ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2019

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2018

          Vzhledem k existenci dojnic, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily, neboť většinou jsou zapojeny do KU lze předpokládat skutečný stav mezi 480-500 ks.

        Pro demonstraci využití normandského skotu v českých podmínkách se jako ideální příklad jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího EKO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Nebylo však možno pro reprodukční a zdravotní problémy holštýnských plemenic udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme dosaženou užitkovost v KU za rok 2018-2019 v Čabové, kde dnes již déle než rok spolehlivě dojí mléčný robot.

Užitkovost v KU /2019.   49ks, 296dní, 7176 kgM, 4,08 %T, 293 kgT, 3,49 %B, 250 kgB

      Jako další přidané hodnoty se na této farmě nově pokoušejí v rámci šlechtitelského programu normandského skotu Zaoralovi využít i jiné normandské přednosti. A sice vysokého podílu beta kaseinu typu A2 v genech. O tomto kaseinu v porovnání s jeho alternativou A1, která se rovněž vyskytuje u plemen skotu, jsou ve světě známy porovnávací studie a pokusy, které více favorizují právě variantu A2. Především pokud jde o menší potravní intoleranci a nižší alergické působení na člověka, pro nějž je přirozenější právě beta kasein typu A2. Ten je na rozdíl od beta kaseinu A1 obsažen také výhradně v mateřském mléce. Již v řadě zemí světa jako je Austrálie, Nový Zéland, Británie, USA, Čína, Holandsko, Lotyšsko se tento typ mléka A2 těší větší a větší oblibě a jeho cena na trhu bývá i dvojnásobná než u běžného A2A1, nebo jen A1 mléka.

         Aby mohli účinně, a hlavně rychleji dosáhnout cílového stavu v konfiguraci A2A2  u všech plemenic, tak si je Zaoralovi nechali ovzorkovat na beta kasein v laboratoři imunogenetiky. Na základě těchto výsledků se budou i za pomoci některých běžných biotechnologických metod pokoušet urychlit přechod stáda do dědičně daného výskytu beta kaseinu A2A2 u všech zvířat ve stavu.

        Unikátní ukázku až neuvěřitelných schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic lze doložit na farmě pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, jak mimořádně efektivně funguje v praxi převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření. V následující tabulce je znázorněn vývoj užitkovosti na krávu, poslední dva roky již v systému BIO.

         Z uvedeného je patrno, že prvních šest let prakticky k vůbec žádnému poklesu produkce nedochází (viz T+B), ale přitom se výrazně zlepšila plodnost stáda a tím i prodej živých zvířat z farmy. Zatímco při původním stádu holštýnských dojnic 20 ks v roce 2007 nebyl v dané technologii chovatel schopen, nebo jen s velkými obtížemi udržet stavy zvířat, tak v průběhu převodného křížení postupně pouhým příchovkem zvýšil stav dojnic až na nejvyšších 47 ks v roce 2016. V současnosti ze stavu cca 28 ks ročně prodává asi 13 býčků a 8-10 jaloviček ve fázi telat. Překvapivé a nárazové vynucené snížení stavu krav bude vysvětleno později. K poněkud vyššímu poklesu produkce na kus pak došlo ve velmi suchém roce 2015, kdy také ještě nebyla ukončena žádná první laktace třígeneračních normandek. V tomto roce se vliv počasí a rozdělení srážek nepochybně dramaticky podepsalo na výsledku. Značný pokles produkce v tomto roce také stejně zaznamenaly i přítomné zbylé H100 dojnice. Následující rok 2016 sice dochází k mírnému navýšení produkce mléka na krávu, nicméně k současnému snížení obsahu bílkovin v mléce. To lze v této situaci patrně vysvětlit jedině kvalitou výživy a slabším obsahem dusíku v píci. Tedy obsahovým a kvalitativním složením objemné píce, což opět spadá vysokou měrou pod vliv předcházejícího suchého roku, který v takto převažujících extenzivních podmínkách, kde je minimální možnost vybalancování krmné dávky, vždy hrál a bude hrát zásadní roli. Navíc se sešlo sucho s postupnou přípravou chovu na podmínky BIO hospodaření. Rok 2017 je již na této farmě více poznamenán přechodem chovu do EKO systému a tím do ještě větší extenzity. Poněkud překvapivé navýšení průměrné užitkovosti v roce 2018 pak bylo do značné míry podpořeno minimální obnovou stáda při zachování starších, ale zdravých dojnic ve stavu na další laktace. Tím byl patrně významně převážen vliv působení již naběhlých tvrdších chovatelských podmínek eko-hospodaření za souběhu současně dalšího extrémně suchého léta 2018. Nelze zde nezmínit jeden zcela zásadní a mimořádný fakt, který si zaslouží dvakrát podtrhnout. A to, že poslední dva roky od dubna 2018 se zde nekrmí dojnicím, jalovicím ani VBJ vůbec žádné jadrné krmivo. Pouze neenergetické minerální přísady. Před tím, za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85%(oves+ječmen)+15%(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna z farmy do města, kdy musel po roce 2016 kvůli obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 27 v roce 2019 a razantně začít spořit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je jasně indukovaná (vyvolaná) právě extrémně nízkými náklady na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Na opačném konci se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za vysoce složkové a mimořádnými kaseiny vybavené kvalitní BIO mléko. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa.  

       Dlouhodobější pozorování a porovnávání těchto případů nás stabilně přesvědčuje, kde v podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejefektivněji, zejména v porovnání s ostatními plemeny. Je to především ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to extenzivnější chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce, obzvláště pokud mohou být spojeny s možností využití pastvy. Další přidanou hodnotu perspektivně představuje například A2 mléko.

      Tradičně a opakovaně lze konstatovat, že normandky i kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu zejména na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic.

      Mimořádně zajímavé až famózní výsledky pokračovaly také při hodnocení křížení normandského býka Antispam NRD-29 s holštýnskými dojnicemi ve vysoko užitkovém (12.600 kg mléka) stádě Luka nad Jihlavou. I zde se výrazně a pozitivně projevila pozdnost plemene oproti rannému holštýnovi.     Příloha: tabulka č.3

      Z porovnávací tabulky je zcela zřejmé, že kříženky včetně 4 dnů v mezidobí byly prakticky lepší ve všech ekonomicky vyčíslitelných parametrech oproti čistokrevným holštýnkám. A díky vloženým genům pozdnosti dochází k větší akceleraci produkce právě až od druhých laktací. Z roku 2019, kdy z větší části probíhaly třetí laktace kříženek pak plyne další poznatek. Tyto kříženky, pokud jde o dlouhověkost předčí v laktačním průměru holštýnské vrstevnice. A to pravděpodobně minimálně o hodnotu 0,8 i více u průměrných laktací. To by svědčilo o úspěšném využití heterozního efektu a obecně i lepší plodnosti normandského skotu.

       Za rok 2019 se využití ID normandských býků oproti roku 2018 zhruba zdvojnásobilo na cca 1500 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byly za rok 2018 vybráni 3 býci určení pro produkčně odlišná stáda. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také registrováni 2 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi totiž z chovatelského hlediska také další cenné znaky. Jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu. Podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Toto se jeví jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do chovů krav bez tržní produkce mléka. Zejména coby příjemkyně speciálních embryí a jako vynikající kojné krávy. Takto je, mimo jiné, normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž na americkém kontinentu a registrujeme již i citelné oživení tohoto zájmu v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, nebo Jezla-Řehovští tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka. Pro býky existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy, se svými speciálně požadovanými parametry. Zde také existuje zajímavý výběr býků pro tvorbu dotovaných telata.

         Na podkladě výsledků roku 2019 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu a skýtá rovněž mimořádně zajímavé možnosti využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na mírně extenzivnější formu hospodaření a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Rovněž je vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Velmi lákavá se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita, do jisté míry podporovaná především subvencemi, je na travních porostech Normandy skvěle zdravotně zvládaná a dá se konstatovat, že je evidentně ekonomicky zajímavější a produktivnější než jsou ve stejně tvrdých podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

        Připomínáme důležitý ekonomický dopad do chovu normandů, který představuje přidaná hodnota v kvalitě produkce, případně v přímém prodeji těch nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Jako velmi perspektivní nejen pro domácí trh, ale především pak i pro vývoz se jeví možnost produkce certifikovaného nízko alergického a2 mléka. Klasické polotvrdé i tvrdé sýry s chuťovou a konzistenční výhodou normandského mléka jsou dobře známy a odborníky ceněny. Jakákoliv osvěta v této oblasti je ovšem vítána. U našeho obyvatelstva jsou totiž prvky nejvyšší kvality potravin stále ještě málo populární a podceňované. Některé výrobky, jako například a2 mléko jsou zde dokonce prakticky neznámé. 

       Závěrem hodnocení šlechtitelského programu komise konstatuje. Normandský skot je zcela evidentně po 15 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledán jako vysoce spolehlivý ambasador nejvyšší kvality mléčné i masné produkce. Pro extrémní nenáročnost, skvělý konverzní efekt z objemu i dokonalé maternální vlastnosti velmi vhodně doplněné mimořádnou klidností zvířat má i v našich končinách vysokou šanci stát se plemenem budoucnosti. A to nejen z důvodu špičkové duální kvality produkce, ale především i pro nákladovou nenáročnost na stále dražší pracovní čas a biologické i ostatní materiálové vstupy.

         Na rozdíl od některých jiných zemí zatím u nás neexistuje čistokrevný normandský velkochov (150-500 ks), který by byl chován při výrazně vyšší intenzitě užitkovosti, tedy přibližně 9.000 kg, možná i více. Proto zatím nelze věrohodně dokládat a hodnotit výsledky takového typu chovu. Nicméně již během příštího roku budou k dispozici první výsledky porovnání v početnějším chovu červenostrakatém nejen z environmentálních, ale i z klasických konvenčních podmínek.

       Vyhodnocení šlechtitelského programu i další dokumenty jsou publikovány na webu    www.normande.cz                                 

Dne 8.7.2020 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS ČR