Vyhodnocení šlechtitelského programu normandského skotu za rok 2020

čas vložení: 20.6.2021, 23.26

Celkově došlo ke zvýšení stavů zapsaných do všech oddílů plemenné knihy o 81 ks. Výše laktací se oproti předchozímu roku zvýšila o 113 kg na krávu a produkce kg T+B v oddílu A PK o 7 kg. Ve všech oddílech PK normanského skotu pak dohromady jde o nárůst o +228 kg mléka, o +8 kg tuku a o +8 kg bílkovin na průměrnou dojnici. Tyto výsledky tak lehce převyšují například meziroční genetický posun normandů ve Francii vyčíslený v ročním nárůstu (posunu) mobilní genetické báze.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2020

 
poř.lak.
počet
dny
kg ml.
% T
kg T
% B
kg B
reprod.
PNA
1.
17
295
6582
3,94
259
3,50
230
 28/18
 
2.
33
295
7451
4,09
305
3,54
264
414
 
Celk.
50
295
7175
4,05
291
3,53
253
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PNB
1.
43
298
7050
4,12
291
3,62
255
30/21
 
2.
66
294
7465
3,98
297
3,47
259
412
 
Celk.
109
296
7288
4,04
294
3,53
258
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PNC
1.
95
296
7010
4,24
298
3,72
261
30/27
 
2.
247
297
8246
4,29
354
3,70
305
447
 
Celk.
342
297
7889
4,28
337
3,71
293
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
PN
1.
167
297
7029
4,18
294
3,67
258
30/13
 
2.
346
296
8017
4,22
338
3,65
292
437
 
Celk.
513
296
7688
4,21
323
3,65
281
 

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2019

PN
1.
160
298
6813
4,20
286
3,65
249
29/23
 
2.
272
297
7874
4,23
333
3,67
289
443
 
Celk.
432
297
7460
4,22
315
3,66
273
 

       Vzhledem k existenci dojnic, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily, neb jsou většinou zapojeny do KU lze předpokládat skutečný stav kolem 650 ks.

       Pro demonstraci využití normandského skotu v českých podmínkách se jako ideální jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího EKO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Kvůli reprodukčním a zdravotním problémům holštýnských plemenic nebylo možné udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme vývoj užitkovosti za poslední čtyři roky z oficiálních údajů KU, kam jsou přidány i některé důležité reprodukční parametry normandů z Čabové. Dnes zde již déle než 2 roky spolehlivě dojí mléčný robot.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení H x N na BIO farmě St.Zaoral

rok počet dny
kgM
%T
kgT
%B
kgB
mezid. tel.jal. plemeno
2017
40
297
6365
4,14
263
3,36
214
424
 29/08 N47K41H12
2018
49
299
6983
4,00
280
3,44
240
411
 28/18 N58K13
2019
49
296
7176
4,08
293
3,49
250
419
 32/07 N67K32
2020
65
296
7056
3,95
279
3,34
230
435
 31/24 N72K28

       Z přehledu v tabulce je patrné jak se v podhorské oblasti v nadmořské výšce kolem 700 m, v pastevním BIO systému, zvýšil za poslední 3 roky, a to bez dalšího nákupu samic, počet dojnic o 25 ks (tj. o 63 %). Současně se při tom ještě zvýšila průměrná užitkovost dojnic o 691 kg mléka a celková produkce tuku o 16 kg stejně jako bílkovin. Také je zajímavé sledovat, jak se při zvýšeném podílu normandské krve také stádo posouvá k vyšší pozdnosti. To se zde odráží například ve zpoždění doby prvního otelení v průměru o 2 měsíce a 16 dní!

      Jako případné další možnosti využití normandských předností a současně další přidané hodnoty se na této farmě pokoušejí Zaoralovi, v rámci šlechtitelského programu normandského skotu, využít vysokého podílu beta kaseinu typu A2 v genech. O tomto kaseinu v porovnání s jeho alternativou A1, která se rovněž vyskytuje u plemen skotu, jsou ve světě známy porovnávací studie a pokusy, které více favorizují právě variantu A2. Především pokud jde o menší potravní intoleranci a nižší alergické působení na lidi vnímavé právě na kaseiny. Pro tyto se jeví přirozenější právě beta kasein typu A2 a je na rozdíl od beta kaseinu A1 obsažen také výhradně v mateřském mléce. Již v řadě zemí světa jako je Austrálie, Nový Zéland, Británie, USA, Čína, Holandsko, Litva se tento typ a2 mléka těší větší a větší oblibě a jeho cena na trhu bývá i dvojnásobná než u běžného mléka obsahujícího i alelu A1.

       Aby mohli účinně, a hlavně rychleji dosáhnout cílového stavu všech plemenic pouze v typu A2A2, si Zaoralovi nechali ovzorkovat rozhodující podíl samičích zvířat na beta kasein v laboratoři imunogenetiky a využívají tak k urychlení i sexovaného spermatu. Pro rok 2021 pak plánují také využití embryotransferu.

      Unikátní ukázku skvělých schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic dokládáme už dalším rokem na farmě pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, kdy mimořádně efektivně v praxi funguje převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření. V následující tabulce je napřed znázorněn postupný vývoj užitkovosti na krávu v konvenčních podmínkách této farmy během postupného procesu křížení v letech 2007-2014. Poslední čtyři roky pak pro porovnání se zde uvedenými ostatními farmami prezentujeme výsledky v totožném sestavení údajů jako u ostatních farem. Zásadně rozdílný je pouze fakt, který zmíněnou schopnost konverzního efektu normandského skotu ještě vysoce valorizuje. Nyní pozor!!! Poslední tři roky totiž tato farma, po náběhových letech 2015-2017 funguje již naplno v BIO systému. A navíc poslední tři roky, tedy od dubna 2018, zde nekrmí dojnicím ani jalovicím vůbec žádné jadrné krmivo!!!

Vývoj užitkovosti na farmě Ing. Bicka ve vztahu k převodnému křížení H x N v konvenci

rok
 
kgM
%T
kgT
%B
kgB
T+B
2007
Poč. ins. N
 
 
 
 
 
 
2008
 
 
 
 
 
 
 
2009
 
7607
4,24
323
3,30
251
574
2010
1.lakt.N50H
8054
3,86
311
3,29
265
576
2011
 
7646
3,80
291
3,27
250
541
2012
 
7705
3,95
304
3,36
259
563
2013
1.lakt.N75H
7575
4,42
335
3,44
261
596
2014
 
7682
4,43
340
3,39
261
601

Vývoj ekonomicky důležitých chov. znaků při křížení H x N na farmě Ing. Bicka už v BIO

rok
počet
dny
kgM
%T
kgT
%B
kgB
mezid.
tel.jal.
plemeno
2017
34
302
6764
4,07
275
3,25
220
422
 28/13
N46K32H22
2018
24
295
7187
4,02
589
3,43
246
421
 26/21
N54K35H12
2019
27
303
7694
4,09
314
3,43
264
464
 27/24
N61K24H15
2020
26
301
7236
3,96
287
3,37
244
460
 27/23
N62K24H14

      Přikrmují se zde pouze neenergetické minerální přísady. Zatímco za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85 %(oves+ječmen) +15 %(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna do města, kdy musel po roce 2016 pro nestíhání obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 26 v roce 2020 a ostře začít šetřit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je tak postavena na extrémně nízkých nákladech na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje to úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Zcela zásadní prvek efektivity, který zde pochopitelně hraje dominantní roli, je kvalita objemné píce. Ta podléhá do značné míry klimatickým podmínkám jednotlivých ročníků. Tady lze patrně hledat i příčinu určitého výkyvu v produkci na dojnici v roce 2020. Na opačném konci ekonomického procesu se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za kvalitní BIO mléko a prodejem přebytků zvířat. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost jatečných krav a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa. 

     Jistým překvapením může být, vzhledem k extrémně extenzivnímu zaměření této farmy skutečnost, že na rozdíl od zbylých farem zde nedochází k nikterak výraznému zvýšení stáří při telení jalovic. Jednak zde na rozdíl od zbylých dvou farem nedošlo ke zvyšování stavů, nýbrž ke snížení. Může zde být i vliv vysokého prodeje telat a mladého dobytka jako důsledek významně nižšího vyřazování starších krav. U těch farmář využívá skutečné dlouhověkosti a tím i nejefektivnější konverze z objemných krmiv. Větší selekce u mladých jalovic s cílem dědičného využití takovéto budoucí konverze poskytuje i menšímu počtu kusů vybraným do obratu celkově lepší podmínky k růstu a vývoji.   

     Velmi zajímavé, slibné a zcela nové jsou zkušenosti a poznatky z křížení normandů se strakatým skotem. Ty přinášejí výsledky z farmy pana Romana Klouzy v Radimi u Jičína.

Vývoj ekonomicky důležitých chovatelských znaků při křížení C x N na farmě p.Klouzy

rok
počet
dny
kgM
%T
kgT
%B
kgB
mezid.
tel.jal.
plemeno
2017
48
295
6093
4,28
261
3,49
213
366
 26/06
C87
2018
57
301
6619
4,36
288
3,59
238
370
 28/30
C88K12
2019
54
299
7015
4,27
299
3,56
250
371
 29/24
C69K23N08
2020
58
298
7547
4,08
308
3,64
275
383
 31/17
K41C35N25

       Z přehledu v tabulce je zajímavé vysledovat jak se za poslední 4 roky zvýšil počet dojnic o 10 ks a současně se zvýšila průměrná užitkovost dojnic o 1453 kg mléka při obsahu bílkovin vyšším o 0,15 %, tedy o 62 kg. Také se sice snížil obsah tuku o 0,2 %, nicméně při celkovém zvýšení produkce tuku o 27 kg. Rovněž je zajímavé sledovat posun k vyšší pozdnosti stáda, která se zde odráží v posunu doby prvního otelení v průměru nárůstem o 5 měsíců a 11 dní! Vše se odvozuje z původního čistokrevného strakatého stáda v roce 2017. V loňském roce 2020 bylo stádo složené ze čtvrtiny 75 % normandek, 41 % kříženek C x N a třetiny čistokrevných českých strak. Za zmínku také stojí subjektivní posouzení farmáře o znatelném zklidnění stáda oproti původnímu jen červenostrakatému skotu. Zajímavý výsledek byl zaznamenán za plemenářský rok 2020, kdy se tato farma dostala na první místo v plodnosti regionu východní Čechy u plemenářské společnosti Chovservis, a.s. s parametry intervalu 67 dní a servis periody 86 dní.

       Soustavné pozorování a vyhodnocování těchto výše zmíněných příkladů dokumentuje a současně přesvědčuje o tom, v jakých podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji, tedy nejefektivněji. Je to doloženo výsledky z KU případně dalšími zootechnickými parametry v porovnávání s kříženci, respektive původními plemeny vždy z jednoho chovu.

       Nejefektivnější parketa využití normandů spočívá především ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to pokud možno nízkonákladové chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce. Další efektivitu takovýchto chovů přináší možnost využití pastevních enkláv, ačkoliv to rozhodně není podmínka nutná. Potenciálně perspektivní přidaná hodnota pak leží ve zcela automatickém a striktně pojatém zaměření normandského šlechtitelského programu na a2 mléko.

      Tradičně a opakovaně lze konstatovat, že normandky i normandské kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu např. u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu zejména na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují tím naopak vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic. Zajímavé možnosti další přidané hodnoty pak skýtá velmi osvědčená zkušenost využití klasických masných býků na vyřazované dojnice, případně negativně vybrané jalovice a to i podle DNA a genomického odhadu PH na základě spolupráce s francouzskými plemenáři a jejich početnou normandskou bází.

      Na zcela opačném konci poznání a zkušeností jsou tu pak i vysoce zajímavé výsledky z křížení normandského skotu, zde například býka Antispam NRD-29 s holštýnskými dojnicemi ve vysoko užitkovém (12.600 kg mléka) velkochovu Luka nad Jihlavou již od roku 2017 tak jak je vidět z přiložené tabulky č.1. Tyto poznatky pokračovaly ve zmíněném trendu i v roce 2020. I zde se výrazně a pozitivně projevila pozdnost plemene oproti rannému holštýnovi a konečně se také ve fenotypu potvrdila skutečná vyšší dlouhověkost kříženců oproti holštýnským dojnicím při stejné úrovni užitkovosti, výživy, ošetřování a ustájení.

Příloha: tabulka č.1

      Z porovnávací tabulky je zřejmé, že kříženky byly včetně 4 dnů v mezidobí prakticky lepší ve všech ekonomicky vyčíslitelných parametrech oproti čistokrevným holštýnkám. Nicméně vzhledem k vloženým genům pozdnosti došlo k větší akceleraci produkce právě až od druhých laktací. Z let 2019 a 2020, kdy z větší části probíhaly třetí a čtvrté laktace kříženek pak nově plyne další poznatek. Kříženky, pokud jde o skutečnou, tedy fenotypovou dlouhověkost předčí v laktačním průměru holštýnské vrstevnice o celou jednu laktaci. To zde dokumentuje jejich laktační půměr 3,2 oproti holštýnským 2,2. Není to tedy jen nějaký pomocný výpočet, nebo odhad plemenných hodnot dlouhověkosti, ale skutečně zjištěná vyšší dlouhovýkonnost ve srovnávací studii vůči holštýnským vrstevnicím ve stejném stádě. Pro názornost, co to může znamenat v tržbách, tak je to prodej celého jednoho ročníku jalovic během 4 let navíc oproti holštýnským vrstevnicím. V našem případě cca o 2 500 000 Kč ročně. Patrně to svědčí o dobrém zužitkování heterozního efektu a obecně i lepší plodnosti normandského skotu.

       Za rok 2020 se využití ID normandských býků oproti roku 2019 zvýšilo o cca 350 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem i masnými plemeny.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byl za rok 2020 vybrán 1 býk. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také registrováni 3 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chov