ÚVOD A VÝCHOZÍ PŘEDPOKLADY ŠLECHTĚNÍ

1. Výchozí předpoklady

Podle ustanovení zákona 154/2000Sb. ve znění pozdějších předpisů „Zákon o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (Plemenářský zákon)“, došlo k přenesení odpovědnosti za realizaci programu šlechtění na uznaná chovatelská sdružení. Přijetí zákona a jeho novely si vyžádalo v roce 2001 a 2006 zpřesnění programu šlechtění a zajištění jeho souladu s rozhodnutími Evropské unie. Nařízení EU 2016/1012 a novela plemenářského zákona z roku 2019 si vyžadují podstatnější úpravu a upřesnění šlechtitelského programu, aby byl v souladu s těmito předpisy.

Šlechtění normandského skotu v ČR řídí, provádí a koordinuje Svaz chovatelů normandského skotu, z.s.

Svaz zpracoval šlechtitelský program normandského skotu, který udržuje a rozvíjí cenné genetické vlastnosti zvířat tohoto plemene. Šlechtitelský program je zaměřen na plemenná zvířata s využitím volného přístupu ke genům ze zahraničních populací. Ve šlechtitelském programu jsou formulovány profesionální postupy nezbytné k vytvoření dlouhodobé funkční populace s rentabilní produkcí mléka i masa a příznivými schopnostmi pro chov plemene ve výrobních podmínkách České republiky.

Hlavním cílem šlechtitelského programu je definovat a systematizovat prvky šlechtitelské práce s cílem zlepšování chovatelské a genetické hodnoty zvířat účastnících se na šlechtitelském programu. ŠP obsahuje zásady a postupy platné pro všechny chovatele a organizace zapojené do ŠP na regionálním území, kterým je Česká republika.

Svaz je členem Mezinárodního kongresu normandského skotu CINOR a respektuje principy a doporučení této mezinárodní organizace. Svaz akceptuje dokumenty (zootechnické osvědčení, potvrzení o původu) vystavované členskými organizacemi této mezinárodní organizace. 

Svaz se při řízení ŠP řídí doporučeními dalších mezinárodních organizací, které se týkají šlechtění, testů výkonnosti, genetického hodnocení a ověřování původu zvířat (ICAR, ISAG).

Svaz plní funkci uznaného chovatelského sdružení normandského skotu na území ČR ve smyslu plemenářského zákona a nařízení EU 2016/1012.

Šlechtitelský program je realizován v úzké spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů, a.s., která zabezpečuje technické vedení PK a další činnosti na základě smluvního ujednání. KU pro normandské chovy a chovatele normandských zvířat provádějí třetí organizace oprávněné k této činnosti v ČR (DKU, a další) na základě smluvních ujednání mezi jednotlivými chovateli a těmito organizacemi. Případné stanovování plemenných hodnot samic, eventuelně samců pro potřeby chovatelů a Svazu je dohodnuto se spřízněnou francouzskou selekční organizací l´Organisme de Sélection en race Normande (OS Normande).

Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahuje a stanovuje minimálně na dobu nejbližších 8 let. Předpokládá se ovšem, že podle rychlosti plnění stanovených cílů a parametrů může již v průběhu zmíněné doby dojít k novelizaci (zvýšení či zlepšení) některých užitkových a hodnotových parametrů. V opačném případě automaticky platí tyto cíle i do dalších let.

1.1. Tendence chovu normandského skotu

V evropských zemích je patrné zesilování multifunkčního pojetí významu chovu skotu v celé soustavě zemědělství, ochrany i kultivace životního prostředí.

Normandský skot, který zaujímá především ve Francii významný podíl na celkových stavech skotu a v některých dalších evropských zemích se rozšiřuje, má v tomto procesu nezastupitelné postavení. Svým oboustranným produkčním zaměřením se uplatňuje efektivně ve všech produkčních systémech i oblastech. Velmi výrazné rozšíření doznal pak především v Jižní Americe a nyní se rychle rozšiřuje i do Ameriky Severní, zejména USA a také do Austrálie. Je možno konstatovat, že jeho domestikace a využitelnost je celosvětová.

Strategie a ekonomika chovu normandského skotu vychází z předpokladu, doposud v evropských zemích realizovaného, že masná užitkovost vyrovnává, do značné míry, rozdíl mléčné užitkovosti oproti jednostranně zaměřeným dojným plemenům. Týká se to nejen vlastního výkrmu, jehož parametry jsou shodné se specializovanými masnými plemeny, ale také, nebo především, špičkových kulinářských vlastností masa a výhodného zpeněžování telat a zástavového skotu.

V chovu normandského skotu se budou, stále více prosazovat jeho nejznámější přednosti, což jsou především znaky chovatelské funkčnosti (tzv. fitnes). Preferována bude nejvíce dlouhověká výkonnost, plodnost, špičková konverze živin z objemné píce, nízký obsah somatických buněk a lehký průběh porodů, jako předpoklady zefektivnění chovu s potenciálním uplatněním především v produkci biopotravin u pastevních systémů. Stěžejní roli bude hrát mimořádně vysoký obsah bílkovin v mléce s téměř výhradním, pro nejvyšší sýrařskou výtěžnost prokázaným, typem kapa kaseinu BB, a současně preference vyššího (75-100 %) zastoupení alely beta kaseinu typu A2 (tzv. "nízko alergické mléko") u domácích zvířat normandského skotu, jak bylo zjištěno z rozborů jejich DNA.

1.2. Užitkový typ a směry šlechtění

Normandský skot, jako jedno z nejstarších plemen se výborně osvědčil jak ve Francii, tak v řadě dalších zemí pro svoje všestranné produkční využití, menší náročnost, výtečnou konverzi živin z objemné píce, hospodárnost chovu, lehčí porody, výbornou plodnost a přizpůsobivost ve všech výrobních oblastech. Díky velmi klidnému temperamentu a mimořádně snadné ovladatelnosti, může být chován ve všech produkčních směrech, zásadně však v nevazných technologických systémech.

Normandský skot bude proto i nadále šlechtěn na kombinovaný užitkový typ, který tvoří společný základ pro využití jak ve stádech dojeného skotu, tak pro výběr zvířat pro specializovaný masný program a případné křížení s výrazně dojným skotem pro zlepšení jeho reprodukčních vlastností.

Zásadní důraz bude kladen v procesu šlechtění na účinné zlepšování kvalitativních parametrů mléka a masa, obsah BB kapa kaseinu, A2A2 beta keseinu a na soubor vlastností a znaků, které napomáhají snižování nákladů a zvyšování hospodárnosti chovu zejména při podmínkách celkově nižších výrobních vstupů, které se vyskytují obvykle především u ekologických chovů.

Významnou rezervou pro zlepšení celkové efektivnosti chovu skotu je všestranné snižování výrobních nákladů u všech kategorií skotu. Rozhodujícím nástrojem v tomto směru je úroveň řízení jednotlivých chovů.

1.3. Stavy skotu a užitkovost

Na základě posledních výsledků dosažených v KU v ČR v roce 2019 u zvířat zařazených v PNA. Prvotelky 6241 kg mléka, 4,15 % tuk, 3,62 % bílkovina, věk otelení 26/27, další laktace 7461 kg mléka, 4,02 % tuk, 3,53 % bílkovina, celkově 7062 kg mléka 4,05 % tuk, 3,55 % bílkovina, lze dosažitelnou a efektivní úroveň průměrné mléčné užitkovosti v populaci normandského skotu zatím odhadnout dle výše zmíněných a také zahraničních údajů na cca 7700 – 8000 kg mléka, a to i přesto, že normandský skot v ČR se této hranici sice přibližuje, ale zatím stále ještě hledá svoje nejefektivnější využití. Vývoj užitkovosti bude především odvislý od skutečnosti, v jakých stádech bude normandský skot chován. Zda spolu s holštýnským, českým strakatým skotem, či případně bude-li držen v samostatných stádech. Potom bude záležet, zda převážně v EKO chovech či v konvenčních, a zda s vlastním zpracováním produkce, či bez ní.

Snaha po zvyšování mléčných složek a sýrařské výtěžnosti mléčných bílkovin z mléka je určitými mlékárnami postupně více a více oceňována, proto může být důležitým stimulem k určitému rozvoji normandského skotu a zvýšení počtu chovaných dojnic, pravděpodobně však spíše na úkor holštýnského skotu, v jehož stádech, pro stejný rámec, by mohlo být též toto plemeno, nejen ve formě kříženců, ale rovněž i jako čistokrevné, chováno.

Předpokládá se, že stavy krav se budou pomalu zvyšovat. Protože však jde v ČR o historicky mladé plemeno, je těžké odhadnout na jaké výši se stavy mohou ustálit. Normandský skot by mohl být konkurenční spíše strakatému skotu, respektive i holštýnskému skotu v jehož některých stádech by mohl být dobře využitelný ke zlepšování ekonomiky chovu, především pak v nasávacích oblastech mlékáren, které produkují sýry, a to při zvyšování mléčných složek a obsahu BB kapa kaseinu a A2A2 beta kaseinu v prodávaném mléku. A zejména pak v BIO chovech, kde se zatím v ČR ukazuje jako bezkonkurenčně nejefektivnější.

Z toho reálně předpokládaný cíl:

• zapojeno v kontrole mléčné užitkovosti 98 – 100 % krav
• zapsáno v PK 90 – 100 % krav
• aktivní populace (hrubý odhad a předpoklad) cca 1000 - 3000 krav

 

CHOVNÝ CÍL A STANDARD

 

2. Chovný cíl a standard normandského skotu

2.1. Hlavní směry chovného cíle.

Hlavním cílem pro nejbližších 8 let je úplná stabilizace normandského skotu v ČR při jeho duální, tedy maso-mléčné (intenzivní i extenzivní), ale vždy hospodárné produkci mléka a masa nejvyšší kvality, dosahované za přiměřených, tedy co nejnižších nákladů. Je záměr dosáhnout parametrů chovného cíle nejpozději ke konci roku 2027, přičemž po další roky budou tyto hodnoty minimálně udržovány, pokud ovšem mezitím nedojde k jejich potřebné novelizaci a hodnotovým změnám (zlepšování) v důsledku jejich rychlejšího časového plnění. Tyto požadavky charakterizuje:

Kombinovaný užitkový typ se zvýrazněnou produkcí mléčné bílkoviny s nejkvalitnějšími kaseiny a velmi dobrou zmasilostí se známým jemným mramorováním masa.

Zdůraznění kvalitativních ukazatelů produkce, zejména:

• u mléka – obsah bílkovin, BB kapa kasein, A2A2 beta kasein, nízký obsah somatických buněk
• u jatečního skotu – zatřídění podle systému SEUROP převážně do třídy U a jemné mramorování masa

Zdůraznění ukazatelů chovné užitkovosti, zejména: dlouhověká výkonnost, výborná plodnost, snadné porody, hospodárný odchov, adaptabilita, klidný temperament, pastevní schopnosti

Pevná konstituce a dobrý zdravotní stav, zejména mléčné žlázy a nejvíce končetin

Harmonické a funkční utváření tělesných partií: jmenovitě pevných končetin, většího tělesného rámce, vemen utvářených pro dojení v robotech, výborného osvalení, šířkových i hloubkových rozměrů.

Střední až pozdní ranost.

2.2. Základní parametry chovného cíle

• Mléčná užitkovost
• prvotelek 6 000 – 7 000 kg
• dospělých krav 7 500 – 8 500 kg
• obsah bílkovin v mléce nejméně 3,6 %
• obsah tuku v mléce 4,1 – 4,2 %
• produkční využití dojnic 5-6 laktací
• Masná užitkovost
• denní přírůstek ve výkrmu býků 1 300 g a vyšší
• jateční výtěžnost žírných býků 59 - 60 %
• Ranost
• věk při 1. zapuštění 16 – 20 měsíců
• věk při 1. otelení 26 – 29 měsíců
• Plodnost
• servis perioda do 100 dní
• inseminační index do 1,8
• březost po I. inseminaci – jalovice 60 – 70 %, krávy 50 – 60 %
• mezidobí 370 – 390 dní

2.3. Standard plemene

• hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců 315– 350 kg
• hmotnost jalovic při 1. zapuštění 430 – 450kg
• hmotnost v dospělosti – krav 650 – 850 kg
• býků 1 200 – 1 300 kg
• výška v kříži dospělých – krav 142– 145m
• býků 152 – 160 cm

2.4. Původ zvířat

Původ zvířat se zaznamenává podle zásad vedení ústřední evidence a automatizovaného zpracování dat kontroly užitkovosti a inseminace. Zvířata musí být řádně a včas označována identifikačními prostředky, způsobem a v termínech stanovených vyhláškou MZe ČR č.136/2004. Součástí kontrolního systému může být kontrola prvotních dokladů u chovatele, především pracovníky plemenářské inspekce.

 

3. Selekční program normandského skotu s hlavním zaměřením na mléčnou produkci

3.1. Matky býků

Pro zatím velmi nízký počet čistokrevných normandských zvířat v ČR je současně prakticky nemožné si představit ucelený selekční program bez nejužší spolupráce s některými ostatními normandskými svazy, především pak s francouzským normandským Svazem a výkonnou selekční organizací provádějící též testaci a genomování plemenných býků l´Organisme de Sélection en race Normande (OS Normande) s nimž Svaz úzce spolupracuje. Jako doprovodné a hlavní orientační hledisko při selekci býků i plemenic je nejčastěji využíván a Svazem doporučen chovatelům francouzský selekční index ISU, s jehož hodnotami a konstrukcí jsou chovatelé v ČR průběžně seznamováni.

Selekční kritéria a hranice pro výběr domácích matek býků:

• PH kg bílkovin min.`x + 2 s
• PH % bílkovin min. 0,00
• obsah bílkovin min. 3,6 % výjimečně 3,5% za prvních 100 dní I. laktace min. 3,4 %
• hodnocení zevnějšku za užitkový typ a vemeno min. 80 b. (G+)
• dojitelnost APMV (stabilizační selekce) min. 1,9
• minimální výška v kříži – na I. laktaci 136 cm – na II. a další laktaci 140 cm
• maximální výška v kříži 148 cm
• obvod hrudníku – na I.laktaci 195 cm – na II.a další laktaci 200 cm
• pravidelné zabřezávání (individuální posouzení úrovně tohoto znaku vzhledem k průměru stáda a využití plemenice pro ET)
• Typ kapa kaseinu BB
• Typ beta kaseinu A2A2
• Zápis do hlavního oddílu normandské PK PNA

Hodnocení zevnějšku provádí nezávislí a proškolení bonitéři z ČR nebo Francie.
Výběr případných matek býků provádí pracovníci Svazu za účasti chovatele.
Za matky býků se nevybírají krávy s podílem menším než 88 % N krve.
Špičkové matky býků, popř. jalovice s vynikající rodokmenovou hodnotou, se doporučuje využít pro ET.

3.2. Otcové býků a zlepšovatelé

Vzhledem k malému počtu čistokrevných samičích normandských zvířat v ČR se klasická domácí testace zatím nebude provádět. Pro nejbližších 8 let se proto doporučuje použití importovaného spermatu býků nejspíše francouzské provenience, ať už prověřených na dcerách, nebo genomicky odhadnutých na francouzské bázi normandského skotu. Pokud by takový genomický odhad, respektive později prověrku KD získal na francouzské populaci i domácí býk, platí pro něj stejná kritéria jako na importovaného.

Selekční kritéria a hranice pro výběr otců býků, respektive býků zlepšovatelů prověřených na dcerách, nebo odhadnutých genomicky v zemi původu jsou uplatňována v době jejich registrace a zápisu. Podmínkou zápisu do hlavního oddílu normandské PK třída A (PNA), kam tito býci výhradně patří, je splnění kritérií stanovených v ŘPK potažmo Finančním Řádu. 

3.3. Produkce a výběr býků do přirozené plemenitby v dojné linii

Pro účely přirozené plemenitby, a to jak čistokrevné, tak pro křížení s dalšími dojnými plemeny, mohou být býci vybíráni též z chovu tříčlennou výběrovou komisí svazu. Podmínkou jsou následující kritéria: Protokol o výběru býka do přirozené plemenitby, PNA (min. dvě předchozí generace předků zapsané v hlavním oddílu PK). Matka matky (MM, bába) musí mít podíl krve min. 87,5 %, přičemž zbytek krve může tvořit kterékoliv dojné plemeno (H, C, CI, Brown, Jersey) skotu registrované v ČR. Tato MM může být za daných podmínek povýšena do hlavního oddílu PK. Dále se při výběru provádí přímé posouzení exterieru plemeníka členem výběrové komise-boniterem na požadovanou hodnotu min. G a lepší, růst min.1,2 kg/den, vývin a osvalení odpovídající věku, dobrý zdravotní stav, kapa kasein typu BB či AB, beta kasein A2A2 či A2A1.

3.4. Testovací připařování

Pro zatím malý porovnávací stav zvířat se následujících 8 let nepředpokládá domácí testovací připařování.

Domácí ani zahraniční býky, ani jejich semeno neprověřené v KD potomstva či neodhadnuté genomicky nelze pro inseminaci plemenic v ČR použít, neb tito býci nemohou být zapsáni do hlavního oddílu PK třídy A (PNA).

Lze tak použít pouze mladé býky odhadnuté GPH na francouzské populaci, kteří svým odhadem GPH současně splňují kritéria stanovená Svazem pro býky zlepšovatele, viz bod 3.2. Může jít i o býky domácí, kteří toto splní.

3.5. Výběr prověřených býků zlepšovatelů a jejich spermatu k opakovanému nasazení ve stádech

Doporučená selekční kritéria a hranice pro výběr býků zlepšovatelů k opakovanému nasazení do stád:

Sperma býků, kteří nesplní doporučená selekční kritéria v době zápisu do PK (pro francouzskou populaci to například představuje x + 1 s pro kg bílkovin, kdy ekvivalent PH nebo GPH pro směrodatnou odchylku je + 14 kg bílkovin) nemohou být zapsáni do hlavního oddílu PK normandského skotu třída A (PNA).

4. Selekce ve stádech

V rámci jednotlivých stád je žádoucí vyšší stupeň unifikace vlastností a znaků, která usnadňuje selekci a připařování ve stádě.

Pro zajištění takového modelu selekce je žádoucí definování konkrétního cíle šlechtění ve stádě a dále:

Na úseku připařování:

• Především skupinové(liniové), výjimečně individuální připařování a volba vhodného plemeníka – korektora (nejlépe komplexního býka) pro jeden až dva hlavní cíle korekce
• použití TOP vynikajících připařovaných plemeníků může být omezené pouze dostupností jejich spermatu

Na úseku selekce:

• rozhodující etapu selekce soustředit na období celé prvé laktace (305 dnů laktace) a především pak na počátek druhé laktace (prvních 100 dnů)
• stanovit minimální kritéria chovu pro výběr prvotelek, a především pak dojnic na druhé laktaci do stáda dojených krav (zde pamatovat na zohlednění pozdnosti plemene)
• využívat účelně prvotelky či dojnice na druhé laktaci vyřazené z reprodukce dojeného stáda pro prodej plemenných zvířat do jiných chovů nebo pro doplňování stáda bez tržní produkce v rámci masného programu vlastního chovu
• k tomu účelu zvýšit intenzitu odchovu a zapouštění jalovic na co nejvyšší míru, alespoň 38 % ze stavu dojených krav

5. Normandský a2 certifikát

"Normandský a2 certifikát " může získat chovatel, resp. majitel hodlající produkovat tak zvané a2 mléko

5.1. Zásadní podmínky pro získání Normandského a2 certifikátu:

• Všechny plemenice v chovu, případně býci používaní k přirozené plemenitbě mají konfiguraci beta kaseinu výhradně typu A2A2.
• Všechny plemenice evidované v tomto chovu jsou zařazeny do kontroly užitkovosti var. A, jsou vedeny v hlavním oddílu plemenné knihy, nebo doplňkovém oddílu PK třída C a D a je u nich prokazatelným způsobem, tj. rozborem DNA z akreditované laboratoře EU, či vyjmenovaných laboratoří z ČR (Laboratoř imunogenetiky při Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., Hradišťko pod Medníkem 123), nebo také též prostým výpisem z plemenné knihy na základě jednoduché dědičnosti po obou rodičích majících prokázanou kombinaci alel A2A2, doloženo 100% plemenic ve stavu s kombinací alel beta kaseinu A2A2.
• O získání certifikátu žádá chovatel písemně Radu plemenné knihy Svazu na k tomu určeném tiskopisu a současně poskytne všechny potřebné doklady a podklady k posouzení a vyhodnocení své žádosti. Tj. aktuální stav zvířat z ÚES, zjištěné genotypy kaseinů u zvířat ve stavu, případně u jejich rodičů, mají-li oba, nebo v případě je-li potomek po normandském býkovi z inseminace, tak stačí pouze matka, potvrzení o získaném genotypu beta kaseinu var. A2A2.

5.2. Cyklická obnova certifikátu:

• Získaný certifikát je nutno každoroční žádostí k datu 1.10. obnovovat. V opačném případě certifikát propadá. K obnovení se však dokládá již jen stav nově přichovaných, případně nakoupených normandských zvířat. U nově přichovaných, které mají matku s doloženou kombinací A2A2 a současně normandského otce z inseminace, stačí identifikační číslo zvířete z aktstavu, kde je uveden otec i matka. Není již nutno tato zvířata genotypovat na kaseiny opakovaně.
• Jsou-li výše stanovené podmínky splněny, získává chovatel osvědčení (certifikát) Svazu o dané dědičné kvalitě a2 své mléčné produkce pro případné odběratele. Certifikáty slouží jako oficiální deklarace konkrétní kvality produkce a současně jako podpora a doklad pro vyjednávání cenových a obchodních smluvních podmínek s mlékárnami, respektive s konzumenty.     

6. Selekční program normandského skotu více zaměřený na masnou užitkovost

Normandský skot kombinovaného užitkového typu je ve světě využíván v systému dojeného i masného skotu. Normandské plemeno je dlouhodobě šlechtěno vedle mléčné užitkovosti i na užitkovost masnou a dosahuje v ukazatelích masné užitkovosti výborných výsledků, zcela srovnatelných s některými masnými plemeny a jejich kříženci. Rozhodujícími ukazateli v tomto směru jsou: růstová schopnost, tělesný rámec, jateční výtěžnost, schopnost výkrmu býků do vyšší porážkové hmotnosti, a nižší podíl kostí. Zvláště vynikající kvalita je normandskému masu přisuzována u typu mramorování a křehkosti masa, které souvisí s kulinářskou kvalitou hovězího masa vůbec. Kupříkladu ve Francii je v obchodech maso z normandských zvířat opatřeno speciální známkou nejvyšší kvality FQRN. Normandský skot umožňuje zaměřit výrobu, vedle prvořadé mléčné užitkovosti i na produkci zástavového skotu, nebo žír skotu s diferencovanou délkou výkrmu a porážkovou hmotností podle požadavků odběratele. Mimořádných výsledků, pokud jde o výši přírůstků a osvalení lze u nás dosáhnout i při použití normandského skotu ke křížení s ryze dojnými plemeny. U kříženců s masnými plemeny pak jde především o výtečný růst, markantnější osvalení a velmi jemné mramorování masa.

6.1. Program vlastního šlechtění

Určujícím principem programu zůstane i nadále souběžné šlechtění normandského skotu, jako plemene kombinovaného užitkového zaměření na mléčnou i masnou užitkovost a na hlavní ukazatele funkční užitkovosti, společné pro oba užitkové směry.

Selekční program se bude i nadále opírat jak o výběr býků pozitivně prověřených KD, tak genomicky odhadnutých kromě parametrů zdraví a konstituce také hlavně na znaky masné užitkovosti, růstovou schopnost, osvalení potomstva a nově i na francouzský souhrnný jatečný index SYBO. Jatečné zatřídění takovýchto kříženců se běžně pohybuje ve třídě U. Půjde tedy především o býky z francouzské populace. Pochopitelně že hlavním a důležitým selekčním opatřením je zcela záměrné připařování na příslušné plemenice. To platí částečně u býků masného typu pro inseminaci, ale hlavně pak pro přirozenou plemenitbu do stád bez tržní produkce mléka.

Pro účely záměrné produkce býků masného typu se vybírají:

• Matky býků z dojené populace krav z chovů, které jsou dlouhodobě zapojeny do KU a kontroly dědičnosti zdraví, vykazují dobré parametry reprodukce a jsou typově vyrovnané. Hlediskem výběru bude zejména užitkový typ, osvalení, tělesný rámec, zápis do hlavního oddílu PNA (min. dvě předchozí generace předků zapsané v hlavním oddílu PK). Přihlíží se k výsledkům KD zdraví. 
• Otcové býků budou vybráni jak z prověřených býků, tak z býků genomicky odhadnutých, zapsaných do PNA jako výrazní zlepšovatelé masné užitkovosti. Hlavními kritérii pro masnější orientaci normandského skotu je pak osvalení dcer po býkovi u samičí populace (ve Francii MU) x+1 s a více. Na druhé straně pak souhrnný jatečný index (ve Francii SYBO) x+1 s, který je více zaměřený na samčí populaci.

6.2. Selekce ve stádech

Cílem selekce a záměrného připařování je systematické zlepšování komponenty masné užitkovosti v rámci komplexního šlechtitelského programu plemene kombinovaného produkčního zaměření a širší, kvalitativně zdůvodněné využití produktů šlechtění normandského skotu i v systému chovu krav bez tržní produkce mléka.

7. Vývoj metodických postupů hodnocení a selekce normandské populace v ČR. Současnost a perspektiva.

     V kapitole č.3.4. se konstatuje, že pro zatím velmi malý porovnávací stav normandských zvířat se po následujících 8 let nepředpokládá domácí testovací připařování. Důvodem je, že přesnost a použitelnost takto zjištěných PH podle tradičního systému výpočtů by zjevně nesplňovala potřebnou míru spolehlivosti odhadu PH, takže takto zjištěné hodnoty by byly pro chovatele značně zkreslující a prakticky nepoužitelné. Stejně nepřesné hodnoty by pochopitelně byly zjišťovány rovněž na potomstvu z tradičního, respektive korekčního připařovacího systému. Šlechtitelský program normandského skotu tedy v současném stádiu vývoje domácí populace takovéto postupy selekce a hodnocení nemá šanci efektivně využívat. Lze ale do budoucna odhadovat, že tradiční testační postupy se s rychle pokračujícím rozvojem genomického hodnocení přestanou během příštích 5 let využívat.

      Praktické řešení, které se nabízí a kterým se Svaz aktivně zabývá v dané fázi je úzká spolupráce s francouzskou selekční jednotkou l´Organisme de Sélection en race Normande (OS Normande), se kterou jsou pro velmi blízkou genetickou propojenost obou populací dojednány pro chovatele možnosti genomického hodnocení samic s využitím široké francouzské populační báze, především pak u jalovic, ale následně i dojnic.

      Takto zjištěné genomické PH, a to jak v hlavních produkčních, morfologických i funkčních znacích, tak v souhrnném indexu bude možno využívat chovateli především při hodnocení a selekci jejich samičích stád, a to v rámci parametrů domácího šlechtitelského programu. Z těchto důvodů a také pro značnou podobnost šlechtitelských cílů francouzské a naší domácí populace, bude Svaz větší měrou v praxi postupně využívat a reflektovat francouzský selekční index ISU s přihlédnutím k některým českým odlišnostem, jako je třeba razantnější zaměření na kvalitu kaseinů a poněkud větší váhu na osvalení a masnou užitkovost části programu.

      V další etapě se pak předpokládá pro zpřesnění odhadů PH zejména u dojnic možné využití znaků mléčné užitkovosti ze systému kontroly užitkovosti (KU) podle metodiky mezinárodní organizace pro kontrolu užitkovosti ICAR. Sběr dat, je prováděn především metodou KU A4. Tu zajišťují oprávněné organizace, které získaly oprávnění podle § 7 plemenářského zákona. Zpracování zabezpečuje pověřená osoba. Výsledky zvířat zapsaných do PNA mohou být perspektivně využity ke zpřesnění výpočtů PH po případném přesunu na francouzskou bázi. Tato možnost ovšem podléhá také schválení francouzské strany na základě spolupráce, proto není úplně možné v danou chvíli stanovit přesný časový horizont tohoto využití. Cílem Svazu je, aby tato fáze byla vyřešena ještě před koncem osmiletého horizontu, pro který je tento Šlechtitelský program koncipován. Nicméně aktuální výsledky získávané z KU samozřejmě slouží jako podklad pro vyhodnocování fenotypové užitkovosti některých parametrů ŠP v ČR. Veškeré posuzování i případné genomické odhady PH budou samozřejmě případně harmonizovány s postupy stanovenými eventuelní vyhláškou, nařízením či pokynem MZe ČR, za předpokladu, že tyto budou tuto problematiku konkrétně řešit.   

8. Způsob vyhodnocování výsledků šlechtění plemene

Rada PK, jako pracovní orgán Svazu pro řízení PK a šlechtitelského programu, hodnotí na všech svých zasedáních postup a výsledky realizace šlechtitelského programu v průběhu roku. Na tomto podkladě přijímá Svaz opatření a zpřesňuje metodické postupy k usměrnění, popř. korekci šlechtitelského postupu.

Komplexní vyhodnocení realizace šlechtitelského procesu za uplynulý rok a porovnání dlouhodobého vývoje zpracovává Svaz formou ročního vyhodnocení, schváleného členským shromážděním a zveřejňovaného obvykle na webové stránce www.normande.cz. Tento web je otevřený nejen všem členům PK a všem zainteresovaným chovatelským organizacím, ale je i veřejně přístupný.

Podrobný výklad výsledků je součástí programu každoročního členského shromáždění, odborných seminářů pořádaných Svazem nebo zájmovými organizacemi na různých úrovních.

9. Práva a povinnosti účastníků šlechtitelského programu a plemenné knihy

Právo zapojit se do šlechtitelského programu a vedení PK mají všichni chovatelé normandského skotu v České republice, pokud chovají plemenná zvířata normandského skotu (dále jen chovatelé).

Chovatelé účastnící se šlechtitelského programu a vedení PK mají právo:

a) Aby jejich zvířata byla zapisována do plemenné knihy podle Řádu plemenné knihy a byl jim vydán zootechnický certifikát nebo potvrzení o původu na jejich zvířata.

b) Účastnit se hodnocení vlastností zvířat a genetického hodnocení a mít přístup k výsledkům, pokud jsou k dispozici

c) Přístupu ke všem dalším službám, které Svaz poskytuje v souvislosti se šlechtitelským programem a vedením PK

d) Účastnit se stanovování a rozvíjení šlechtitelského programu a vedení PK v souladu s Jednacím řádem svazu. 

Svaz má právo:

a) Vyloučit z účasti na šlechtitelském programu a z PK účastníka, pokud nedodržuje pravidla šlechtitelského programu, Řádu PK, nebo povinnosti podle procesních pravidel uvedených v Jednacím řádu.

b) Na vyrovnání závazků mezi svazem a účastníky šlechtitelského programu, které vznikly v průběhu realizace schváleného šlechtitelského programu. V tomto případě, aniž by byla dotčena úloha soudů při řešení sporů mezi chovateli navzájem i mezi chovateli a Svazem, které mohou při realizaci ŠP a vedení PK vzniknout, postupuje se podle Jednacího řádu. 

10. Obecná ustanovení

S výjimkami z ustanovení a parametrů šlechtitelského programu tento program nepočítá. Pokud by se potřeba výjimky z nepředpokládatelných a závažných důvodů přeci vyskytla, může ji povolit v zásadě jen Rada Svazu ze společného zasedání s Radou PK, a to v písemném zápisu z jednání s patřičným zdůvodněním a navržením případného dodatku ke šlechtitelskému programu. Výjimky mohou být uplatněny pouze ve zcela zdůvodněných případech, kdy je účelné přihlédnout k vynikající úrovni některé z hlavních vlastností, popř. při zdůvodněných odchylkách od stanovených parametrů u dalších vlastností.

 

© Svaz chovatelů normandského skotu, z.s.