ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2021

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2020

        Pro demonstraci využití normandského skotu v českých podmínkách se jako vhodný mustr jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího BIO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Kvůli reprodukčním a zdravotním problémům holštýnských plemenic nebylo možné udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme vývoj užitkovosti za posledních pět let z oficiálních údajů KU. Farma využívá již déle než 3 roky mléčný robot.

       Z přehledu v tabulce je patrné, jak se v podhorské oblasti v nadmořské výšce kolem 700 m, v pastevním BIO systému, podstatně zvýšil stav za poslední 4 roky, a to bez dalšího nákupu samic. Současně se při tom zvýšila průměrná užitkovost dojnic o 320 kg mléka a celková produkce T+B o 20 kg. Také je zajímavé sledovat, jak se při zvýšeném podílu normandské krve stádo posouvá k vyšší pozdnosti. To se zde odráží například ve zpoždění doby prvního otelení v průměru až o 4,5 měsíců!

      Jako případné další možnosti využití normandských předností a současně další přidané hodnoty se na této farmě pokoušejí Zaoralovi, v rámci šlechtitelského programu normandského skotu, využít vysokého podílu beta kaseinu typu A2 v genech. Aby mohli účinně, a hlavně rychleji dosáhnout cílového stavu všech plemenic pouze v typu A2A2, si Zaoralovi nechali ovzorkovat rozhodující podíl samičích zvířat na beta kasein v laboratoři imunogenetiky a využívají tak k urychlení i sexovaného spermatu. Pro rok 2022 pak plánují navíc využití svazem zaváděného genomování jalovic.

        Unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic dokládáme už několikátým rokem na farmě pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy mimořádně efektivně v praxi funguje převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření.  Posledních pět let pro porovnání s ostatními uvedenými farmami prezentujeme výsledky v totožném sestavení údajů jako u ostatních. Zásadně rozdílný je pouze fakt, který zmíněnou schopnost konverzního efektu normandského skotu ještě vysoce valorizuje. Totiž že poslední čtyři roky tato farma, po náběhových letech 2015-2017 funguje již naplno v BIO systému. A navíc poslední tři roky, tedy od dubna 2018, zde nekrmí dojnicím ani jalovicím žádné jadrné krmivo!!!

            Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Zatímco za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85 %(oves+ječmen) +15 %(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna do města, kdy musel po roce 2016 pro nestíhání obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 26 v roce 2020 a ostře začít šetřit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje to úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, je kvalita objemné píce. Ta podléhá do značné míry klimatickým podmínkám jednotlivých ročníků. Tady lze patrně hledat i příčiny určitých výkyvů v produkci na dojnici v některých letech. Na opačném konci ekonomického procesu se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za kvalitní BIO mléko a prodejem přebytků zvířat. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost jatečných krav a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa.

      Jistým překvapením může být, vzhledem k extrémně extenzivnímu zaměření této farmy skutečnost, že na rozdíl od zbylých farem zde nedochází k nikterak výraznému zvýšení stáří při telení jalovic. Jednak zde na rozdíl od zbylých dvou farem nedošlo ke zvyšování stavů, nýbrž ke snížení. Může zde být i vliv vysokého prodeje telat a mladého dobytka jako důsledek významně nižšího vyřazování starších krav. U nich farmář využívá skutečné dlouhověkosti a tím i nejefektivnější konverze z objemných krmiv. Větší selekce u mladých jalovic s cílem dědičného využití takovéto budoucí konverze poskytuje i menšímu počtu kusů vybraným do obratu celkově lepší podmínky k růstu a vývoji.   

     Extrémně zajímavé jsou zkušenosti a poznatky z křížení normandů s českým strakatým skotem. Ty přinášejí výsledky z farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

       Z přehledu v tabulce je zajímavé vysledovat jak se za poslední 4 roky zvýšil počet dojnic a současně se zvýšila průměrná užitkovost dojnic o 2580 kg mléka při obsahu bílkovin vyšším o 0,11 %, tedy o 99 kg. Sice se snížil obsah tuku o 0,18 %, nicméně při celkovém zvýšení produkce tuku o 95 kg. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která se zde výrazně odráží v posunu doby prvního otelení v průměru nárůstem, patrně až o nežádoucích 8,5 měsíců! Stádo se odvozuje z původního čistokrevného strakatého stáda v roce 2017. V loňském roce 2021 bylo stádo složené ze čtvrtiny 75 % normandek, 50 % kříženek C x N a čtvrtiny čistokrevných českých strak. Za zmínku také stojí subjektivní posouzení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu červenostrakatému skotu. Zajímavý výsledek je také dosahován při výrazném nárůstu produkce v délce mezidobí, která se zatím nikterak fatálně nezvýšila.

 Soustavné pozorování a vyhodnocování těchto výše zmíněných farem a příkladů dokumentuje v jakých podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji.

Nejefektivnější parketa využití normandů spočívá ovšem ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to, pokud možno nízkonákladové chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další efektivitu takovýchto chovů přináší možnost využití pastevních enkláv, ačkoliv to rozhodně není podmínka nutná. Potenciálně perspektivní přidaná hodnota pak leží ve zcela automatickém a striktně pojatém zaměření normandského šlechtitelského programu na a2 mléko.

      Opakovaně lze konstatovat, že normandky i normandské kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu zejména na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují zase naopak vyšší dlouhověkosti. Tím se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů trochu mění a vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic. Zajímavé možnosti další přidané hodnoty pak skýtá velmi osvědčená zkušenost využití klasických masných býků na vyřazované dojnice, případně negativně vybrané jalovice, a to i podle DNA a genomického odhadu PH, který Svaz od roku 2020 zavádí na základě spolupráce s francouzskými plemenáři a jejich početnou normandskou bází.

       Za rok 2021 se využití ID normandských býků oproti roku 2020 v důsledku zvýšení stavů zvýšilo o cca 180 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem i masnými plemeny.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byl za rok 2021 vybrán 1 býk. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také podle pravidel Řádu PK registrováni 3 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další cenné znaky. Zde jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Zdá se to jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do masných chovů, nebo krav bez tržní produkce mléka. Zde jsou normandky využívány jako příjemkyně speciálních masných embryí a jako vynikající kojné kravy. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme citelné oživení tohoto zájmu i v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, Jarda Talafous, Jarda Velát a další, tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale dokonce i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka například u farmy Jezla-Řehovská. Pro býky se speciálními chovnými parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy. Nutno ale dodat, že potomci těchto normandů, kteří nejsou narozeni v chovu se zavedenou mléčnou KU nemohou být dle řádu PK zapsáni do normandské PK. Původ v centrální evidenci samozřejmě mají. Zde pro tyto chovatelské počiny také existuje dostatečný výběr importovaného sperma býků, nebo býků do přirozené plemenitby pro tvorbu dotovatelných telata.

        Na podkladě výsledků roku 2021 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu a skýtá rovněž zajímavé možnosti využití k případným účelům křížení se skotem holštýnským i strakatým a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu původnímu, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na trochu jiný typ nákladovosti. Tedy spíše na mírně extenzivnější formu hospodaření. Tam kde je možnost využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení se to jeví jako zcela optimální a zajímavá možnost. Rovněž je normandský skot vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita, která získává trvale větší a větší podporu je sice do značné míry závislá na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech normandi skvěle zvládají a dá se konstatovat, že jsou ekonomicky produktivnější než ve stejných podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

         Připomínáme důležitý ekonomický dopad do chovu normandů, který může představovat přidaná hodnota v prodeji nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Jako velmi perspektivní nejen pro domácí trh, ale především pak i pro vývoz se jeví možnost produkce certifikovaného nízko alergického a2 mléka. Klasické polotvrdé a tvrdé sýry s chuťovou a konzistenční výhodou z normandského mléka jsou již dobře známy a odborníky ceněny. Nečekaně zajímavý potenciál ke zvýšení přidané hodnoty se projevil u kvality masa, zejména u jeho mramorování. To jednoznačně dokládají zkušenosti známého Wagyu chovatele pana Ing. Müllera s nakoupenými normandskými prvotelkami a s jejich velmi jemným mramorováním masa, zcela srovnatelným s úrovní masa plemena Wagyu. Jakákoliv osvěta v této oblasti je vítána. U obyvatelstva ČR jsou totiž prvky nejvyšší kvality potravin stále ještě málo populární a oceňované, proto i pochopitelně využívané. Některé výrobky, jako například a2 mléko jsou zde zatím prakticky neznámé.

       Závěrem hodnocení šlechtitelského programu komise konstatuje. Normandské plemeno bylo zcela evidentně po 19 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako zcela spolehlivý ambasador nejvyšší kvality mléčné i masné produkce a současně jako nejuniverzálnější plemeno k vysoce efektivnímu křížení se všemi ostatními plemeny. Pro extrémní nenáročnost, skvělý konverzní efekt z objemu, dokonalé maternální vlastnosti navíc vhodně doplněné mimořádnou klidností zvířat. Plemeno má tak i v našich končinách vysokou šanci stát se plemenem budoucnosti. Protože osvobozuje chovatele od pracovního zatížení. A pracovní síla v chovu krav je a bude čím dál více limitujícím prvkem jak pro obslužnost zvířat vůbec, tak pro nákladovou nenáročnost a nižší potřebu biologických i ostatních materiálových vstupů.    

        Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu  www.normande.cz                                 

Dne 21.4.2022 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS ČR