ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2016

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2015

K obdobnému nárůstu užitkovosti (780 litrů/ks a laktaci) došlo i v oddílu B PK (75 % krve), i když to bylo doprovozeno snížením obsahu bílkovin o 0,12 %, takže celkový nárůst produkce zde byl o 19 kg bílkovin/lakt.

Opět je nutno se zmínit, že u nás existují i dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily (Ločenice, Šourek, Volanice atd.) Jedná se buď o skutečné malochovatele, nebo některé majitele zvířat, kteří neobchodují s normandskými zvířaty a nepřikládají tomu význam. Tito jsou ovšem ale většinou zapojeni do KU. Dle hrubého odhadu je takových dojnic v ČR k datu 30.9.2016 přibližně 330 ks, takže celkový stav normandských dojnic lze předpokládat mezi 400-430 ks.

Pro zajímavost, jak v praxi může fungovat klasický případ převodného křížení z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních podmínkách hospodaření s minimem nákladů vstupujících do procesu výroby mléka je znázorněn v následující tabulce vývoje užitkovosti na farmě pana Ing. Bicka v Žalticích.

Z uvedeného je patrno, že prvních šest let prakticky k vůbec žádnému poklesu produkce nedochází (viz T+B), ale přitom se výrazně zlepšila plodnost stáda a tím i prodej živých zvířat z farmy. K poněkud překvapivému poklesu produkce došlo ale v roce 2015, kdy ještě nebyla ukončena žádná první laktace třígeneračních normandek. Nelze zde také ani vyloučit vliv počasí v daném roce, protože pokles produkce v tom roce zaznamenaly i ještě přítomné H100 dojnice. Následující tabulka k datu 2017/2 znázorňuje aktuální strukturu stáda podle ks dojnic a plemenného složení    

Následující rok 2016 sice dochází k mírnému navýšení produkce, nicméně ke zcela nelogickému a neočekávatelnému snížení obsahu složek v mléce. To v této situaci lze patrně vysvětlit jedině výživou. Tedy především obsahovým a kvalitativním složením objemné píce, což opět podléhá do vysoké míry vlivu roku, který v takto převažujících extenzivních podmínkách, kde je minimální možnost dobalancovat krmnou dávku, jistě může hrát zásadní roli. Další roky patrně do této záhady vnesou poněkud více světla.

Na opačném protipólu pak probíhá ověřování a pozorování, jak se projevuje obdobná situace, v tomto případě ale převodné křížení z malé části stáda strakatého na normandské plemeno v rámci velkého holštýnského stáda, a to na vysoce intenzivní výživě při klasické roštové velkovýrobní technologii v Agrodružstvu Vyšetice.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  V AGRODRUŽSTVU VYŠETICE  -  2016

Zde je evidentní, že mléčný potenciál čistého holštýnského plemene vyčnívá při intenzivní, na bílkoviny a energii bohaté úrovni výživy nad mléčnou užitkovostí normandské skupinky, nacházející se v různém stupni převodného křížení. Ta má pouze o něco lepší obsah složek, nicméně pak především skutečně výrazně lepší plodnost, demonstrující se v o 53 dnů kratším mezidobí, což představuje zhruba 2,5 říjových cyklů. To už pro ekonomiku je skutečně zajímavé. Při devítitisícové užitkovosti to může představovat i 1500 kg mléka v porovnávání s užitkovostí holštýnské skupiny.

K vyzkoušení systému trojplemenného křížení se u nás po první filiální generaci kříženek N x H odhodlali v Zemědělském družstvu Budíškovice. Jako třetího plemene v řadě zde využili strakatého plemene montbeliardského. Menší část stáda měli již dříve v červené krvi, a tak se tato varianta jevila jako nejpřirozenější způsob, pokud by v dalších generacích chtěli pokračovat už jen v dojnější červenostrakaté (montbeliardské) variantě skotu. Porovnání této skupiny trojplemenných kříženek CI50NH, a to jak na prvních, tak na druhých laktacích, je uvedeno v následující tabulce se stejně velkou skupinou vrstevnic z dalších generací převodného křížení N75-88H, rovněž na prvních i druhých laktacích, a to na stejné výživě i ve stejné stáji v letech 2014-2016.

Z porovnání je patrné, že s postupujícím převodným křížením a snižováním efektu heteroze se u normandské skupiny zvyšuje především obsah složek. Výrazně pak zejména bílkovin. U trojplemenné skupiny kříženek naopak hraje významnou roli ve vyšší užitkovosti plně pokračující heterozní efekt. Pokud jde o rámec, velikost a habitus všech zmíněných zvířat, tak zde rozdíly nejsou nijak výrazně viditelné. To se ovšem nedá plně říci o zbarvení trojplemenných kříženek, kde jejich variabilita je již zjevná. Jedná se pochopitelně o provozní porovnání.

Obecně lze ovšem opakovaně konstatovat, že normandky i kříženky jsou pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu nejen na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic či březích jalovic.

Za rok 2016 bylo použito do inseminace necelých 1000 ID, z toho asi 120 ks sexovaných prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byli za rok 2016 vybráni 2 býci určení pro stáda bez tržní produkce mléka z oddělení M oddílu A plemenné knihy (ZD Hříšice) a 1 býk pro dojená stáda z oddílu A plemenné knihy (Agrodružstvo Vyšetice)

Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další chovatelsky velmi cenné znaky. Zde jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Toto se jeví jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do chovů krav bez tržní produkce mléka. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž v zemích amerického kontinentu a začíná se již citelněji také oživovat zájem o tuto možnost u nás, a to nejen mezi chovateli masných plemen, ale i jako čistokrevná podoba normandského stáda bez tržní produkce mléka. Pro býky se speciálními parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy, se svými speciálně stanovenými parametry. Zde také existuje zajímavý výběr býků pro tvorbu dotovatelných telata v tomto systému.

Na základě výsledků roku 2016 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského skotu a skýtá zajímavé možnosti využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější formu hospodaření a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení, nebo i do cyklu víceplemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandi zdravotně lépe snášejí a dá se říci, že jim i více vyhovuje, než extrémně výživná a koncentrovaná krmná dávka holštýnského typu.

Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu www.normande.cz                                

Dne 29.3.2017 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS ČR