ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2017

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2016

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2015

        Opět je nutno se zmínit, že u nás existují i dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily. Jedná se buď o skutečné malochovatele, nebo některé majitele zvířat, kteří neobchodují s normandskými zvířaty a nepřikládají zápisu do PK význam. Tito bývají většinou zapojeni do KU. Dle hrubého odhadu je takových dojnic v ČR k datu 30.9.2017 přibližně 370 ks, takže celkový stav normandských dojnic lze předpokládat mezi 420-450 ks.

        Pro využití normandského skotu v českých podmínkách se jako ideální příklad jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího EKO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Nebylo však možno pro reprodukční a zdravotní problémy holštýnských plemenic udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost je uveden vývoj v užitkovosti tohoto stáda, kde normandky postupně nahrazují končící holštýnky během posledních 3 let podle výsledků z KU.

        Na první pohled je zřejmé, jak se zvyšuje stav dojnic ve stádě, ale především velmi významně se snižuje délka mezidobí. A to během tří let o 48 dnů! To jsou v průměru více než 2 říjové cykly. Průměrná produkce mléka a kg B se na dojnici sice poněkud snižuje, ale celková produkce mléka z farmy se oproti roku 2015 zvýšila o 20000 kg za rok. Díky zlepšujícím se složkám, je také lepší tržní cena za litr mléka do mlékárny. Při porovnání výtěžnosti polotvrdých sýrů z mléka holštýnského a normandského vyráběných na farmě Zaoralovi zjistili, že výtěžnost z mléka normandského jim dá o 22-24% více sýra než z mléka holštýnského. To za daných výsledků plně pokrývá zaznamenaný propad v průměrné užitkovosti kg bílkovin na dojnici za předpokladu, že by se veškeré mléko zpracovávalo na polotvrdý sýr na farmě. Stádo se celkově za nižších nákladů stabilizovalo, zlepšila se také cena a kvalita prodávaných býčků telat i jatečných plemenic.

        Podobně je tu další příklad, jak v praxi může fungovat typické klasické převodné křížení z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření s minimem nákladů vstupujících do procesu výroby mléka. V následující tabulce je znázorněn vývoj užitkovosti na farmě pana Ing. Bicka v Žalticích.