U normandského plemene v podmínkách ČR je pro pochopení jeho výkonnosti nutné markantněji akceptovat skutečnost, že tato zvířata jsou, a také čím dál více budou, vzhledem ke své genetické výbavě, využívána k účelům speciálním, nejčastěji v extenzivnějších a environmentálních, zejména pak v BIO chovatelských systémech se zaměřením na zpracování, případně tržní finalizaci té nejkvalitnější produkce jak mléka, tak masa. Toto pak v celkové ekonomice plemene sehrává vysoce podstatnou roli. Naopak pro samotnou výši produkce a užitkovosti, jak velmi dobře víme, tyto systémy pozitivní vliv skutečně nepřinášejí.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2015

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2014

V ČR existují i dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily. Jedná se buď o skutečné malochovatele, nebo některé liknavější majitele zvířat. Tito jsou ale většinou zapojeni do KU. Dle hrubého odhadu je takových dojnic v ČR k datu 30.9.2015 přibližně 200 ks, takže celkový stav normandských dojnic lze předpokládat mezi 400-430 ks.

Největší zastoupení normandských plemenic uprostřed majority holštýnského stáda bylo tradičně i v roce 2015 v ZS Zalužany, a.s. Zde byla ve stavu zvířata s různým podílem N krve. A to od 50% až do 100%. Všech těchto 65 zvířat je společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 277 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků u docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde vzat ze sestavy KU k datu 31.10.2015 a stájovou technologií jsou lehací přistýlané boxy a ploché betonové podlahy. Za povšimnutí zde stojí také nižší obsah somatických buněk u normandské skupiny, což se prakticky potvrzuje na všech ostatních takto smíšených chovech.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI  VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  ZA  ROK  2015 V ZS ZALUŽANY, a.s.

Dalším obdobným podnikem chovajícím kříženky normandů  s holštýnským skotem je např. Agrodružstvo Vyšetice, kde jsou ale stájovou technologií lehací boxy s matrací a betonové roštové podlahy. Pro porovnání zde rovněž uvádíme docílené užitkovosti u skupiny vícepodílových N kříženek.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  V AGRODRUŽSTVU VYŠETICE  -  2015

Ze shora uvedených výsledků lze shodně jako v předchozích letech dovodit, že na typických českých stájových technologiích bez možnosti pastvy a na vysoce intenzivních krmných dávkách se se zvyšující intenzitou výživy výrazněji diferencuje rozdíl v mléčné užitkovosti mezi normandkami a holštýnkami na straně jedné a naopak opačným směrem v obsahu mléčných složek a somatických buněk na straně druhé. I zde je ovšem markantní rozdíl v reprodukčních parametrech (délka mezidobí) ve prospěch normandů, a to o cca 50 dní, tj. asi o dva říjové cykly. Za zmínku také stojí, že mezi zdejšími celkem 20 normandkami bylo na této technologii 5 ks nad 9000 kg a dále 3 nad 10000 kg mléka, 1 nad 11000, 1 nad 12000 a dokonce 1 nad 13000 kg mléka za laktaci.

Stejně tak se ale trvale v chovu normandů potvrzuje i poznatek, že čím je extenzívnější chov, případně ustájení ve volné přírodě, které však intenzivně využívá dobře udržovanou pastvu, tím jsou bezproblémovější a efektivnější výsledky včetně zdravotního stavu normandských plemenic vůči dojnějšímu plemenu holštýnskému. Viz následné porovnání v extenzivních podmínkách výrazně pastevního systému, které probíhá průběžně na farmě Ing. Josefa Bicka v Žalticích u Č.Krumlova. Výsledky porovnání z roku 2015 jsou shrnuty v následující tabulce. Zejména pak lepší výsledky F1 generace (N50H) dosažené na dalších laktacích oproti holštýnské skupině v těchto marginálních podmínkách je významným signálem k možnostem využívání normandského plemene.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  NA FARMĚ BICEK JOSEF ING -  2015

Skutečně ohromný rozdíl mezi těmito skupinami je na zmíněné farmě shledáván v reprodukci, kde se kromě lepší zdravotní kondice normandské skupiny především výrazně zvýšil počet odchovaných telat. Je zde také o 84-120 dní kratší mezidobí, což je nejméně 4 – 5 říjových cyklů. Na farmě se využívá pomalejší odchov jalovic, nicméně se zdá, že to zde nemusí mít negativní vliv na dlouhověkost dojnic, nýbrž naopak. U skupin na 2. a dalších laktacích je třeba zmínit, že skupina N75H byla v roce 2015 teprve na 2. laktaci, zatímco zbylé 2 skupiny především na 3. - 5. laktacích, čímž logicky byla první skupina při známé pozdnosti normandů poněkud znevýhodněna.

Obecně pak lze opakovaně konstatovat, že normandky i kříženky jsou pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu nejen na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje např. březích jalovic.

Za rok 2015 bylo použito do inseminace necelých 2000 ID, z toho asi 200 ks sexovaných prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

Asi nejcharakterističtějším a současně pro názornost možného využití normanda v ČR také nejlepším chovem, se stala BIO farma pana Zaorala v Čabové, založená na pastevním systému a zpracování mléka, kde ještě před šesti lety byl pouze holštýnský skot s velkými problémy, jak při užitkovosti 9 794 l udržet v BIO programu vůbec stavy krav. V současné fázi je vzhledem k nějakému nákupu i čistokrevných normandských zvířat a také inseminaci spermatem normandských býků již ve stádě převažující podíl zvířat s normandskou krví a problémy s reprodukcí přetrvávají na zbytku zvířat 100% holštýnské krve, který se zde drží jen díky normandským býkům v přirozené plemenitbě. Reprodukce normandek a jejich kříženek je podstatně úspěšnější o čemž svědčí nárůst počtu krav dojného stáda o 40%. Podle slov majitele v příštích letech konečně bude prostor pro selekci a ne jen vyřazování krav s problémy se zabřeznutím.

Na farmě též vyrábí polotvrdé sýry. Zaoralovi zjistili, že kilo tohoto sýra vyrobí buď z 8,3 litrů mléka holštýnského, nebo z 6,6 litrů mléka normandského. To mají na svědomí jak odlišné obsahy složek, tak především i výrazně jiné složení kaseinů. O kvalitě sýřeniny a chuťových vlastnostech ani nemluvě.

Vzhledem k tomu, že do mlékárny prodávají BIO mléko za 9,5 Kč bez DPH a kilo na farmě vyrobeného sýra prodají za 230 Kč bez DPH , vyjde jim tak v přepočtu na litr normandské mléko za cca 34,85 Kč. Tedy 3,7 x dráž. Holštýnské pak za 27,70 Kč, tj. 2,9 x více. Protože cena za normandské mléko dodané do mlékárny není oproti holštýnskému adekvátně oceněna danou konstrukcí mlékárenské ceny, nelze se ani divit, že první co každého napadne, je najít jednoduchou cestu, jak již v průběhu dojení oddělit mléko normandských dojnic do jiného zásobníku pro další zpracování, než mléko holštýnské, určené na prodej do mlékárny. A na tom se momentálně intenzivně pracuje při přestavbě na robotické dojení. Současně můžeme kalkulovat také s tím, že výše zmíněný jev dokáže kompenzovat nižší produkci mléka normandských dojnic přibližně až o 25-30%. Tedy zjednodušeně řečeno, 6350 kg mléka normandů má za zmíněných podmínek BIO hospodaření a následného zpracování mléka do sýrů zhruba stejnou cenu jako 8000 kg mléka holštýnského, ovšem při dosažení výrazně lepších výsledků v reprodukci a pochopitelně i lépe a dráže prodejných býčků i krav.

Dalším zajímavě se formujícím programem využití normandského skotu v ČR je tentokrát snaha využít mimořádně kvalitního (velmi jemně mramorovaného) masa především pak normandských plemenic, které má ve Francii značnou tradici v systému FQRN a to zejména pro kulinářskou kvalitu šťavnatého masa na steaky. Právě díky mramorování i celkovým organoleptickým, jakoby oříškově chuťovým, vlastnostem je normandské maso při kuchyňském zpracování (smažení, grilování, pečení) vyhlášené a proslulé. Dvůr Seletice pana Pešky na Nymbursku má moderně vybudovaná menší jatka s dostatečně dimenzovaným stařením masa a zpracovnou vysoce kvalitních vlastních masných výrobků. Specializuje se mimo masného plemena piemontes také na plemeno normandské, které již dnes částečně využívá ke zpracování mléčných výrobků v malé mlékárně a hodlá ho využít také ke zpracování vysoce kvalitatního kulinářského výsekového masa s proslulým jemným mramorováním i pro speciální restaurace, jakož i dalších speciálních výrobků v systému obdobném francouzskému FQRN. Ten pak není jen o vlastním zpracování masa a způsobu porážky, ale především i o způsobu vlastního chovu normandů za předem stanovených kritérií garantujících jednak originalitu původu, ale zejména pak šetrné podmínky kvalitní a zejména tradiční výživy, včetně speciálního chovatelského welfare, podpořeného nutně stanovenou délkou pobytu ve venkovních prostorech a pastevních porostech.

Konkrétní podmínky tohoto systému má za úkol v průběhu roku 2016 sestavit a zpracovat šlechtitelská komise s rozhodnutím, že jejich dodržování bude garantovat minimálně SCHNS.    

Kromě výše zmíněného vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také další velmi cenné znaky. Zde jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Toto se jeví jako velice výhodné pro využití normandského plemene také do chovů krav bez tržní produkce mléka. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem chováno také v zemích amerického kontinentu. Pro býky se speciálními parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy.

Na základě výsledků roku 2015 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského skotu a skýtá zajímavé možnosti využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější formu hospodaření a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení, nebo i do cyklu víceplemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandi zdravotně lépe snášejí a dá se říci, že jim i více vyhovuje, než extrémně výživná a koncentrovaná krmná dávka holštýnského typu.

Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu  www.normande.cz                                

Dne 6.4.2016 schválila: Šlechtitelská komise SCHNS ČR