Hospodaří s rodinou na výměře 110 ha a průběžně zde chová přibližně 70 ks dojnic. Na poli se tu pěstuje kromě obilí, vojtěšky a jetele také kukuřice na siláž, takže se nejedná přímo o BIO farmu, ale o klasický konvenční skupinový chov na hluboké podestýlce bez výběhů. V průběhu roku 2014 se pan Klouza v diskusi s inseminačním technikem zmínil, že mu strakaté dojnice nevyhovují charakterem ani užitkovostí. Že by rád choval jiný typ skotu. Ovšem ne striktně dojný holštýnský, ale spíše kombinovanějšího typu. Inseminační technik mu mezi řečí sdělil, že také existuje v ČR plemeno normandské. Pan Klouza si sehnal o tomto plemeni informace (www.normande.cz), kontaktoval dotazem i blízké plemenářské středisko a rozhodl se. Začal normandským spermatem inseminovat své červenostrakaté dojnice a zvolil variantu převodného křížení. Předpokládal, že užitkovost bude na přibližně stejné úrovni, ale líbily se mu normandské krávy svým typem a trojbarevným zabarvením a těšil se na kvalitní mléčné složky, neboť uvažovali s manželkou i o nějaké domácí výrobě sýrů. A také věděl, že se jedná o nejklidnější plemeno pro snadný chov.

     Od roku 2015 se mu bezproblémově rodili 50% telata kříženky, které zdravě a s minimem problémů odrůstaly a po 3 a půl letech dokončovaly první laktace. Vsadil tehdy na jednoho býka Uvray NRD-15. Užitkovost těchto kříženek ho nikterak nezklamala. Pokračoval dále v převodu s jinými normandskými býky, výrazněji dojnějšího typu jako např. Infinity NRD-38, Eolonne NRD-35, Lima NRD-42 a vemenáře Ibernatus NRD-37. Po této etapě tvorby druhé generace normandek se mu pro další zvelebení stáda ještě zalíbil extrémně dojný, genomicky odhadnutý býk Iganto NRD-46, ale také už i býk komplexnějšího charakteru s dobrými znaky funkčnosti Montfort NRD-44. Po nich se mu dnes rodí a odrůstají i telata třetí normandské generace, kterou my normanďáci pro výrazný „krycí efekt“ tradičně považujeme již za „čistou“, ačkoli máme ještě také „plnokrevnou“, což je pak až generace pátá. V současné době pan Klouza využívá k inseminaci výrazně dojného býka Neopps NRD-49 a komplexního býka Orfévre NRD-50.

      Vývoj v celkové užitkovosti stáda, počtech laktací, mléčných složkách, délce mezidobí a věku při otelení jalovic ve vztahu k měnícímu se podílu krve asi nejlépe dokumentují strohé údaje z následující tabulky za posledních 5 let. (Zdroj: ročenky KU ČMSCH, kde C-červená straka, K- kříženci 50%, N-normand).

      V tabulce stojí za povšimnutí, jak se zvyšujícím se podílem normandské krve stoupá mléčná užitkovost, kg T+B, obsah bílkovin i počet laktací. Zůstává solidní délka mezidobí, ovšem zvedá se věk při prvním otelení jalovic. Nic překvapivého, neboť normandské plemeno, jak známo, patří mezi opravdu pozdní plemena. Domníváme se ale po diskusi s panem Klouzou, že už průměrné stáří 34 měsíců při prvním otelení jalovic z posledního roku může být nebezpečně vysoké, a že výsledky budoucího roku nám z pohledu zdravotního stavu krav mohou tuto obavu vyšším výskytem ketóz pravděpodobně potvrdit. Jako rozumné bychom pro tuto farmu pokládali stáří 28-29 měsíců. Na druhou stranu jsou reprodukční parametry na farmě stabilní, dokonce za rok 2020 získali Klouzovi vyhodnocení nejlepší chov v reprodukci v obvodu plemenářské společnosti Chovservis.

       S postupujícím časem, kromě získaného a očividného zklidnění stáda se začal pan Klouza zajímat také o ostatní výhody normandského skotu. Zejména o možnost ekonomického využití jeho dalších předností a přidaných hodnot. Především nejlepší kvality kaseinového složení mléka pro výtěžnost sýřeniny díky jedinečnému obsahu kapa kaseinu typu BB v mléce, a obzvláště pak také o výhradní využívání normandských býků nesoucích beta kaseinové alely A2A2, které je automaticky garantováno normandským šlechtitelským programem pro ČR.     

       Ekonomický efekt zastoupení kapa kaseinů typu BB v mléce je skutečně výrazný pro každého, kdo sám zpracovává mléko přes sýřeninu a prodává konečné výrobky typu sýr, tvaroh apod!

       Například na vyhlášené normandské farmě Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna zjistili porovnávacím pokusem v BIO provozních podmínkách rozdíl ve výtěžnosti polotvrdého sýra z normandského mléka oproti mléku holštýnskému o 25 až 29 % ve prospěch mléka normandského. Rozdíl tedy více než čtvrtinový! Zde pochopitelně sehrává svoji roli kromě kapa kaseinu i odlišný obsah složek v mléce různých plemen.

      Na stejné farmě pana Zaorala také už klepou na dvířka k získání certifikátu SCHNS „Producent a2 mléka“. Podmínkou je, že všechny plemenice ve stádě musí být nositelky genetických alel pro beta kasein typu A2A2 a celý chov i jednotlivá zvířata jsou zařazena do normandské plemenné knihy a využívají výhod a pravidel šlechtitelského programu SCHNS pro ČR.

      O účincích a2 mléka, na rozdíl od mléka obsahujícího i beta kasein typu A1 na lidský organismus se již řadu let vedou ve světě odborné diskuse a provádějí porovnávací pokusy, které většinově dokazují jeho nízký až nulový potenciál na vznik tzv. alergií na mléčný kasein. Ten se nejčastěji vyskytuje s negativním vlivem obzvláště u nejmladších dětí, ale nejen u nich. V řadě rozvinutých zemí světa se i proto tzv. „a2 mléko“ prodává v obchodních řetězcích za více než dvojnásobnou cenu oproti mléku klasickému.

     Vzhledem k přetrvávajícím pochybnostem kolem této záležitosti udělalo ohromnou radost manželům Zaoralovým, když se jim nedávno ozvala paní Zuzana Kobrová z Turnova. Měla velké problémy se svým 1,5ročním synkem, který normální konzumní mléko netrávil a zvracel. Po získání a2 mléka od prověřených dojnic ze Zaoralova statku problémy zázračně zmizely. U takto malého človíčka asi nemůžeme předpokládat nějaký placebo efekt. Proto nás všechny tato informace opravdu mimořádně potěšila a utvrdila ve správnosti zvolené cesty. Podobně jako slova jisté paní (Čechoameričanky), která si u stánku SCHNS na Národní výstavě hosp. zvířat v Brně mléko koupila a s radostí kvitovala „Jé vy tu máte a2 mléko! To je u nás běžně k sehnání v obchodech, ale tady jsem na něj nikde nenarazila“.   

       I z těchto důvodů se pan Klouza rozhodl zapojit do nově zaváděného programu SCHNS v genomování jalovic, kdy kromě typu kaseinů a dalších genetických informací získá také genomicky odhadnutý index jednotlivých zvířat na francouzské normandské populaci (bázi) a bude tak moci podstatně rychleji a efektivněji pracovat se samičím stádem už od fáze zapouštění jalovic.   

     K dalším přidaným hodnotám normandských zvířat patří kromě velkého rámce a výtečné jatečné výtěžnosti také typicky jemné mramorování masa, umožňující chuťově vysoce kvalitní zpracování v kuchyních. To je v kulinářsky proslulé Francii finančně oceňováno růžovým štítkem a pomalu si nachází oblíbence také u nás. I zde platí, že ekonomicky mnohem větší význam to má pro chovatele, který dokáže prodat již balíčkované normandské maso přímo konzumentům, jak to třeba skvěle dovedou v AgroFyto Lidečko na Valašsku.       

      A nakonec k významným přednostem normandů patří také vynikající maternální vlastnosti, kterých si nejen už všimli, ale také jich čím dál více využívají i naši chovatelé masných stád. (Ing. Papáček, Ing. Vítů, Jezlovi apod.)

      Skvělý charakter pak prokazuje normandský skot při využívání balastnějších krmiv, kdy díky vynikající konverzi živin z objemu dokáže udržet svůj kondiční stav i reprodukci na velmi dobré úrovni i v podmínkách zhoršené koncentrace živin v krmné dávce. Tedy i v BIO a nízkonákladových chovech.  

       Co můžeme na závěr k tak skvělým výsledkům ještě dodat než panu Klouzovi s rodinou vyslovit velké uznání a do dalších let popřát pevné zdraví a stabilitu dosažených chovatelských parametrů při zdařilém průběhu převodu stáda z jednoho plemena na druhé.  A perspektivně pak taky dojícího robota!

      Jeho zkušenosti, o které se rád podělí, mohou být inspirací i dalším chovatelům strakatého skotu, kteří nejsou plně spokojeni se svými výsledky a mají chuť zvolit tuto již vyzkoušenou cestu déletrvajícího využívání heterozního efektu při současném nezbavení se výhod kombinovaného typu dobytka. Navíc s bonusem zmíněných ekonomicky využitelných jedinečností a zklidnění stáda, jakož i reprodukční spolehlivosti a snížení celkových nákladů na chov. O spolupráci se už přihlásil například chovatel Fleckvieh z Rakouska, pan Steininger, který kříží své dojnice s Normandem.