Výsledky KU za rok 2015-2016

Pane Zaorale. Váš statek hospodaří v BIO systému, a navíc v hornaté krajině. Mimo jiné se také zabývá zpracováním a prodejem mléka, a jak jsme ochutnali, tak i velmi kvalitních a dobrých sýrů. Můžete nám přiblížit, jak jste se dostal k chovu normandských zvířat?

Naše farma se nachází v průměrné nadmořské výšce 600 m.n.m., je nedaleko nejvyšší hory Nízkého Jeseníku, Slunečné a podmínky jsou zde skutečně drsné. Od státního statku jsme odkoupili 48 červených krav. V roce 2000 jsme začali překřižovat stádo holštýnskými býky. V roce 2009 se jejich užitkovost dostala těsně pod 10000 litrů na laktaci i díky nakupovaným krmným směsím. To bylo ještě v době, kdy jsme nehospodařili v EKO systému. V roce 2009 jsem ale také vstoupil do přechodného období na EKO s tím, že krávy zůstanou v konvenci. Během stejného roku se ale podmínky zpřísnily a musel jsem do BIO vstoupit nejen s pozemky, ale i s dojným stádem. Od 1.7.2010 jsme pak začali dodávat BIO mléko do Olmy.

Vyšší užitkovost holštýnek v BIO systému měla za následek velké potíže se zabřezáváním a začaly se i větší měrou projevovat problémy zdravotní. Rozhodli jsme se proto holštýnky nahradit. Zaujal nás normandský skot z důvodu nejvyššího obsahu bílkovin v mléce a také podílu kappa kaseinu BB. Sýry jsme také začali vyrábět v roce 2009. Tenkrát byla cena mléka 6 Kč, narodil se nám syn Ludva a manželka „neměla co dělat“. Zmíněné vlastnosti normandů nám, mimo jiné, pomohly následně zvýšit kvalitu a výtěžnost mléka.

Mohl byste nám ty zmíněné rozdíly v kvalitě a výtěžnosti nějak konkrétněji přiblížit?

Kromě obvyklých a běžně vyráběných čerstvých sýrů vyrábíme i sýry polotvrdé. Dílem z pasterovaného a dílem i z nepasterovaného mléka. V květnu 2014 jsme v provozních pokusech s 200 litry mléka od 100 % holštýnek a 200 litry mléka od 75 % normandek zjistili, že od holštýnek získáme 24 kg sýra, zatímco od normandek 29,3 kg polotvrdého sýra. To je víc o 22 %. U 100 % normandek lze jistě čekat minimálně o 25 % výtěžnosti více. Jinak též řečeno, my 1 kg polotvrdého sýra vyrobíme buď z 8,3 litrů mléka holštýnského, nebo z 6,6 litrů mléka normandského. To mají na svědomí právě odlišné obsahy složek a výrazně jiné složení kaseinů. O kvalitě sýřeniny, vůni a chuťových vlastnostech nemluvě.

Vzhledem k tomu, že do mlékárny prodáváme BIO mléko za 9,20 Kč bez DPH a kilo na farmě vyrobeného sýra prodáme v průměru za 230 Kč bez DPH, vyjde nám tak v přepočtu cena za litr normandského mléka cca 34,85 Kč. Tedy 3,8 x vyšší, než když ho dodáme do mlékárny. Holštýnské mléko pak za 27,70 Kč, tj. 3 x vyšší. Protože cena za normandské mléko dodané do mlékárny není oproti holštýnskému adekvátně oceněna danou konstrukcí mlékárenské ceny, nelze se ani divit, že první, co nás napadlo, je najít jednoduchou cestu, jak již v průběhu dojení oddělit mléko normandských dojnic do jiného zásobníku pro další zpracování než mléko holštýnské, určené na prodej do mlékárny. Na tom momentálně intenzivně pracujeme při přestavbě na robotické dojení. Současně můžeme kalkulovat také s tím, že výše zmíněný rozdíl ve výtěžnosti dokáže kompenzovat nižší produkci mléka normandských dojnic přibližně až o 25 %. Tedy zjednodušeně řečeno, 6400 kg mléka od normandky má za zmíněných BIO podmínek hospodaření a následného zpracování mléka do sýrů zhruba stejný finanční příjem jako 8000 kg mléka holštýnského, které jsou nám holštýnky schopny v tomto EKO systému tak akorát dát. Nutno ale dodat, že to je při dosažení výrazně lepších výsledků v reprodukci normandských dojnic a pochopitelně i lépe prodejných býčků a krav. A samozřejmě pak i za jejich vyšší cenu.

Když už jste také zmínil vůni a chuťové vlastnosti výrobků, jak vypadá u vás v BIO systému krmná dávka?

Krmná dávka je založena na senáži a seně z vlastních pozemků. K doplnění nakupujeme krmnou pšenici a triticale v bio kvalitě a minerální premix bez vitamínů. Ve stáji i na pastvině mají krávy k dispozici solný liz.

Letní dávka na ks a krmný den je 2,5 kg pšenice, 0,15 kg minerálky HS1, 15 kg senáže, a krávy jsou mimo dojení celý den na pastvě. Spotřeba jadrných krmiv na pastvě je 0,12 kg na litr mléka.

Zimní dávka je založena adlibitně na lučním seně a jetelotravní senáži, nebo senáži hrachu s ječmenem. Spotřeba jadrných krmiv je přes zimu až 0,20 kg na litr mléka.

V současné době dojíme 50 krav s denní užitkovostí 23 litrů což považuji v režimu bio za dostačující.

U krmné techniky je třeba dát si pozor ke konci laktace na ztučnění. Ale jinak je neuvěřitelné, v jaké kondici dokážou přezimovat normandské jalovice na senáži a seně přes zimní období. Při zmíněné krmné dávce vykazují normandské dojnice naprosto vyrovnaný průběh laktace za prvních 8 kontrol. Prakticky 70 % plemenic zabřezne do 60 dní po porodu. Některé díky tomu mají i kratší než normované laktace. Prvotelky obvykle nemají vrchol laktace a pořád jsou ve velmi slušné chovné kondici. Jalovice máme zapuštěné v průměru v 19 měsících s rozptylem 14-28. Průměrný věk při prvním otelení je pak 28 měsíců. Výrazně dříve zapuštěné jalovice a výrazně později mívají nižší laktace. Je velmi důležité sledovat kondici při zapouštění.

Ptali jste se ale na vůni a chuťové vlastnosti výrobků. Na to má vliv nejen krmná dávka a kaseinové složení mléka, ale i to, jak následně s mlékem zacházíme. Část sýrů vyrábíme z nepasterovaného mléka, a to nás stojí nemalé úsilí při plnění všech veterinárních předpisů. Přesně dodržujeme technologické postupy a chováme se k mléku velmi šetrně. Maximální teplota vody pro ohřev mléka ve vodním plášti výrobníku je 45°C. Nedochází ke zničení biologické hodnoty mléka a dodáním kvalitních mléčných kultur hodnotu naopak zvyšujeme. Každému bych přál cítit tu vůni při otevření máselnice během stloukání másla. To je červnová louka plná vůní. Ne nadarmo je tuk nositelem chuti a aroma. Myslím, že louky voní mnohem lépe než kukuřičné siláže.

Takže když to shrnete, co vám normandizace už přinesla?

Jednoznačně uklidnění stáda a jednodušší manipulaci. Dále snazší telení a větší životaschopnost telat. Samozřejmě taky snížení užitkovosti, což jsme i chtěli, ale krávy zase lépe snášejí nedostatek energie při hospodaření v EKO režimu, a to má efekt v podstatném zlepšení zabřezávání. Také nám třeba zabřezlo 14 z 25 jalovic po první inseminaci sexovaným spermatem. Zvýšila se hmotnost krav s větším podílem svaloviny a co je obzvláště důležité pro následné zpracování mléka, snížil se nám počet somatických buněk z 350 000 v roce 2010 na současných 130 000.

A kdybyste měl závěrem ještě doporučit důvody, proč chovat normandy?

Normandi jsou klidná zvířata s dobrou konverzí živin z objemné píce a zejména z pastvy. Mají vyšší obsah bílkovin a velmi vysoký podíl BB kapa kaseinu, což přináší o ¼ vyšší výtěžnost při výrobě sýrů. Dokáží se v krmné dávce i bez kukuřice srovnat s krmivem o nižším obsahu energie a mít přitom podstatně lepší reprodukci oproti holštýnskému plemeni.

Už v první generaci kříženců s holštýnem dosahují vyšší přírůstky a osvalení. Mají k tomu navíc kvalitní a jemně mramorované maso. Je to pozdní a dlouhověké plemeno, které dosahuje maxima na 4.-5. laktaci a současně jsou to odolná zvířata s minimálními nároky na veterinární péči.

Holštýnka, ta musí žrát, aby nezdechla, protože je naprogramovaná na max. užitkovost. Normandka žere s radostí a chutí předně proto, aby naplnila svoje žaludky, ale zároveň dovede pro svého hospodáře vyrobit kvalitní obsahové mléko. Vztah normandek k životu ukazuje můj zážitek s telením normandky na pastvě. Vytlačila tele napůl (hlava, přední nohy, a tělo po pánev ven), vstala a začala dohánět čas, který ztratila telením a nemohla se věnovat pastvě. Tele koukalo na svět se zadníma nohama v teple. Po hodině jsem to nevydržel a zahnal ji domů, kde jsme dokončili telení.

Statek Zaoral, Čabová

Přejít do galerie navigate_next