Akce tohoto typu za účelem tříbení chovatelských dovedností a plemenářských metod při práci s normandským skotem pravidelně organizuje Svaz chovatelů normandského skotu. Tentokrát kromě obvyklých inspekcí na našich normandských farmách bylo cílem také provést školení několika mladých bonitérů pod vedením Věrky Zaoralové tak, aby byli schopni dle francouzského vzoru, a současně našeho Řádu plemenné knihy aplikovat tuto činnost na domácích zvířatech.

       Důležitým cílem setkání bylo předvést francouzským partnerům jaké šíře využitelnosti a univerzálnosti je i díky našim šikovným chovatelům a novátorům toto unikátní a všestranně kombinované plemeno schopno. K největším devizám bezesporu patří mimořádná kvalita jeho produktů, a to jak mléka, zvláště pokud jde o obsah složek, především bílkovin se zcela optimálními kaseiny BB a A2A2, tak masa a jeho cenného jemného mramorování ve spojení se špičkovými maternálními a reprodukčními vlastnostmi. To vše navíc umocněno úžasnou efektivností konverze ze stájových krmiv se schopností udržet si během laktace optimální kondici. Třešničkou zůstává ohromná klidnost plemene při práci s ošetřovateli a také nevšední tříbarevný kabát s typickými brýlemi.

     První den byl proto věnován především chovům těžícím z extrémně nízké nákladovosti chovů, díky špičkové konverzi živin z objemu s přizpůsobivostí rustikálním podmínkám. Současně s vynikajícími maternálními a reprodukčními schopnostmi jakož i mléčnosti vůči jiným ryze masným plemenům. Tedy části spektra normandského genofondu orientované více do masnějšího typu.

     Farma manželů Jezlových ve Zvíkově u Lišova je prototypem už dlouhou dobu fungujícího chovu bez tržní produkce mléka s celoročním venkovním chovem na bázi minimalizace nákladů využívající výtečné mléčnosti a maternální vstřícnosti normandských krav i vůči cizím, tedy nejen vlastním telatům. To umožňuje farmářům dokoupení býčků strakatého či masného skotu k optimalizaci využítí mléčného potenciálu normandských matek. Jalovičky z normandek po normandských býcích splňujících dotační kritéria na masná telata v chovech BTPM zůstávají většinou v chovu pro obrat a býčci jsou po dokrmu velmi zajímaví k jatečním účelům. Odběratelé si již zvykli na specifickou kvalitu, chuť, vysokou výtěžnost a mramorování normandského masa. Zejména po nedávných výzkumech o vyšším obsahu zdravějších omega 3 mastných kyselin v mase zvířat chovaných pouze na statkových krmivech (seno, pastva, sláma) je toto skvělá perspektiva k potenciálnímu využití pro speciální TOP, nebo též Gurmet maso.

     Farma Ing. Vítů v Mohuřicích-Slavče naopak úspěšně využívá normandských kříženek s masnými plemeny a jejich vysoce příznivých maternálních a mléčnostních vlastností jako příjemkyň špičkových embryí masných plemen k jejich odchovu a následnému růstu za účelem umístění býčků do odchoven plemenných býků s předpokladem následného aukčního prodeje. Ten velmi významně zlepšuje ekonomiku jejich chovu. Postupně se tu propracovali, jak nám na pastvinách prozradila manželka Iveta Korcová i k používání metody oplození získaných vajíček in vitro, která skýtá podstatně variabilnější možnost produkce špičkového genofondu jednotlivých masných plemen. Velice si tuto schopnost normandských F50N i F75N kříženek již řadu let pochvalují.

     V republice, mimo jihočeský region je více podobných chovů a skvělých chovatelů-novátorů využívajících masných předností normandů na jejichž návštěvu nám bohužel vzdálenost vystavila stopku.     

       Proto jen letmo zmíníme limousinskou farmu Ing. Papáčka v Kališti a jeho využití normandek podobně jako u Ing. Vítů. Navíc jsou zde jeho pokusy při křížení Normanda s plemenem Wagyů pro podobnost s mramorováním masa. Tato úvaha rovněž vedla našeho nejznámějšího chovatele plemena Wagyu pana Ing. Müllera z Mětic u Pardubic k velmi zajímavým a úspěšným pokusům křížení normandských matek s býky Wagyu, kdy větší rámec a maternální kvality normandů včetně mramorování spolu se světoznámým marblingem masa Wagyu profitují do kvalitativně nerozeznatelného, ale mohutnějšího ekonomického efektu z jednoho zvířete. Cílem procesu křížení mají být pak zvířata 75 % Wagyu 25 % Nomand.

     Perličkou i ve Francii nevídaným fenoménem v chovu normandů je ovšem v typicky jihočeské krajině návštěva BIO farmy pana Ing. Bicka v Žalticích. Původně holštýnský chov neposkytoval farmářovým minimalistickým představám o nákladech dostatek efektivního produkčního a reprodukčního výkonu stáda. Proto se rozhodl pro překřížení chovu normandskými býky z dojnější části spektra. Postupně s nástupem kříženek se pak zlepšovala jak užitkovost, tak i reprodukční schopnosti stáda za znatelného zklidnění chovu. Se zvyšujícím se podílem normandské krve ale bylo nutné pro udržení úrovně prodeje mléka využít další charakteristické vlastnosti normandek, kterou je dlouhovýkonnost podmíněná vyšší pozdností s podstatně větším rozdílem v užitkovosti mezi první a následnými laktacemi po dospění zvířat. Pochopitelně zde vzniká jistý přebytek telat, který skýtá i větší možnost prodeje mladších zvířat a tím i přilepšení v ekonomice chovu. Vzhledem už tak k minimálním nákladům na hnojení a další intenzifikační opatření farmář přestoupil před 7 lety z konvence do BIO systému a současně přestal krmit kvůli vyšší ceně BIO krmiv jakékoliv jadrné krmivo jalovicím a dojnicím. Za těchto extrémních výživových podmínek se zde daří již řadu let držet užitkovost na úrovni 6000 kg mléka za laktaci při 3,90 % tuku a 3,40 % bílkovin při zachování zvířat v dobré reprodukci a kondici. Jasný doklad schopnosti konverzního efektu normandského plemene v provozních podmínkách. Tyto genetické vlohy plemene spolu s ostatními dědičnými přednostmi jsou pak nepochybně podstatou i skvělých výsledků u kříženek normandů. A to jak s plemenem holštýnským, tak s plemenem strakatým. Návštěvy v některých těchto chovech byly na pořadu následujícího dne.

        Druhý den pobytu paní Sixtine byl pochopitelně věnovaný tomu, co ve Francii tvoří hlavní normandskou chovatelskou vlnu. Tedy především mimořádně kvalitní a nejrychleji rostoucí mléčné produkci mezi dojenými plemeny, sýrařství, ale i kulinářství masnému. Je známo, že ve Francii například veškeré větší jídelny, vyvařovny a restaurační zařízení typu Flunch úspěšně vaří hovězí výhradně a pouze z normandského masa, které jinak jako jediné z dojených plemen ve Francii se také honosí tzv. růžovým štítkem kvality FQRN (a tím i vyšší cenou).

        Pochopitelně se ve Francii jedná o zvířata prakticky výhradně čistokrevná, coby hlavní proud selekčního normandského systému. My v ČR ale nemůžeme opomíjet ani skvělé kříženky, které jsme mohli prověřit prakticky u obou našich hlavních dojných plemen. Jejich stabilní úspěšnost je do značné míry postavena na heterozním efektu. Ten je však opravdu výrazný (a to částečně i v F2 generaci) patrně proto, že normandské plemeno je natolik geneticky odlišné, a to jak od holštýnského plemene, tak i od strakatého, přestože zde jde o obě kombinovaná plemena. Kříženky prakticky vždy předčili vrstevnice v produkci T+B. Vzhledem k určité dědičné pozdnosti normandských genů to pak od druhých laktací bývá i v kg mléka. Pochopitelně srovnáváno proti klasickým čistokrevným vrstevnicím. To ovšem při zachování dobré reprodukce ale také větší přežitelnosti ve stádě o 0,7-1 laktací. Na normandském webu normande.cz byly už dříve za rok 2020 publikovány výsledky z vysoce intenzivního chovu Luka a.s. paní inženýrky Novákové kde na tehdejší úrovni produkce chovu roku 2020 ve výši cca 12660 kg se toto odehrálo u holštýnského plemene. Současně na stejném webu byly a jsou průběžně aktualizovány výsledky podobného procesu u strakatého stáda pana Romana Klouzy v Radimi. Ani v jednom případě se však logicky vtírající otázka „jak pokračovat v F2 generaci?“ neukázala jako fatálně neřešitelná. Naopak, u holštýnů existuje zcela bezproblémové řešení s mírnými bonusy při návratu do holštýnské krve. U strakatého skotu je to naopak pokračování v krvi normandské. Získá se totiž plemeno již v první generaci vzhledově prakticky normandské, s cílovými parametry v užitkovosti 9000-9500 kg mléka. Navíc s benefity v obsahu a složení kaseinů i dalších znaků funkčnosti včetně JV. Zmíněné užitkovosti jsou obvyklé ve Francii. Samozřejmě ale v konvenčním hospodaření. Pochopitelně u nás převažující BIO chovy fungující na výrazně odlišných principech zůstávají s produkcí o úroveň níže. Přesto i tak jsou efektivnějši než stejné BIO chovy holštýnské či strakaté. Pro zajímavost u porodů normandských telat s kratší klínovitou hlavičkou spolu s širokými pánvemi normandských matek prakticky neregistrujeme při normálních polohách těžší porody.

        Vzhledem k výše zmíněným zkušenostem z našich stájí se u nás zrodila myšlenka využít poznatků z křížení pro eliminaci některých individuálních, případně i plošně se objevujících problémů právě u našich majoritních plemen. U Holštýna se to týká hlavně obsahu složek, především bílkovin, ale ještě více zdravotně-reprodukčních dopadů. U strak naopak o určité zjemnění, šířku hrudníků, konverzi z objemu, klidnost, ale hlavně o kvalitu jak mléčného, tak i masného produktu.

        Přibližně před 4-5 lety byly po dohodě s některými majiteli strakatých, případně se zootechniky holštýnských chovů dohodnuty podmínky, za kterých by mohlo být zajímavé využít právě křížení s normandy. V DV Batelov, jinak ve výborném a moderně vybaveném chovu se cíleně zaměřit na velmi špatně březnoucí, případně jinak zdravotně problémové holštýnky. Ve strakatém chovu Kostelní Vydří v situaci po velkých reprodukčních problémech pak na některé bezpůvodové samice, nebo dcery po býcích z přirozené plemenitby plemen C nebo CI. A to hlavně z důvodu zastření původových i kvalitativních nedostatků a získání nové plemenné identity. Tedy v žádném případě nešlo o křížení elitních plemenic, nýbrž právě naopak.

        Paní Sixtine Person jsme vzali na prohlídku 6 normandských kříženek do stáje Kostelní Vydří podniku Lučina spol. s r.o. na jejich probíhající první laktaci po normandském býkovi Okavango NRD-048 a po víceméně bezpůvodových C matkách. Zkušená i když v chovu nově působící zootechnička paní Hanka Nováková nám obětavě pomohla s vyhledáním zvířat. Jednalo se o morfologicky vyrovnanou skupinu velice líbivých normandek N50C s parádními vemeny i končetinami, přitom produkčně, somatikou i reprodukčně zcela srovnatelnou. V produkci pak cca o 200 kg mléka/l. lepší oproti C a CI klasickým vrstevnicím ve stáji. Ty ve stejném úseku laktace konzumovaly spolu s těmito kříženkami, a to již od narození, naprosto totožné podmínky prostředí (fenotypu). Samozřejmě včetně výživy. Tedy onen v praxi málokdy hodnocený případ, kdy situaci nezkreslují žádné plemenné hodnoty. Jediný a zásadní rozdíl mezi vrstevnicemi je zde pochopitelně jejich genetický původ. Z četnosti dotazů paní Sixtine a z pořizování dokumentace se dalo usoudit, že ji tato ukázka velmi oslovila.

       Odpoledne na dalším chovu v DV Batelov nás se zájmem a dotazy na Sixtine prováděla zootechnička Ing. Zuzana Pavlová. Zde se 6 kříženek s Normandem skutečně narodilo z pokusů již beznadějné snahy o zabřeznutí jejich holštýnských matek. O tom svědčí průměr zabřeznutí těchto matek až po prvním normandském býkovi v pořadí na 6,6. inseminaci. A to po předchozích neúspěšných pokusech s býky H, příp. masnými. Naopak zabřezávání jejich křížených dcer probíhalo během jejich dohromady evidovaných 15 ti laktací v průměrném pořadí na 1,5. inseminaci. Tedy nesrovnatelně lépe. Přitom index stáda u H matek činil v průměru 107 a průměr jejich křížených dcer N50H se po uzavřených laktacích vyšplhal na 113. Opět významně lepší výsledek zhruba o půl směrodatné odchylky. Průměr užitkovosti kříženek z jejich 15 ukončených laktací byl 11701 kg mléka při 3,97 % T a 3,66 % B. T+B = 892 kg. Průměr H stáda v roce 2025 11763 kg mléka při 4,00 % tuku a 3,40 % B. T+B = 874 kg. Výsledky tak věrně potvrdily naše předchozí výstupy i z jiných chovů. Na rozdíl od strakatých stád jsou zde kříženky typologicky blíže holštýnským dojnicím. Mají černo-bílé zbarvení ale většinou normandskou strakatost a trochu kratší hlavu. Temperamentem ovšem znatelně klidnější. Podobných výsledků se dosáhlo dříve u několika vysoko užitkových holštýnských chovů což dokládají i výsledky TOP kříženek doplněné o jejich indexy stáda. Ty se pohybovaly dost vysoko až do 145. Tento způsob, jak pomoci reprodukčně problematickým případům u holštýnských chovů se jeví jako velmi efektivní, a to dnes dvojnásob při využití normandského patentovaného semene typu Fertimax. Navíc zde normandský býček tvoří nepochybný přínos a jalovička stav zlepšuje!

         Při odpolední cestě za hlavní částí programu, tj. za nejlepším normandským chovem v ČR, vlajkové lodi místního „normandění“, BIO farmy předsedy normandského svazu pana Petra Zaorala v Čabové u Moravského Berouna jsme se ještě zastavili ochutnat vynikající jogurty v Bezděkově u Třešti na farmě manželů Dlouhých. Ti postupně normandizují svůj chov víceméně strakato-montbeliardského typu. Paní Veronika Dlouhá zpracovává mléko na velice pestrou a lahodnou paletu výrobků kterou si můžete u silnice v obchůdku na farmě zakoupit a hned i užít. Jejich cílem je mimo jiné samozřejmě perspektivní produkce A2 mléka a výrobků z něj.

        O vlastní farmě Petra Zaorala bylo hodně napsáno a zdokumentováno i na mezinárodních kongresech normandského skotu (CINOR). Vyšel o ní v Našem chovu nedávno samostatný článek přímo k této akci, tak jen připomínáme že zde odpoledne paní Sixtine provedla teoretickou i praktickou výuku metody lineárního hodnocení normandských plemenic pěti mladým zájemcům, takže Svaz má od té doby pod vedením hlavní bonitérky Věry Zaoralové certifikované bonitéry.       

       Následující den nás na farmě dopoledne čekala ještě část programu se seminářem vedeným Sixtine pro normandské chovatele a zájemce o vývoj normandského šlechtění ve Francii i o nové biotechnologické metody produkce patentovaného zpracování spermatu typu Fertimax, při kterém se běžně dosahuje lepšího zabřezávání, ať je léto nebo zima, v průměru o 8 procentních bodů.    

      Součástí akce bylo slavnostní předání v ČR prvního „Certifikátu normandského chovu produkujícího výhradně A2 mléko“, od SCHNS farmáři. To se pochopitelně vztahuje i na ostatní mléčné výrobky. Chov se k tomuto ročně se obnovujícímu privilegiu pečlivě a poctivě propracoval postupným šlechtěním a selekcí, takže v současné době mají všechna zvířata ve stavu ve své DNA pouze alely beta kaseinu typu A2A2. O zdravotních benefitech tohoto typu mléka bylo pro lidi vnímavé na alergie a potravní intolerance již napsáno hodně.

     Před pátečním ranním odletem paní Sixtine do Francie nás čekala ještě poslední, pozdní návštěva normandské farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína. Zde je dobré předeslat, že se nejedná o BIO chov, ale o konvenční stádo původně červenostrakaté, nyní již barevně úplně normandské, ačkoliv s převažujícím podílem N krve zatím jen mezi 75-88 %. Farma původně na hluboké podestýlce se po prvotním strmém nárůstu produkce mezi lety 2017 a 2021 z 6093 kg na 8673 kg a z obsahu bílkoviny 3,49 % na 3,60 % rozhodla pro velkou úpravu stáje na vodou plněné lehací boxy, a především robotické dojení ve snaze perspektivně vylepšit zvířatům životní podmínky a zvýšit stav. Během tohoto období se věci poněkud zkomplikovaly. Farma se též potýkala s nedostatkem finančních prostředků, takže se práce nakonec protáhly až na 3 roky. Bylo nutno mezitím zabezpečit chov i nouzovými opatřeními. Takto chybějící welfare se významně projevil na užitkovosti, ale i na některých dalších ztrátách v obratu stáda. Během roku 2025 pak postupně došlo k otevření části stáje a podmínky pro zvířata, ačkoliv přestavba ještě není zcela ukončena, se zlepšily. To se i okamžitě začalo projevovat na vzrůstající produkci mléka, takže koncem roku 2025 již nezanedbatelná část dojnic uzavírala laktace na úrovni 10500-13000 kg mléka, což by odpovídalo ambicím chovu. Obecně u nás čistý normandský chov v obvykle intenzivních, konvenčních podmínkách jako ve Francii zatím neexistuje. A tak spící „Šípková Růženka s brejličkami“ dosud čeká na prince, který ji úspěšně provede některou českou verzí klasiky bez pastvy. Roman Klouza je tomu zatím nejblíž. Farma si vybudovala i prodejní automat na některé výrobky. Při naší návštěvě jsme ochutnali naprosto skvělý normandský parmezán. Mléko normandek s téměř výhradním kapa kaseinem typu BB tedy s nejvyšší výtěžností sýřeniny k tomu skýtá skvělé podmínky.

      Při večeři před odletem v Praze jsme byli pochopitelně zvědavi na bezprostřední dojmy z inspekčního pobytu na našich farmách. Sixtine byla mile překvapena přátelskou atmosférou, dovednostmi a invencí našich farmářů a zootechniků. Hodnotila i organizaci cesty jako logicky a profesionálně vedenou. Udivila ji šíře záběru informací a souvislostí získávaných kolem normandů. Uznala, že pro jejich šlechtitele to má svou cenu, neboť si dobře pamatují že to byli právě Češi, kteří je před 17 lety na normandském kongresu v USA upozornili na některé slabiny v morfologii a odolnosti končetin pro betonové stáje bez pastvy. Stejně tak i na otázku využití beta kaseinu A2, která se dříve ve Francii až tak neřešila. Jinak se názory na selekci zcela shodují a existují stejné priority (současně např. rozmístění a délka zadních struků ve vztahu k jasně perspektivní robotice dojení). Pochlubila se, že ve Francii díky razantnímu zaměření selekčního tlaku na produkci mléka se normandi již druhým rokem stávají nejrychleji se zlepšujícím plemenem právě v mléčné produkci za laktaci.  Na náš osobnější dotaz, který profesní okamžik na ni udělal během cesty opravdu silný dojem odpověděla, že nejspíš to byla skupina kříženek po býkovi Okavango v Kostelním Vydří. Protože ve Francii křížení normandů s montbeliardským a simentálským skotem není v praxi až tolik vidět, ačkoliv se jeví jako velice zajímavé.

Zapsal: Ing. Jan Zámečník