U normandského plemene v podmínkách ČR je pro pochopení jeho výkonnosti dobré respektovat skutečnost, že zvířata jsou a budou i nadále výrazněji než ostatní dojná plemena využívána pro účely speciálních, nejčastěji extenzivnějších a environmentálních (BIO) chovatelských systémů se zvýšeným zaměřením na zpracování, případně tržní finalizaci vysoce kvalitní produkce, která v celkové ekonomice tohoto plemene skotu hraje velmi podstatnou roli.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2013

V ČR existují i dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, nicméně patřily by do nich. Tyto jsou alespoň zapojeny do KU. Dle hrubého odhadu je jich v ČR k datu 31.12.2013 přibližně 250 ks. 

Tradičně největší zastoupení čistokrevných normandských plemenic uprostřed majority především holštýnského stáda bylo v roce 2013 opět k vidění v ZS Zalužany, a.s. Zde byla ve stavu zvířata s různým podílem N krve. Od 50% až do 100%. Všech těchto 67 zvířat je společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 265 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků u docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden dle sestavy KU k datu 31.12.2013 a stájovou technologií jsou lehací přistýlané boxy a ploché betonové podlahy.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI  VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  ZA  ROK  2013 V ZS ZALUŽANY, a.s.

Dalším obdobným podnikem chovajícím kříženky normandů  s holštýnským skotem je např. Agrodružstvo Vyšetice kde jsou ale stájovou technologií lehací boxy s matrací a betonové roštové podlahy. Pro porovnání zde rovněž uvádíme docílené užitkovosti u skupiny kříženek.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  V AGRODRUŽSTVU VYŠETICE  -  2013

Ze shora uvedených výsledků lze shodně jako v loňském roce dovodit, že na typických českých stájových technologiích bez možnosti pastvy a na vysoce intenzivních krmných dávkách se se zvyšující intenzitou výživy výrazněji diferencuje také rozdíl v mléčné užitkovosti na straně jedné a naopak opačným směrem v obsahu mléčných složek na straně druhé mezi normandkami včetně normandských kříženek a čistokrevnými holštýnkami.

Stejně tak se ale jako v loňském roce v chovu normandů potvrzuje i poznatek, že čím extenzívnější chov, případně ustájení ve volné přírodě, intenzívně však využívající dobře udržovanou pastvu, tím bezproblémovější a efektivnější výsledky včetně zdravotního stavu normandských plemenic vůči dojnějšímu plemenu holštýnskému. Viz následné porovnání v extenzivních podmínkách výrazně pastevního systému, které probíhá průběžně na farmě Ing.Josefa Bicka v Žalticích u Č.Krumlova. Výsledky porovnání z roku 2013 jsou shrnuty v následujících tabulkách.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI VŠECH LAKTACÍ  N a H SKUPINY DOJNIC  NA FARMĚ BICEK JOSEF ING -  2013

Velký rozdíl pak mezi těmito dvěma skupinami na zmíněné farmě je shledáván v reprodukci, kde se kromě lepší zdravotní kondice normandské skupiny především výrazně zvýšil počet odchovaných telat od zvířat této skupiny. A to natolik výrazně, že z předchozího nedostatkového obratu stáda se bez jakýchkoliv dalších zásahů změnil obrat postupně ve významně přebytkový.

Obecně lze konstatovat, že kříženky jsou pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznému nárůstu jejich výkonu nejen na 2., ale spíše ještě na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepšuje.

V další tabulce jsou pak prezentovány výsledky ze ZD Budíškovice, kde se dlouhodobě ověřuje převodné křížení z H na N a také trojplemenné křížení H x N x CI v původně holštýnském stádě. Bohužel pro málo početné zastoupení u některých skupin kříženců nelze získané výsledky zcela plnohodnotně porovnávat.

Za rok 2013 bylo použito do inseminace přibližně 1200 ID prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

Na základě výsledků roku 2013 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského skotu a skýtá velmi zajímavé možnosti jeho využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení, nebo i do cyklu víceplemenného křížení kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a často žádaný klidný temperament. Za vysokou devizu normandského skotu lze opakovaně považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jeho jemně mramorovaného masa. Tyto vlastnosti mají vysokou šanci uplatnit se na konvenčním, ale zvláště pak na farmářském trhu v nadstandartních cenách, zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů, jako jsou sýry a další mléčné výrobky, jakož i např. balíčkované maso. Lákavá a velmi vhodná se jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je sice zatím založena především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandům výborně vyhovuje.

Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také velmi cenné další znaky. Zde máme na mysli výbornou plodnost a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější než mají např. prakticky všechna masná plemena, ale i než plemena dojná. Toto se jeví jako velice slibné, proto se začalo u nás také rozvíjet využití normandského plemene k chovu krav bez tržní produkce mléka, tak jak to s úspěchem probíhá např. v USA a dalších zemích Jižní Ameriky. Zde se ukázalo jako prozřetelné zavedení masného oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy již před devíti lety.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                

Dne 27.3.2014 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR