Stav plnokrevných zvířat zapsaných do PKN se oproti předchozímu roku sice snížil o 6 ks, avšak o 31 ks narostl stav laktujících domácích plemenic (původně především holštýnských) pocházejících z křížení s normandským skotem a pochopitelně bylo zaznamenáno i více laktačních výsledků z jejich druhých a dalších laktací. Celkově tak došlo k nárůstu stavů o 25 ks. Potěšitelné je, že ve všech oddílech PKN došlo spolu se zvýšením počtu zapojených plemenic i k pozitivnímu zvýšení produkce mléka. A to v průměru o 225 kg, což ještě při mírném zvýšení obsahu bílkovin představovalo nárůst o 8 kg bílkovin/lakt.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2012

	poř.lakt.	počet	dny	kg ml.	% T	kg T	% B	kg B	reprod.
PNA	1.	4	294	5290	4,34	230	3,73	198	25/16
	2.	12	285	6008	4,15	249	3,62	217	425
	Celk.	16	294	5828	4,19	244	3,65	212
PNB	1.	38	291	5911	4,09	242	3,59	212	26/03
	2.	16	292	5827	3,98	232	3,68	214	391
	Celk.	54	291	5886	4,06	239	3,62	213
PNC	1.	17	298	5904	4,02	237	3,46	205	28/07
	2.	57	297	7168	4,08	293	3,58	257	418
	Celk.	74	297	6878	4,07	280	3,56	245
PN	1.	59	294	5867	4,09	240	3,56	209	26/02
	2.	85	292	6752	4,07	275	3,60	243	414
	Celk.	144	292	6389	4,08	261	3,59	229

Dojnice, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ale patřily by do nich, jsou nicméně zapojeny do KU. Dle hrubého odhadu je jich podstatně více a to přibližně 2-3x. Ke škodě věci patří, že se nám dosud nedaří přimět tyto chovatele k zápisu svých zvířat do PKN.

Největší zastoupení čistokrevných normandských plemenic uprostřed majority především holštýnského stáda bylo v roce 2012 opět k vidění v ZS Zalužany, a.s. Zde byla ve stavu zvířata s různým podílem N krve. Od 50% až do 100%. Všech těchto 64 zvířat je společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 221 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků u docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden dle sestavy KU a stájovou technologií jsou lehací přistýlané boxy a ploché betonové podlahy.

VÁŽENÝ PRŮMĚR VŠECH LAKTACÍ  JEDNOTLIVÝCH  PLEMENN. SKUPIN  ZA  ROK  2012 V ZS ZALUŽANY, a.s.

skupina zvířat	ks	dny	kg M	kg B	%B	kg T	%T
Normandská (38% prvotelek, 24 ze 64)	64	293	6663	235	3,53	279	4,18
Holštýnská (40% prvotelek, 89 z 221)	221	297	8193	289	3,43	321	3,92
% užitkov. norm. skupiny z holštýnské		98,7	81,3	81,3	102,9	86,9	106,6

Dalším obdobným podnikem chovajícím kříženky normandů  s holštýnským skotem je např. Agrodružstvo Vyšetice u nějž jsou ale stájovou technologií lehací boxy s matrací a betonové roštové podlahy. Pro porovnání zde rovněž uvádíme docílené užitkovosti u skupiny kříženek.

PRŮMĚRNÉ UŽITKOVOSTI KŘÍŽENEK  nad 50% N V AGRODRUŽSTVU VYŠETICE          

skupina zvířat	ks	dny	kg M	kg B	%B	kg T	%T
Normandská (44% prvotelek, 8 ze 18)	18	294	7880	276	3,50	326	4,14
Holštýnská (39% prvotelek, 122 z 312)	312	300	10608	352	3,31	384	3,62
% užitkov. norm. skupiny z holštýnské		98,0	74,2	78,4	105,7	84,9	114,4

Ze shora uvedených výsledků lze dovodit, že na typických českých stájových technologiích bez možnosti pastvy a na vysoce intenzivních krmných dávkách se se zvyšující intenzitou výživy výrazněji diferencuje také rozdíl v mléčné užitkovosti na straně jedné a naopak opačným směrem v obsahu mléčných složek na straně druhé mezi kříženkami a čistokrevnými holštýnkami.                                                                                 

Naopak se ale v chovu normandů potvrzuje poznatek, že čím relativně extenzívnější chov, případně ustájení ve volné přírodě, intenzívně však využívající dobře udržovanou pastvu, tím pak bezproblémovější a efektivnější výsledky i zdravotní stav normandských plemenic vůči dojnějšímu plemenu holštýnskému. Viz následné porovnání v extenzivnějších podmínkách výrazně pastevního systému, které probíhá průběžně na farmě Ing.Josefa Bicka v Žalticích u Č.Krumlova. Výsledky porovnání z roku 2012 jsou shrnuty v následující tabulce.

Ing.Josef Bicek - Žaltice		ks	dny	kg ml	% T	kg T	% B	kg B
Průměr stáda včetně H100	1.lakt.	11	302	6760	3,90	264	3,31	223
Z toho kříženky  H x N	1.lakt.	3	300	6904	4,20	290	3,39	234
Průměr stáda včetně H100	2.a dalš.	20	303	8224	3,97	327	3,38	278
Z toho kříženky  H x N	2.a dalš.	8	299	7607	4,30	326	3,62	275
Průměr stáda včetně H100	Celkem	31	303	7705	3,95	305	3,36	259
Z toho kříženky  H x N	Celkem	11	299	7415	4,27	316	3,56	264

Jak je zřejmé, tak zde byl prakticky shledán, a to nejen vzhledem k o něco kratším laktacím u kříženek, dokonce zajímavý rozdíl v celkové mléčné užitkovosti právě ve prospěch kříženek oproti čistokrevným holštýnkám, a to především díky o poznání vyššímu obsahu složek. Zajímavým zjištěním pak také byla výrazně lepší perzistence laktační křivky (téměř zcela plochá laktace bez špiček) u kříženek i jejich znatelně efektivnější chování na pastvě a celkově menší náchylnost ke zdravotním problémům.

Zajímavé je i meziroční porovnání vývoje v plemenné struktuře u tohoto stáda ve vztahu k dosaženým výsledkům jak dokládá další přiložená tabulka z tohoto chovu.

Ing.Josef Bicek - Žaltice
rok, ks	ks dle plemen	mléko	% T	kg T	% B	kg B	% N kříženců
2011	(NH + H)						ve stádě
8	(3 + 5)	6656	3,48	232	3,28	218	37,5
19	(2 + 17)	8063	3,92	316	3,27	264	10,5
27	(5 + 22)	7646	3,80	291	3,27	250	18,5
2012	(NH + H)
11	(6 + 5)	6760	3,90	264	3,31	223	54,5
20	(9 + 11)	8224	3,97	327	3,38	278	45
31	(15 + 16)	7705	3,95	304	3,36	259	48,4

Obdobně jako v předchozích letech bylo obecně zjištěno, že se jalovičky kříženky HxN v průměru odlišují na 1. laktaci svojí produkcí kg mléčné bílkoviny přibližně o +4 až -20% od holštýnských a to zejména v závislosti na celkové výši užitkovosti a technologii chovu. Na druhou stranu ovšem spolehlivě zvedají obsah bílkovin v mléce přibližně o +3 -až +15% opět v závislosti na technologii chovu a celkové výši užitkovosti. Mají velmi rychlý hmotnostní růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky i když v nižší křížové výšce cca o 2-4 cm. Jsou geneticky vybaveny pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti, jak bylo prokázáno v předchozích letech, jakož i pro vyšší obsah složek mléka, zejména bílkovin. Končetiny lze hodnotit velice podobně jako u čistokrevných holštýnek.

Kříženky jsou pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznému nárůstu jejich výkonu nejen na 2., ale spíše ještě na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepšuje.

V další tabulce jsou prezentovány výsledky ze ZD Budíškovice, kde se dlouhodobě

ověřuje převodné křížení z H na N a také trojplemenné křížení H x N x CI v původně holštýnském stádě. Bohužel pro málo početné zastoupení u některých skupin kříženců nelze plnohodnotně porovnávat získané výsledky. Tyto jsou proto jen velmi orientační jak vůči sobě, tak i vůči kontrolní skupině, kterou zde představují všechna zvířata ve stáji včetně původních holštýnských i vlastních pokusných skupin.

1.laktace	ks	poč.dní	Mléko kg	Bílk. kg	Bílkov. %		2. a další	ks	poč.dní	Mléko kg	Bílk. kg	Bílkov. %
N50H	2	100	3169	104,5	3,30		N50H	9	100	3606	115,4	3,20
N75H	3	100	1999	69,0	3,45		N75H	7	100	2476	81,6	3,29
N88H	2	100	2247	75,0	3,34		N88H	1	100	2802	96,0	3,43
C50NH	2	100	2616	90,5	3,46		C50NH	1	100	4333	150,0	3,46
kontrolní	25	100	2546	82,0	3,24		kontrolní	59	100	3205	104,0	3,27
N50H	4	200	4467	151,0	3,38		N50H	18	200	5009	174,6	3,49
N75H	6	200	4167	152,7	3,66		N75H	8	200	4926	188,3	3,83
N88H	2	200	4148	138,5	3,34		C50NH	1	200	5529	194,0	3,51
C50NH	1	200	3371	112,0	3,32		kontrolní	44	200	6244	208,0	3,33
kontrolní	29	200	5432	181,0	3,33
N50H	3	305	5470	212,3	3,88		N50H	14	305	7712	275,2	3,58
N75H	6	305	6109	226,5	3,71		N75H	3	305	5898	228,5	3,89
C50NH	3	305	6972	248,7	3,57		kontrolní	186	305	7414	257,0	3,47
kontrolní	80	305	6843	241,0	3,52

Zajímavé zjištění bylo nicméně shledáno při vyhodnocování tzv. střídavého křížení (H x N x H), přesněji řečeno při jednorázovém přilití N krve do holštýnské z důvodu vrácení špatně březnoucích H plemenic do reprodukce. Na samičí potomstvo (H x N) pak bylo v další generaci použito zpětně původní plemeno H. Potomstvo (H75N) pak z tohoto, de facto střídavého, křížení bylo v ZES Čejkovice porovnáváno k datu 10.5.2012 s kontrolní skupinou čistokrevných holštýnek ve stejné stáji na stejné výživě ve stejných úsecích laktace. Tedy s pravými vrstevnicemi. Ve třech porovnávaných skupinách ze čtyřech vykázaly dokonce takovéto kříženky lepších výsledků v produkci kg bílkovin, ale i mléka než kontrolní skupina čistokrevných holštýnek, viz následující přiložená tabulka.

číslo	dny	mléko	kg B	% B
1.laktace H75N
183414	100	3016	85	2,82
176050	100	2850	92	3,23
176016	100	2691	97	3,60
průměr H75N	100	2852	91	3,20
kontrolní skup.	100	2766	88	3,18
176010	200	6197	209	3,37
175996	200	5322	189	3,55
175969	200	5860	200	3,41
175946	200	4998	158	3,16
168263	200	6091	206	3,38
průměr H75N	200	5694	192	3,38
kontrolní skup.	200	5523	186	3,37
2.laktace H75N
168224	100	3911	132	3,38
159821	100	3006	103	3,43
průměr H75N	100	3459	118	3,40
kontrolní skup.	100	3715	120	3,23
159854	200	7476	242	3,24
159764	200	5770	219	3,80
151644	200	7653	264	3,45
průměr H75N	200	6966	242	3,47
kontrolní skup.	200	6811	228	3,35

Ze zkušeností získaných během roku 2012 lze pak opět a opakovaně potvrdit, že při převodném křížení normandů na dojných stádech je účelné použití pouze špičkově prověřených býků s vyšší mléčnou užitkovostí. Zejména pak při tvorbě F2 generace komise doporučuje použití výhradně býků s vysokým mléčným indexem! Samotný fakt vznikajícího heterozního efektu totiž rozhodně nepředčí vliv výraznějších rozdílů v plemenné hodnotě pro produkci mléka u použitých prověřených býků. Významné rozdíly mezi vrstevnicemi po jednotlivých otcích se opakovaně manifestují viz následující tabulka z farmy ing. Bicka.

poř.l.	počet l.	dny	kg M	% T	kg T	% B	kg B	otec
1.	9	298	6213	4,00	247	3,40	213	Orkney
1.	8	304	7236	3,50	251	3,27	236	Lobby
2.	6	299	7120	4,10	293	3,60	259	Orkney
2.	5	305	8145	3,76	303	3,47	282	Lobby

Za rok 2012 bylo použito do inseminace přibližně 1300 ID prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

Na základě výsledků roku 2012 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského skotu a skýtá velmi zajímavé možnosti jeho využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení, nebo i do cyklu víceplemenného křížení kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a často žádaný klidný temperament. Za vysokou devizu normandského skotu lze opakovaně považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jeho jemně mramorovaného masa. Tyto vlastnosti mají vysokou šanci uplatnit se na konvenčním, ale zvláště pak na farmářském trhu v nadstandartních cenách, zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů, jako jsou sýry a další mléčné výrobky, jakož i např. balíčkované maso. Lákavá a velmi vhodná se jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je sice zatím založena především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandům výborně vyhovuje.

Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také velmi cenné další znaky. Zde máme na mysli výbornou plodnost a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější než mají např. prakticky všechna masná plemena, ale i než plemena dojná. Toto se jeví jako velice slibné, proto se začalo u nás také ověřování využití normandského plemene k chovu krav bez tržní produkce mléka, tak jak to s úspěchem probíhá např. v USA a dalších zemích Jižní Ameriky. Zde se ukázalo jako prozřetelné zavedení masného oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy již před osmi lety, neboť dnes  - v roce 2013 spadají telata narozená po takto speciálně vyselektovaných býcích pod dotační titul masná telata v chovech bez tržní produkce mléka.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazovém webu          www.normande.cz                                

Dne 17.4.2013 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR

Normandské šampiónky roku 2012

1. 312964-931   N75   (Nephelion x Nivea)  ING. JIŘÍ PIVOŇKA – Babice

2.lakt.   335 dní   10849 kg M,  4,60% T,  499 kg T,  3,81% B,  413 kg B,  331 mezid.

2. 176801-921   N50 (NRP-011 x H)  ZS ZALUŽANY a.s.  - Zalužany

3.lakt.   326 dní   10474 kg M,  4,63% T,  485 kg T,  3,53% B,  370 kg B,  557 mezid.

3. 253164-931   N50 (Idris x H)  ZD BUDÍŠKOVICE  - Budíškovice

3.lakt.   330 dní  10262 kg M,  4,39% T,  451 kg T,  3,63% B,  372 kg B,  526 mezid.