné užitkovosti jak v rámci komplexního hodnocení býků, tak pro výběr býků – zlepšovatelů masné užitkovosti.

Po plošném zavedení metody SEUROP je účelné využití většího počtů synů testovaných býků podle zatřídění do jednotlivých kvalitativních kategorií uvedeného systému.

5.3. Závěr

Cílem zpřesnění metod testování, selekce a záměrného připařování je systematické zlepšování komponenty masné užitkovosti v rámci komplexního šlechtitelského programu plemene kombinovaného produkčního zaměření a širší, kvalitativně zdůvodněné využití produktů šlechtění a testování normandského skotu i v systému chovu krav bez tržní produkce mléka.

6. Vývoj metodických postupů testování, hodnocení a selekce

Základní metodické postupy testování a posuzování a odhadu plemenné hodnoty jsou stanoveny vyhláškou MZe.

V průběhu nejbližších pěti let se předpokládá, že základní metodické postupy KU a ZD, odvozené z mezinárodních uzancí a postupy testování na ukazatele masné užitkovosti a pod. se nebudou v zásadě měnit. O dílčích úpravách, podle aktuálních poznatků, rozhodne Svaz.

V metodických postupech odhadu plemenné hodnoty na jednotlivé vlastnosti a znaky se připravují následující zpřesnění:

  • změna metody odhadu plemenné hodnoty mléčné užitkovosti, obsahu a produkce mléčných složek z ANIMAL MODELU na TEST DAY model;
  • zavedení odhadu PH na počet somatických buněk pomocí TEST DAY modelu;
  • odhady plemenné hodnoty pro masnou užitkovost a plodnost budou prováděny pomocí SIRE MODELU.

7. Způsob vyhodnocování výsledků šlechtění plemene

Rada PK, jako pracovní orgán Svazu pro řízení PK a šlechtitelského programu, hodnotí na všech svých zasedáních postup a výsledky realizace šlechtitelského programu v průběhu roku. Na tomto podkladě přijímá Svaz opatření a zpřesňuje metodické postupy k usměrnění, popř. korekci šlechtitelského postupu.

Komplexní vyhodnocení realizace šlechtitelského procesu za uplynulý rok a porovnání dlouhodobého vývoje zpracovává Svaz formou ročenky zveřejňované obvykle v 1. čísle svazových zpráv „NORMANDSKÝ SKOT V ČR“ následujícího roku, nebo na webové stránce www.normande.cz. Tento občasník je distribuován všem členům PK a všem zainteresovaným chovatelským organizacím, webová stránka je navíc dokonce veřejně přístupná.

Podrobný výklad výsledků je součástí programu každoročního členského shromáždění, odborných seminářů pořádaných Svazem nebo zájmovými organizacemi na různých úrovních.

8. Obecná ustanovení

Výjimky z ustanovení a parametrů šlechtitelského programu – jsou přípustné v bodě 3.1. Matky býků - PH pro kg bílkovin min. x+2s, v bodě 3.2. Otcové býků - PH pro kg bílkovin x+2s v zemi prověření, dále typ kappa kaseinu BB, a poměr B:T, a nakonec v bodě 3.6. Výběr prověřených býků k opakovanému nasazení - Při výběru býků k opakovanému nasazení se přihlíží k podílu B : T u hodnocených dcer, který by neměl být vyšší než 1 : 1,25. Sperma, či živí zahraniční býci, rovněž jako domácí, kteří nikdy nesplní základní podmínku +1,5 směrodatné odchylky v kg bílkovin po prověření a zveřejnění v zemi původu, budou znevýhodněni při zápisu do PK normandského skotu zařazením do cenové třídy býků neprověřených v KD. Tyto výjimky může povolit v zásadě jen šlechtitelská komise Svazu a to v písemném zápisu z jednání s patřičným zdůvodněním. Pouze při výběru býků do plemenitby v odchovnách je oprávněn o nich na místě rozhodnout i hodnotitel, určený Svazem. Výjimky mohou být uplatněny pouze ve zdůvodněných případech, kdy je účelné přihlédnout k vynikající úrovni některé z hlavních vlastností, popř. při zdůvodněných odchylkách od stanovených parametrů u dalších vlastností.