ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2020

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2019

       Vzhledem k existenci dojnic, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily, neb jsou většinou zapojeny do KU lze předpokládat skutečný stav kolem 650 ks.

       Pro demonstraci využití normandského skotu v českých podmínkách se jako ideální jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího EKO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Kvůli reprodukčním a zdravotním problémům holštýnských plemenic nebylo možné udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme vývoj užitkovosti za poslední čtyři roky z oficiálních údajů KU, kam jsou přidány i některé důležité reprodukční parametry normandů z Čabové. Dnes zde již déle než 2 roky spolehlivě dojí mléčný robot.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení H x N na BIO farmě St.Zaoral

       Z přehledu v tabulce je patrné jak se v podhorské oblasti v nadmořské výšce kolem 700 m, v pastevním BIO systému, zvýšil za poslední 3 roky, a to bez dalšího nákupu samic, počet dojnic o 25 ks (tj. o 63 %). Současně se při tom ještě zvýšila průměrná užitkovost dojnic o 691 kg mléka a celková produkce tuku o 16 kg stejně jako bílkovin. Také je zajímavé sledovat, jak se při zvýšeném podílu normandské krve také stádo posouvá k vyšší pozdnosti. To se zde odráží například ve zpoždění doby prvního otelení v průměru o 2 měsíce a 16 dní!

      Jako případné další možnosti využití normandských předností a současně další přidané hodnoty se na této farmě pokoušejí Zaoralovi, v rámci šlechtitelského programu normandského skotu, využít vysokého podílu beta kaseinu typu A2 v genech. O tomto kaseinu v porovnání s jeho alternativou A1, která se rovněž vyskytuje u plemen skotu, jsou ve světě známy porovnávací studie a pokusy, které více favorizují právě variantu A2. Především pokud jde o menší potravní intoleranci a nižší alergické působení na lidi vnímavé právě na kaseiny. Pro tyto se jeví přirozenější právě beta kasein typu A2 a je na rozdíl od beta kaseinu A1 obsažen také výhradně v mateřském mléce. Již v řadě zemí světa jako je Austrálie, Nový Zéland, Británie, USA, Čína, Holandsko, Litva se tento typ a2 mléka těší větší a větší oblibě a jeho cena na trhu bývá i dvojnásobná než u běžného mléka obsahujícího i alelu A1.

       Aby mohli účinně, a hlavně rychleji dosáhnout cílového stavu všech plemenic pouze v typu A2A2, si Zaoralovi nechali ovzorkovat rozhodující podíl samičích zvířat na beta kasein v laboratoři imunogenetiky a využívají tak k urychlení i sexovaného spermatu. Pro rok 2021 pak plánují také využití embryotransferu.

      Unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic dokládáme už dalším rokem na farmě pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy mimořádně efektivně v praxi funguje převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření. V následující tabulce je napřed znázorněn postupný vývoj užitkovosti na krávu v konvenčních podmínkách této farmy během postupného procesu křížení v letech 2007-2014. Poslední čtyři roky pak pro porovnání se zde uvedenými ostatními farmami prezentujeme výsledky v totožném sestavení údajů jako u ostatních farem. Zásadně rozdílný je pouze fakt, který zmíněnou schopnost konverzního efektu normandského skotu ještě vysoce valorizuje. Nyní pozor!!! Poslední tři roky totiž tato farma, po náběhových letech 2015-2017 funguje již naplno v BIO systému. A navíc poslední tři roky, tedy od dubna 2018, zde nekrmí dojnicím ani jalovicím vůbec žádné jadrné krmivo!!!

Vývoj užitkovosti na farmě Ing. Bicka ve vztahu k převodnému křížení H x N v konvenci

Vývoj ekonomicky důležitých chov. znaků při křížení H x N na farmě Ing. Bicka už v BIO

      Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Zatímco za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85 %(oves+ječmen) +15 %(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna do města, kdy musel po roce 2016 pro nestíhání obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 26 v roce 2020 a ostře začít šetřit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje to úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, je kvalita objemné píce. Ta podléhá do značné míry klimatickým podmínkám jednotlivých ročníků. Tady lze patrně hledat i příčinu určitého výkyvu v produkci na dojnici v roce 2020. Na opačném konci ekonomického procesu se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za kvalitní BIO mléko a prodejem přebytků zvířat. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost jatečných krav a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa. 

     Jistým překvapením může být, vzhledem k extrémně extenzivnímu zaměření této farmy skutečnost, že na rozdíl od zbylých farem zde nedochází k nikterak výraznému zvýšení stáří při telení jalovic. Jednak zde na rozdíl od zbylých dvou farem nedošlo ke zvyšování stavů, nýbrž ke snížení. Může zde být i vliv vysokého prodeje telat a mladého dobytka jako důsledek významně nižšího vyřazování starších krav. U těch farmář využívá skutečné dlouhověkosti a tím i nejefektivnější konverze z objemných krmiv. Větší selekce u mladých jalovic s cílem dědičného využití takovéto budoucí konverze poskytuje i menšímu počtu kusů vybraným do obratu celkově lepší podmínky k růstu a vývoji.   

     Velmi zajímavé, slibné a zcela nové jsou zkušenosti a poznatky z křížení normandů se strakatým skotem. Ty přinášejí výsledky z farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení C x N na farmě p.Klouzy

       Z přehledu v tabulce je zajímavé vysledovat jak se za poslední 4 roky zvýšil počet dojnic o 10 ks a současně se zvýšila průměrná užitkovost dojnic o 1453 kg mléka při obsahu bílkovin vyšším o 0,15 %, tedy o 62 kg. Také se sice snížil obsah tuku o 0,2 %, nicméně při celkovém zvýšení produkce tuku o 27 kg. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která se zde odráží v posunu doby prvního otelení v průměru nárůstem o 5 měsíců a 11 dní! Vše se odvozuje z původního čistokrevného strakatého stáda v roce 2017. V loňském roce 2020 bylo stádo složené ze čtvrtiny 75 % normandek, 41 % kříženek C x N a třetiny čistokrevných českých strak. Za zmínku také stojí subjektivní posouzení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu jen červenostrakatému skotu. Zajímavý výsledek byl zaznamenán za plemenářský rok 2020, kdy se tato farma dostala na první místo v plodnosti regionu východní Čechy u plemenářské společnosti Chovservis, a.s. s parametry intervalu 67 dní a servis periody 86 dní.

       Soustavné pozorování a vyhodnocování těchto výše zmíněných příkladů dokumentuje a současně přesvědčuje o tom, v jakých podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji, tedy nejefektivněji. Je to doloženo výsledky z KU případně dalšími zootechnickými parametry v porovnávání s kříženci, respektive původními plemeny vždy z jednoho chovu.

       Nejefektivnější parketa využití normandů spočívá především ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to pokud možno nízkonákladové chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další efektivitu takovýchto chovů přináší možnost využití pastevních enkláv, ačkoliv to rozhodně není podmínka nutná. Potenciálně perspektivní přidaná hodnota pak leží ve zcela automatickém a striktně pojatém zaměření normandského šlechtitelského programu na a2 mléko.

      Tradičně a opakovaně lze konstatovat, že normandky i normandské kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu zejména na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují tím naopak vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic. Zajímavé možnosti další přidané hodnoty pak skýtá velmi osvědčená zkušenost využití klasických masných býků na vyřazované dojnice, případně negativně vybrané jalovice a to i podle DNA a genomického odhadu PH na základě spolupráce s francouzskými plemenáři a jejich početnou normandskou bází.

      Na zcela opačném konci poznání a zkušeností jsou tu pak i vysoce zajímavé výsledky z křížení normandského skotu, zde například býka Antispam NRD-29 s holštýnskými dojnicemi ve vysoko užitkovém (12.600 kg mléka) velkochovu Luka nad Jihlavou již od roku 2017 tak jak je vidět z přiložené tabulky č.1. Tyto poznatky pokračovaly ve zmíněném trendu i v roce 2020. I zde se výrazně a pozitivně projevila pozdnost plemene oproti rannému holštýnovi a konečně se také ve fenotypu potvrdila skutečná vyšší dlouhověkost kříženců oproti holštýnským dojnicím při stejné úrovni užitkovosti, výživy, ošetřování a ustájení.

Příloha: tabulka č.1

      Z porovnávací tabulky je zřejmé, že kříženky byly včetně 4 dnů v mezidobí prakticky lepší ve všech ekonomicky vyčíslitelných parametrech oproti čistokrevným holštýnkám. Nicméně vzhledem k vloženým genům pozdnosti došlo k větší akceleraci produkce právě až od druhých laktací. Z let 2019 a 2020, kdy z větší části probíhaly třetí a čtvrté laktace kříženek pak nově plyne další poznatek. Kříženky, pokud jde o skutečnou, tedy fenotypovou dlouhověkost předčí v laktačním průměru holštýnské vrstevnice o celou jednu laktaci. To zde dokumentuje jejich laktační půměr 3,2 oproti holštýnským 2,2. Není to tedy jen nějaký pomocný výpočet, nebo odhad plemenných hodnot dlouhověkosti, ale skutečně zjištěná vyšší dlouhovýkonnost ve srovnávací studii vůči holštýnským vrstevnicím ve stejném stádě. Pro názornost, co to může znamenat v tržbách, tak je to prodej celého jednoho ročníku jalovic během 4 let navíc oproti holštýnským vrstevnicím. V našem případě cca o 2 500 000 Kč ročně. Patrně to svědčí o dobrém zužitkování heterozního efektu a obecně i lepší plodnosti normandského skotu.

       Za rok 2020 se využití ID normandských býků oproti roku 2019 zvýšilo o cca 350 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem i masnými plemeny.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byl za rok 2020 vybrán 1 býk. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také registrováni 3 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z c