ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2022

	poř.lakt.	počet	Dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	22	290	5935	4,09	243	3,45	205	30/23
	2.	30	294	7426	3,94	292	3,34	248	408
	Celk.	52	292	6681	4,01	268	3,39	226
PN	1.	202	296	6714	4,18	281	3,59	241	30/03
	2.	286	296	7810	4,16	325	3,58	279	449
	Celk.	488	296	7356	4,17	307	3,58	263

 

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2021

	poř.lakt.	počet	dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	9	295	6236	3,98	248	3,47	216	29/20
	2.	43	291	7003	4,08	286	3,47	243	416
	Celk.	52	291	6850	4,06	278	3,47	238
PN	1.	164	297	7153	4,19	300	3,62	259	29/27
	2.	345	297	7874	4,23	333	3,67	289	437
	Celk.	509	297	7779	4,22	328	3,63	282

 

        Pro demonstraci využití normandského skotu v českých podmínkách se jako vhodný mustr jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího BIO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Kvůli reprodukčním a zdravotním problémům holštýnských plemenic nebylo možné udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme vývoj užitkovosti za posledních šest let z oficiálních údajů KU. Farma využívá již déle než 4 roky mléčný robot.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení H x N na BIO farmě St.Zaoral

rok	počet	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	mezid.	tel. prv.	plemeno
2017	40	297	6365	4,14	263	3,36	214	424	29/08	N47K41H12
2018	49	299	6983	4,00	280	3,44	240	411	28/18	N58K13
2019	49	296	7176	4,08	293	3,49	250	419	32/07	N67K32
2020	65	296	7056	3,95	279	3,34	230	435	31/24	N72K28
2021	58	290	6685	4,04	270	3,40	227	392	33/25	N82K18
2022	59	296	6559	4,09	269	3,34	219	389	33/03	N84K16

       Z přehledu v tabulce je patrné, jak se v podhorské oblasti v nadmořské výšce kolem 700 m, v pastevním BIO systému, podstatně zvýšil stav za poslední roky, a to bez dalšího nákupu samic. Současně se při tom zachovává průměrná užitkovost dojnic a celková produkce T+B. Také je zajímavé sledovat, jak se při zvýšeném podílu normandské krve stádo posouvá k vyšší pozdnosti. To se zde odráží například ve zpoždění doby prvního otelení v průměru až o 4 měsíce!

      Jako případné další možnosti využití normandských předností a další přidané hodnoty se na této farmě pokoušejí Zaoralovi, v rámci šlechtitelského programu normandského skotu, využít vysokého podílu beta kaseinu typu A2 v genech. Aby mohli účinně, a hlavně rychleji dosáhnout cílového stavu všech plemenic pouze v typu A2A2, se Zaoralovi zapojili do systému genomování jalovic ve kterém hodlají pokračovat a současně i více využívat sexovaného spermatu.

 

        Unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic dokládáme už několikátým rokem na farmě pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy mimořádně efektivně v praxi funguje převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření.  Posledních šest let pro porovnání s ostatními uvedenými farmami prezentujeme výsledky v totožném sestavení údajů jako u ostatních. Zásadně rozdílný je pouze fakt, který zmíněnou schopnost konverzního efektu normandského skotu ještě vysoce valorizuje. Totiž že posledních pět let tato farma, po náběhových letech 2015-2017 funguje již naplno v BIO systému. A navíc poslední čtyři roky, tedy od dubna 2018, zde nekrmí dojnicím ani jalovicím žádné jadrné krmivo!!!

Vývoj ekonomicky důležitých chov. znaků při křížení H x N na farmě Ing. Bicka už v BIO

rok	počet	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	mezid.	tel.jal.	plemeno
2017	34	302	6764	4,07	275	3,25	220	422	28/13	N46K32H22
2018	24	295	7187	4,02	589	3,43	246	721	26/21	N54K35H12
2019	27	303	7694	4,09	314	3,43	264	464	27/24	N61K24H15
2020	26	301	7236	3,96	287	3,37	244	460	27/23	N62K24H14
2021	24	304	6577	3,95	260	3,26	215	487	28/16	N70K17H13
2022	22	301	6054	3,87	234	3,32	201	440	27/20	N65K27

      Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Zatímco za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85 %(oves+ječmen) +15 %(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna do města, kdy musel po roce 2016 pro nestíhání obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 26 v roce 2020 a ostře začít šetřit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje to úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, je kvalita objemné píce. Ta podléhá do značné míry klimatickým podmínkám jednotlivých ročníků. Tady lze patrně hledat i příčiny určitých výkyvů v produkci na dojnici v některých letech. Na opačném konci ekonomického procesu se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za kvalitní BIO mléko a prodejem přebytků zvířat. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost jatečných krav a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa.

      Jistým překvapením může být, vzhledem k extrémně extenzivnímu zaměření této farmy skutečnost, že na rozdíl od zbylých farem zde nedochází k nikterak výraznému zvýšení stáří při telení jalovic. Jednak zde na rozdíl od zbylých dvou farem nedošlo ke zvyšování stavů, nýbrž ke snížení. Mohl zde být i vliv vysokého prodeje telat a mladého dobytka pro významně nižší vyřazování starších krav. U nich farmář využívá skutečné dlouhověkosti a nejefektivnější konverze živin z objemných krmiv, nicméně v posledních dvou letech již musel zařadit pro obnovu stáda i mladší zvířata, která tak vysoký výkon nemají.   

 

    Zajímavé jsou zkušenosti a poznatky z křížení normandů s českým strakatým skotem. Ty přinášejí výsledky z konvenční farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení C x N na farmě p.Klouzy

rok	počet	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	mezid.	tel. prv.	plemeno
2017	48	295	6093	4,28	261	3,49	213	366	26/06	C87
2018	57	301	6619	4,36	288	3,59	238	370	28/30	C88K12
2019	54	299	7015	4,27	299	3,56	250	371	29/24	C69K23N08
2020	58	298	7547	4,08	308	3,64	275	383	31/17	K41C35N25
2021	52	297	8673	4,10	356	3,60	312	386	34/20	K50N27C23
2022	60	293	7251	4,13	300	3,61	262	398	34/18	K54N34C12

       Z přehledu v tabulce je zajímavé vysledovat jak se do roku 2022 zvýšil počet dojnic a současně se do roku 2021 zvýšila i průměrná užitkovost dojnic o 2580 kg mléka při obsahu bílkovin vyšším o 0,11 %, tedy o 99 kg. Sice se snížil obsah tuku o 0,15 %, nicméně při celkovém zvýšení produkce tuku o 95 kg. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která zde ovšem dosáhla už nežádoucích 34,5 měsíců!!! Stádo se odvozuje z původního čistokrevného strakatého stáda v roce 2015. V roce 2021 bylo stádo složené ze čtvrtiny 75 % normandek, 50 % kříženek C x N a čtvrtiny čistokrevných českých strak. V posledním roce 2022 již hlavní vlna 50 % kříženek poněkud uvolnila místo ve prospěch druhé normandské generace, a navíc již za velmi pozdního telení prvotelek. To se zjevně projevilo na nižší užitkovosti zvířat. Za zmínku ovšem stojí i subjektivní hodnocení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu červenostrakatému skotu. Dobrý výsledek byl také dosahován průběžně i přes značný nárůst mléčné produkce v délce mezidobí. Ta se ovšem v důsledku pozdního zapouštění jalovic a patrně i následných metabolických poruch začala poslední dobou silněji zhoršovat. Nebezpečný je vysoký zapouštěcí věk u normandů obzvláště když chov není v BIO systému a ve výživě je bohatě zastoupena kukuřičná siláž.

 

 Nově se některé normandky z chovu p.Zaorala aklimatizovaly a fungují ještě v dalším BIO chovu Agrofyto Lidečko, který je především orientován mimo mléčné produkce hlavně na zpracování a prodej hovězího BIO masa. Předpokládá se, že by měli mít možnost prověřit a případně i pomoci s propagací kvalitativních parametrů normandského masa - ve Francii známého a vyhlášeného svým jemným mramorováním a výtečnou chutí, na našem trhu.

 

Soustavné pozorování a vyhodnocování těchto výše zmíněných farem a příkladů dokumentuje v jakých podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji.

 

Nejefektivnější parketa využití normandů spočívá ovšem ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to, pokud možno nízkonákladové chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další efektivitu takovýchto chovů přináší možnost využití pastevních enkláv, ačkoliv to rozhodně není podmínka nutná. Potenciálně perspektivní přidaná hodnota pak leží ve zcela automatickém a striktně pojatém zaměření normandského šlechtitelského programu na a2 mléko.

      Opakovaně lze konstatovat, že normandky i normandské kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu zejména na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují zase naopak vyšší dlouhověkosti. Tím se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů trochu mění a vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic. Zajímavé možnosti další přidané hodnoty pak skýtá velmi osvědčená zkušenost využití klasických masných býků na vyřazované dojnice, případně negativně vybrané jalovice, a to i podle DNA a genomického odhadu PH, který Svaz od roku 2021 zavedl na základě spolupráce s francouzskými plemenáři a jejich početnou normandskou bází.

 

       Za rok 2022 se využití ID normandských býků oproti roku 2021 v důsledku zvýšení stavů zvýšilo o cca 200 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem i masnými plemeny.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byl za rok 2022 vybrán 1 býk. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také podle pravidel Řádu PK registrováni 2 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další cenné znaky. Zde jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Zdá se to jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do masných chovů, nebo krav bez tržní produkce mléka. Zde jsou normandky využívány jako příjemkyně speciálních masných embryí i jako vynikající kojné krávy. Někdy můžeme vidět i normandskou matku, jak od ní sají až 4 telata ostatních masných matek. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme citelné oživení tohoto zájmu i v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, Jarda Talafous, Jarda Velát a další, tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale dokonce i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka například u farmy Jezla-Řehovská. Pro býky se speciálními chovnými parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy. Nutno ale dodat, že potomci těchto normandů, kteří nejsou narozeni v chovu se zavedenou mléčnou KU nemohou být dle řádu PK zapsáni do normandské PK. Původ v centrální evidenci samozřejmě mají. Zde pro tyto chovatelské počiny také existuje dostatečný výběr importovaného sperma býků, nebo býků do přirozené plemenitby pro tvorbu dotovatelných telata.

 

         Na podkladě výsledků roku 2022 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu a skýtá rovněž zajímavé možnosti využití k případným účelům křížení se skotem holštýnským i strakatým a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu původnímu, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na trochu jiný typ nákladovosti. Tedy spíše na mírně extenzivnější formu hospodaření. Tam kde je možnost využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení se to jeví jako zcela optimální a zajímavá možnost. Rovněž je normandský skot vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita, která získává trvale větší a větší podporu je sice do značné míry závislá na subvencích. Nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech normandi skvěle zvládají a dá se konstatovat, že jsou ekonomicky produktivnější než ve stejných podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

        Za zmínku stojí důležitý ekonomický dopad do chovu normandů, který představuje přidaná hodnota v prodeji nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Jako velmi perspektivní nejen pro domácí trh, ale především pak i pro vývoz se jeví možnost produkce certifikovaného nízko alergického a2 mléka.

       Nečekaně novým fenoménem se zajímavým potenciálem ke zvýšení přidané hodnoty se ale stává u kvality normandského masa jeho velmi jemné mramorování a vyšší obsah Omega-3 mastných kyselin při nejtypičtějším chovu na travním drnu, zejména pak na pastvině, tedy právě v BIO podmínkách. Jednoznačně to dokládají zkušenosti známého Wagyu chovatele pana Ing. Müllera s nakoupenými normandskými prvotelkami a s jejich způsobem mramorování masa, které je prakticky srovnatelné s úrovní mramorování masa plemena Wagyu. Jakákoliv osvěta v této oblasti je vítána. Novátorství českých chovatelů je ovšem známé. Tak Ing.Muller zkouší křížení normandských jalovic s býky Wagyů s cílem zvýšení rámce a hmotnosti kříženců při zachování právě oné vzácné kvality v mramorování, která je velmi ceněná pro výsledné kulinářství. U průměrného obyvatelstva ČR jsou bohužel tyto prvky nejvyšší kvality potravin stále ještě málo populární a oceňované. Některé výrobky, jako například a2 mléko, nebo speciální mramorování masa jsou zatím málo známé.

       Závěrem hodnocení šlechtitelského programu komise konstatuje. Normandské plemeno bylo zcela evidentně po 20 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako zcela spolehlivý ambasador nejvyšší kvality mléčné i masné produkce a současně jako nejuniverzálnější plemeno k vysoce efektivnímu křížení se všemi ostatními plemeny. Pro extrémní nenáročnost, skvělý konverzní efekt z objemu, dokonalé maternální vlastnosti navíc vhodně doplněné mimořádnou klidností zvířat. Plemeno má tak i v našich končinách vysokou šanci stát se plemenem budoucnosti. Protože osvobozuje chovatele od pracovního zatížení. A pracovní síla v chovu krav je a bude čím dál více limitujícím prvkem jak pro obslužnost zvířat vůbec, tak pro nákladovou nenáročnost a nižší potřebu biologických i ostatních materiálových vstupů.

                Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                 

Dne 23.3.2023 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS ČR