U normandského plemene v podmínkách ČR je pro pochopení jeho výkonnosti dobré respektovat skutečnost, že zvířata jsou, a také pravděpodobně čím dál více budou, významněji než jiná dojná plemena využívána pro účely speciálních, nejčastěji extenzivnějších a environmentálních (BIO) chovatelských systémů se zvýšeným zaměřením na zpracování, případně tržní finalizaci vysoce kvalitní produkce, která pak v celkové ekonomice tohoto plemene skotu hraje klíčovou roli.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2014

	poř.lakt.	počet	dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	21	296	6121	4,03	247	3,49	213	25/24
	2.	21	289	5956	4,08	243	3,61	215	420
	Celk.	42	293	6059	4,05	245	3,53	214
PNB	1.	39	297	6132	4,09	251	3,52	216	26/11
	2.	61	296	6738	4,01	270	3,56	240	407
	Celk.	100	297	6475	4,05	262	3,54	230
PNC	1.	17	297	6452	4,13	266	3,45	223	26/11
	2.	57	293	7366	4,25	313	3,53	260	388
	Celk.	74	294	7152	4,22	302	3,52	252
PN	1.	77	297	6196	4,08	253	3,50	217	26/06
	2.	139	294	6936	4,13	287	3,55	246	400
	Celk.	216	295	6643	4,11	273	3,53	235

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2013

	poř.lakt.	počet	dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	15	300	5830	4,08	238	3,57	208	25/26
	2.	12	289	5930	4,02	238	3,53	209	393
	Celk.	27	295	5874	4,05	238	3,55	209
PNB	1.	37	297	6136	4,06	249	3,58	220	26/16
	2.	37	292	6426	3,99	256	3,68	236	385
	Celk.	74	294	6281	4,02	253	3,63	228
PNC	1.	17	297	6112	4,09	237	3,47	212	28/15
	2.	59	295	7166	4,19	293	3,62	259	395
	Celk.	76	295	6933	4,17	280	3,59	249
PN	1.	69	298	6064	4,07	247	3,55	215	26/27
	2.	109	293	6779	4,11	279	3,63	246	392
	Celk.	178	295	6502	4,10	266	3,60	234

V ČR existují i dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily. Tyto jsou alespoň zapojeny do KU. Dle hrubého odhadu je jich v ČR k datu 30.9.2014 přibližně 250 ks, takže celkový stav normandských dojnic lze předpokládat mezi 450-480 ks.

Z  akcí pro normandské plemeno významnějších lze jmenovat v roce 2014 kromě tradičních sudoročních květnových Normandských dnů především dvě záležitosti:

1) Počátkem roku 2014 bylo dovezeno 32 ks normandských plemenic z Francie do ambiciózního projektu ekologického zemědělství na Tachovsko, konkrétně do stájí společnosti Agročas spol. s r.o. Tato firma vlastněná německým finančníkem a řízená českým týmem má v plánu nejen chov zvířat v EKO systému, zde dokonce v nejortodoxnější variantě Demeter, ale zvláště pak vlastní zpracování mléčné i masné produkce do BIO výrobků s následným uplatněním na trhu převážně v obchodních sítích Německa. Této myšlence byl pochopitelně podřízen i výběr plemene. Volba logicky padla na normandský skot, takže i původní zvířata (převážně kříženci HxC) se začala připouštět semenem špičkových normandských býků z Francie. V září roku 2014 ještě nebyly ukončeny žádné laktace, takže na bližší porovnání s ostatními zvířaty stáda si budeme muset počkat do příštího roku. Ze zdejších poznatků o normandských dojnicích, kromě již u nás notoricky známých postřehů, stojí za zmínku především dvě věci. Podle kondičního stavu normandských zvířat v laktaci a obsahu laktózy v mléce v porovnání se zbytkem stáda, se zde jeví lepší přizpůsobení normandů na méně koncentrované krmné dávky v důsledku přechodu podniku na podmínky ekologického zemědělství. To se projevilo v lepší kondici během laktace a také ve vyšším obsahu laktózy v mléce oproti zbývajícím zvířatům. První náznaky užitkovosti normandů zde zatím rovněž potvrzují již u nás dříve zjištěné. Mírně nižší denní nádoje a vyšší obsahy složek získávaného mléka.     

2) V květnu roku 2014 byl na EKO farmě Statek Zaoral proveden poloprovozní pokus s cílem zjistit rozdíly ve výtěžnosti polotvrdého sýru z mléka holštýnského v porovnání s mlékem od procenticky různě zastoupených skupin normandskými dojnicemi.

Výsledek, ačkoliv byl dle zahraničních poznatků tak trochu očekáván, nás stejně ohromil.

1. skupina H dojnic (Ø obsah N krve 00,0%)      200lt = 24,0 kg sýra = 12,00 % výtěžnost

2. skupina dojnic (Ø obsah N krve 30,7%)          200lt = 26,0 kg sýra = 13,00 % výtěžnost

3. skupina dojnic (Ø obsah N krve 58,3%)          200lt = 28,0 kg sýra = 14,00 % výtěžnost

4. skupina dojnic (Ø obsah N krve 76,7%)          200lt = 29,3 kg sýra = 14,67 % výtěžnost

Toto jednoduché porovnání dané rozdílem v obsahu mléčných složek a v často opomíjeném optimálním zastoupení normandských typů kaseinů, pak představuje nárůst ve výtěžnosti sýru u 2. skupiny o +8,33%, u 3. skupiny o +16,67%, a u 4. skupiny dokonce o +22,3%. Vždy oproti skupině první, tedy čistě holštýnské. Pokud by byla k dispozici skupina čistě normandská, lze běžně očekávat vyšší výtěžnost polotvrdého sýru o 25-30%, což se jeví při faremním zpracování produkce jako vysoce intenzifikační faktor pro zlepšení rentability normandského chovu. V podstatě tento jev dokáže kompenzovat nižší produkci mléka normandských dojnic přibližně až o 25-30%.

Tradičně největší zastoupení čistokrevných normandských plemenic uprostřed majority především holštýnského stáda bylo opět k vidění v roce 2014 v ZS Zalužany, a.s. Zde byla ve stavu zvířata s různým podílem N krve. Od 50% až do 100%. Všech těchto 76 zvířat je společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 262 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků u docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden dle sestavy KU k datu 30.9.2014 a stájovou technologií jsou lehací přistýlané boxy a ploché betonové podlahy.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI  VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  ZA  ROK  2014 V ZS ZALUŽANY, a.s.

skupina zvířat	ks	dny	kg M	kg B	%B	kg T	%T
Normandská (39% prvotelek, 30 ze 76)	76	295	6816	235	3,44	274	4,01
Holštýnská (36% prvotelek, 95 z 262)	262	297	8544	282	3,30	335	3,91
% užitkov. norm. skupiny z holštýnské		99,3	79,8	83,3	104,2	82,1	102,6

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI  VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  ZA  ROK  2013 V ZS ZALUŽANY, a.s.

skupina zvířat	ks	dny	kg M	kg B	%B	kg T	%T
Normandská (45% prvotelek, 30 ze 67)	67	295	6411	223	3,48	258	4,02
Holštýnská (62% prvotelek, 165 z 265)	265	297	7963	265	3,33	314	3,94
% užitkov. norm. skupiny z holštýnské		99,3	80,5	84,2	104,5	82,2	102,0

Dalším obdobným podnikem chovajícím kříženky normandů  s holštýnským skotem je např. Agrodružstvo Vyšetice kde jsou ale stájovou technologií lehací boxy s matrací a betonové roštové podlahy. Pro porovnání zde rovněž uvádíme docílené užitkovosti u skupiny kříženek.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  V AGRODRUŽSTVU VYŠETICE  -  2014

skupina zvířat	ks	dny	kg M	kg B	%B	kg T	%T
Normandská (50% prvotelek, 3 ze 6)	6	296	8757	314	3,58	363	4,14
Holštýnská (43% prvotelek, 125 z 291)	291	302	11130	369	3,31	401	3,61
% užitkov. norm. skupiny z holštýnské		98,0	78,7	85,1	108,2	90,5	114,7

Ze shora uvedených výsledků lze shodně jako v předchozích letech dovodit, že na typických českých stájových technologiích bez možnosti pastvy a na vysoce intenzivních krmných dávkách se se zvyšující intenzitou výživy výrazněji diferencuje také rozdíl v mléčné užitkovosti na straně jedné a naopak opačným směrem v obsahu mléčných složek na straně druhé mezi normandkami včetně normandských kříženek a čistokrevnými holštýnkami. Na druhou stranu, pokud by například zmíněný podnik vyráběl a pokud možno i prodával sýry, tak by s těmito výsledky mohl vytvořit právě díky vyšší výtěžnosti normandského mléka i celkově vyšší tržby dle jednoduchého propočtu. Holštýn 369 kg B + 401 kg T = 770 kg B+T. Normand 314 kg B + 363 kg T = 677 kg B+T. Zde ale, když zakalkulujeme vyšší výtěžnost sýru oproti holštýnské skupině třeba jen o 22%, pak 677 * 1,22 = 826 kg B+T. V přepočtu to pak je více o 7,3% ve výši tržeb od normandské dojnice, než od holštýnské. Takto lze ale uvažovat pouze za předpokladu, že podnik sám zpracovává mléko na sýry, tvaroh, atd. Při běžném prodeji mléka do mlékáren však tento efekt potěší spíše sýrařícího mlékaře, neboť chovateli za něj u nás adekvátně nezaplatí.

Stejně tak se ale jako v loňském roce v chovu normandů potvrzuje i poznatek, že čím je extenzívnější chov, případně ustájení ve volné přírodě, které však intenzivně využívá dobře udržovanou pastvu, tím jsou bezproblémovější a efektivnější výsledky včetně zdravotního stavu normandských plemenic vůči dojnějšímu plemenu holštýnskému. Viz následné porovnání v extenzivních podmínkách výrazně pastevního systému, které probíhá průběžně na farmě Ing. Josefa Bicka v Žalticích u Č.Krumlova. Výsledky porovnání z roku 2014 jsou shrnuty v následujících tabulkách.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  NA FARMĚ BICEK JOSEF ING -  2014

Ing.Josef Bicek - Žaltice	2014	ks	dny	kg ml	% T	kg T	% B	kg B	věk.otel./mezid.
Průměr  H100	1.lakt.	2	305	6078	4,35	264	3,24	197	26/20
Průměr  N50-75 (2+3)	1.lakt.	5	301	6033	4,08	247	3,34	201	28/13
Průměr  H100  (3. – 6.)	2.a dalš.	9	305	8489	4,61	390	3,34	282	437
Průměr  N50    (2. – 5.)	2.a dalš.	14	303	7932	4,64	365	3,51	277	391

Velký rozdíl pak mezi těmito dvěma skupinami na zmíněné farmě je shledáván v reprodukci, kde se kromě lepší zdravotní kondice normandské skupiny především výrazně zvýšil počet odchovaných telat. Je zde také o 46 dní kratší mezidobí, což jsou celé dva říjové cykly. Protože je normand pozdní plemeno, tak se také u jalovic o dva měsíce zvýšil věk při zapuštění a otelení.

Obecně lze tedy opětovně konstatovat, že kříženky jsou pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznému nárůstu jejich výkonu nejen na 2., ale spíše ještě na dalších laktacích, (viz tabulka níže) kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů jeví pozitivněji.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  NA FARMĚ BICEK JOSEF ING -  2014 DETAILNĚJI

Plem	poř.l.	poč.ks	dny	mléko	% T	kg T	% B	kg B	mezidobí	věk při otel.
H100	1	2	305	6078	4,35	264	3,24	197		26/20
HBrown	1	1	305	7380	3,92	289	3,04	224		30/21
H50N	1	2	305	6398	4,22	271	3,30	210		28/10
N75	1	3	298	5790	4,00	231	3,37	195		28/15
H50N	2	3	294	6782	4,72	320	3,64	247	368
H100	3	9	305	8489	4,61	390	3,34	282	437
H50N	3	11	305	8246	4,61	377	3,47	286	397

Za rok 2014 bylo použito do inseminace přibližně 2200 ID, z toho asi 200 ks sexovaných prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

Na základě výsledků roku 2014 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského skotu a skýtá velmi zajímavé možnosti využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější formu hospodaření a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení, nebo i do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Za vysokou devizu normandského skotu lze opakovaně považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jeho jemně mramorovaného masa. Tyto vlastnosti mají vysokou šanci uplatnit se zvláště na farmářských trzích zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů, jako jsou sýry, tvarohy a další mléčné výrobky, jakož i balíčkované maso, apod. Tato finalizace až do prodeje tak velmi výrazně vylepšuje ekonomiku chovu normandského skotu o poznání více, než je tomu u ostatních dojných plemen. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandi zdravotně lépe snášejí a dá se říci, že jim i více vyhovuje  než extrémně výživná a koncentrovaná krmná dávka holštýnského typu.

Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také velmi cenné další znaky. Zde máme na mysli výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější než mají všechna masná plemena, ale i dojná. Toto se jeví jako velice výhodné pro využití normandského plemene také do chovů krav bez tržní produkce mléka. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem chováno také v zemích amerického kontinentu. Pro býky se speciálními parametry vhodnými pro tyto typy chovů bylo již při založení svazu zavedeno masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy.

Aktuální znění vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                

Dne 25.3.2015 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR