ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2023

	poř.lakt.	počet	Dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	23	299	6051	4,02	243	3,53	214	28/09
	2.	34	300	7288	4,01	293	3,45	252	409
	Celk.	57	300	6573	4,02	264	3,49	230
PN	1.	178	296	6683	4,13	276	3,59	240	27/13
	2.	288	300	7994	4,14	331	3,60	287	436
	Celk.	466	298	7493	4,14	310	3,59	269

 

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2022

	poř.lakt.	počet	dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	22	290	5935	4,09	243	3,45	205	30/23
	2.	30	294	7426	3,94	292	3,34	248	408
	Celk.	52	292	6681	4,01	268	3,39	226
PN	1.	202	296	6714	4,18	281	3,59	241	30/03
	2.	286	296	7810	4,16	325	3,58	279	449
	Celk.	488	296	7356	4,17	307	3,58	263

 

        Pro příklad využití křížení H x normandský skot v českých podmínkách tradičně uvádíme Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího BIO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Kvůli reprodukčním a zdravotním problémům holštýnských plemenic nebylo možné udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup menšího počtu normandských zvířat rozhodl převodným křížením přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, využití balastnějších krmiv a nejvyšší zpracovatelské kvalitě mléka i masa. Pro zajímavost uvádíme vývoj užitkovosti za posledních šest let z oficiálních údajů KU. Farma využívá již déle než 5. rok mléčný robot a je prakticky před cílem získávat pouze A2 mléko od svých dojnic. To si samozřejmě vyžádalo i vyšší nároky na selekci zvířat a v poslední době i rannější zapouštění jalovic.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení H x N na BIO farmě St.Zaoral

rok	počet	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	mezid.	tel. prv.	plemeno
2018	49	299	6983	4,00	280	3,44	240	411	28/18	N58K13
2019	49	296	7176	4,08	293	3,49	250	419	32/07	N67K32
2020	65	296	7056	3,95	279	3,34	230	435	31/24	N72K28
2021	58	290	6685	4,04	270	3,40	227	392	33/25	N82K18
2022	59	296	6559	4,09	269	3,34	219	389	33/03	N84K16
2023	45	294	6564	4,22	277	3,34	219	410	26/18	N91

 

Současně s nárůstem podílu N krve se již stabilizovala průměrná užitkovost dojnic a celková produkce T+B. Také je zajímavé sledovat, jak se při zvýšeném podílu normandské krve stádo posouvalo k vyšší pozdnosti, nicméně v posledním roce, kvůli strategii rychlejší obnovy stáda za účelem povýšení podílu A2 beta kaseinu ve stádě, se radikálně snížila. To se zde projevilo právě ve zrychlení doby prvního otelení v průměru skoro až o půl roku!

Kvůli rychlejšímu rozpoznání genetické kvality potomstva (a to nejen kvůli A2A2) se Zaoralovi již před dvěma lety zapojili do systému genomování jalovic ve kterém hodlají pokračovat a současně i více využívat sexovaného spermatu.

 

        Jako skutečně unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic dokládáme už několikátým rokem na skutečných výsledcích farmy pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy v praxi funguje mimořádně efektivně převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření.  Posledních šest let, pro porovnání s ostatními uvedenými farmami, prezentujeme výsledky právě pro porovnání v totožném sestavení údajů. Zásadně rozdílný je pouze fakt, který zmíněnou schopnost konverzního efektu normandského skotu ještě více oceňuje. Totiž že posledních pět let tato farma, po náběhových letech 2015-2017 funguje naplno v BIO systému. Poslední čtyři roky, tedy od dubna 2018, zde nekrmí dojnicím ani jalovicím žádné jadrné krmivo!!!

Vývoj ekonomicky důležitých chov. znaků při křížení H x N na farmě Ing. Bicka už v BIO

rok	počet	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	mezid.	tel.jal.	plemeno
2018	24	295	7187	4,02	589	3,43	246	721	26/21	N54K35H12
2019	27	303	7694	4,09	314	3,43	264	464	27/24	N61K24H15
2020	26	301	7236	3,96	287	3,37	244	460	27/23	N62K24H14
2021	24	304	6577	3,95	260	3,26	215	487	28/16	N70K17H13
2022	22	301	6054	3,87	234	3,32	201	440	27/20	N65K27
2023	24	294	6183	3,96	245	3,47	214	433	30/14	N86

      Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Zatímco za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85 %(oves+ječmen) +15 %(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna do města, kdy musel po roce 2016 pro nestíhání obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 24 v roce 2021 a ostře začít šetřit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje to úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, je kvalita objemné píce. Ta podléhá do značné míry klimatickým podmínkám jednotlivých ročníků. Tady lze patrně hledat i příčiny určitých výkyvů v produkci na dojnici v některých letech. Na opačném konci ekonomického procesu se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za kvalitní BIO mléko a prodej přebytků zvířat. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost jatečných krav a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa s vyšším obsahem Omega 3 MK z ryze pastevního chovu.

Farmář také využívá skutečné dlouhověkosti a nejefektivnější konverze živin u starších krav z objemných krmiv, nicméně v posledních dvou letech již musel zařadit pro obnovu stáda i mladší zvířata, která tak vysoký výkon nemají.  

 

     Zajímavé jsou zkušenosti a poznatky z křížení normandů s českým strakatým skotem. Ty přinášejí výsledky z konvenční farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení C x N na farmě p.Klouzy

rok	počet	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	mezid.	tel. prv.	plemeno
2018	57	301	6619	4,36	288	3,59	238	370	28/30	C88K12
2019	54	299	7015	4,27	299	3,56	250	371	29/24	C69K23N08
2020	58	298	7547	4,08	308	3,64	275	383	31/17	K41C35N25
2021	52	297	8673	4,10	356	3,60	312	386	34/20	K50N27C23
2022	60	293	7251	4,13	300	3,61	262	398	34/18	K54N34C12
2023	53	296	6899	4,15	286	3,68	254	382	30/14	K48N46

       Z přehledu v tabulce je zajímavé vysledovat jak se do roku 2022 zvýšil počet dojnic a současně se do roku 2021 zvýšila i průměrná užitkovost dojnic o 2580 kg mléka při obsahu bílkovin vyšším o 0,11 %, tedy o 99 kg. Sice se snížil obsah tuku o 0,15 %, nicméně při celkovém zvýšení produkce tuku o 95 kg. To lze do značné míry přičíst k dobru působení heterozního efektu hlavně u F1 generace. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která zde ovšem dosáhla už nežádoucích 34,5 měsíců!!! Stádo se odvozuje z původního čistokrevného strakatého stáda v roce 2015. V roce 2021 bylo stádo složené ze čtvrtiny 75 % normandek, 50 % kříženek C x N a čtvrtiny čistokrevných českých strak. V posledním roce 2022 již hlavní vlna 50 % kříženek poněkud uvolnila místo ve prospěch druhé normandské generaci, a navíc již za velmi pozdního telení prvotelek. To u konvenčně krmeného stáda (nikoliv BIO) vede už k výrazně zatloustlejším jalovicím v době porodu a následně i problémům nejen s užitkovostí. Za zmínku ovšem stojí i subjektivní hodnocení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu červenostrakatému skotu. Dobrý výsledek byl také dosahován průběžně i přes značný nárůst mléčné produkce v délce mezidobí. Konec roku 2022 a celý rok 2023 zde pak byl výrazně ovlivněn komplikacemi a problémy s umístěním zvířat v důsledku protahující se rekonstrukce stáje a přechodu na robotické dojení, které přecházejí i do části roku 2024.  Nicméně zdá se, že vysoký zapouštěcí věk je již u normandských jalovic nebezpečný, obzvláště když chov není v BIO systému a ve výživě je bohatě zastoupena kukuřičná siláž.

 Nově se některé normandky z chovu p.Zaorala postupně aklimatizovaly a fungovaly ještě v dalším BIO chovu Agrofyto Lidečko, který je především orientován mimo mléčné produkce hlavně na zpracování a prodej hovězího BIO masa. Předpokládá se, že by po zkušenostech s prověřením jatečné výtěžnosti a zejména kvality mramorování masa jak u vyřazených dojnic, tak u vykrmených býků, pomohly získané výsledky při propagaci normandského masa, ve Francii známého a vyhlášeného svým jemným mramorováním a výtečnou chutí, také na našem trhu.

Soustavné pozorování a vyhodnocování těchto výše zmíněných farem a příkladů dokumentuje kde a v jakých podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji.

Zcela jistě nejefektivnější parketa využití normandského skotu spočívá ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to, pokud možno nízkonákladové chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další efektivitu takovýchto chovů přináší možnost využití pastevních enkláv, ačkoliv to rozhodně není podmínka nutná. Potenciálně perspektivní přidaná hodnota se pak rýsuje ve zcela automatickém a striktně pojatém zaměření českého normandského šlechtitelského programu na a2 (beta kasein) mléko a pastevní chov, který se dle vědeckých výzkumů oproti klasicky krmeným zvířatům promítá do výrazně vyššího (pro lidi zdravějšího) poměru omega 3 nenasycených kyselin v mase.

      Normandky i normandské kříženky jsou viditelně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Dle typu chovu přibližně o 3-4 měsíce. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu až na 2., ale spíše ještě pak až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají (precocity) později než čistokrevný holštýnský skot, nicméně dosahují pak pro ně naopak ekonomicky zajímavou vyšší dlouhověkost. Tím se pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů poněkud mění. Snižují se náklady na obměnu stáda právě zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic. Zajímavé možnosti další přidané hodnoty pak skýtá velmi osvědčená zkušenost využití normandských (M) masných býků na vyřazované dojnice, případně negativně vybrané jalovice, a to i podle DNA a genomického odhadu PH, který Svaz od roku 2021 zavedl na základě spolupráce s francouzskými plemenáři a jejich početnou normandskou chovatelskou bází zvířat.

       Za rok 2023 se využití ID normandských býků v porovnáním s rokem 2022 stabilizovalo na úrovni cca 2000 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem i masnými plemeny.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byl za rok 2023 vybrán 1 domácí býk ze ZD Ločenice. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také podle pravidel Řádu PK registrováni 3 býci z oddílu PNA s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další cenné znaky. Zde jde o skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Zdá se to jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do masných chovů, nebo krav bez tržní produkce mléka. Zde jsou normandky využívány jako příjemkyně speciálních masných embryí i jako vynikající kojné krávy. Někdy můžeme vidět i normandskou matku, jak od ní sají až 4 telata ostatních masných matek. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme citelné oživení tohoto zájmu i v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, Jaroslav Velát a další, tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale dokonce i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka například u farmy Jezlových ve Zvíkově u Lišova. Pro býky se speciálními chovnými parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy. Nutno samozřejmě dodat, že potomci těchto normandů, kteří nejsou narozeni v chovu se zavedenou mléčnou KU nemohou být dle řádu PK zapsáni do normandské PK. Původ v centrální evidenci samozřejmě mají. Zde pro tyto chovatelské počiny také existuje dostatečný výběr importovaného sperma býků, nebo býků do přirozené plemenitby pro tvorbu dotovatelných masných telata v chovech bez tržní produkce mléka.

         Na podkladě výsledků roku 2023 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno, ačkoliv dnes již větším podílem v BIO chovech splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu a skýtá rovněž mimořádně zajímavé možnosti využití k případným účelům křížení se skotem holštýnským i strakatým, a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu původnímu. Zde vynikající výsledky dosahují např. holštýnské chovy Luka, a.s., Agro Slatiny a.s., ZS Sloveč a.s., DV Batelov a další. Nebo jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na trochu jiný typ nákladovosti. Tedy spíše na mírně extenzivnější formu hospodaření. Tam kde je možnost využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení se to jeví jako zcela optimální a zajímavá možnost. Rovněž je normandský skot vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech normandi skvěle zvládají a dá se konstatovat, že jsou ekonomicky produktivnější než ve stejných podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

        Za zmínku stojí důležitý potenciální ekonomický dopad do chovu normandů, který představuje přidaná hodnota v prodeji nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Jako velmi perspektivní nejen pro domácí trh, ale především pak i pro vývoz se jeví možnost produkce certifikovaného a2 mléka pro svou neexistující stravovací intoleranci u lidí.

       Nečekaně novým fenoménem se zajímavým potenciálem ke zvýšení přidané hodnoty se ale stává u kvality normandského masa jeho velmi jemné mramorování a vyšší obsah Omega-3 mastných kyselin právě při nejtypičtějším chovu na travním drnu, zejména pak na pastvině, tedy v BIO podmínkách. Jednoznačně to dokládají zkušenosti chovatele známého plemena Wagyu pana Ing. Müllera s nakoupenými normandskými prvotelkami a s jejich způsobem mramorování masa, které je prakticky srovnatelné s úrovní mramorování masa čistokrevného plemene Wagyu. Jakákoliv osvěta v této oblasti je, a bude vítána. Novátorství českých chovatelů je vyhlášené. Ing. Muller například zkouší křížení normandských jalovic s býky Wagyů s cílem zvýšení rámce a hmotnosti kříženců při zachování právě oné kvality mramorování, která je velmi ceněná pro špičkové kulinářství. U průměrného obyvatelstva ČR jsou bohužel tyto prvky nejvyšší kvality potravin stále ještě málo populární a oceňované. Některé výrobky, jako například a2 mléko, nebo speciální mramorování masa nejsou zatím dostatečně známé, propagované a využívané.

       Závěrem hodnocení šlechtitelského programu šlechtitelská komise konstatuje:

       Normandské plemeno bylo zcela evidentně po 20 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako zcela spolehlivý ambasador nejvyšší kvality mléčné i masné produkce a současně jako nejuniverzálnější plemeno k vysoce efektivnímu křížení se všemi ostatními plemeny. Pro extrémní nenáročnost, skvělý konverzní efekt z objemu, dokonalé maternální vlastnosti skvěle doplněné o mimořádnou klidnost zvířat. Plemeno má tak i v našich končinách dobrou šanci stát se v určitých chovatelských podmínkách plemenem budoucnosti. Více také osvobozuje chovatele od pracovního zatížení. A pracovní síla v chovu krav evidentně bude čím dál více limitujícím prvkem jak pro obslužnost zvířat vůbec, tak pro nákladovou nenáročnost a nižší potřebu biologických i ostatních materiálových vstupů.