Stav čistokrevných zvířat se oproti předchozímu roku prakticky nezvýšil. O 16 ks narostl stav laktujících domácích plemenic (původně především holštýnských) pocházejících z křížení s normandským skotem a pochopitelně bylo zaznamenáno více laktačních výsledků z jejich druhých a dalších laktací. U celkové skupiny zapsané do PKN došlo ke snížení o 220 kg mléka, avšak ke zvýšení obsahu složek o 0,05% tuku a 0,02% bílkovin. Pozitivní je snížení mezidobí o 17 dní.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2011

Opakovaně největší zastoupení čistokrevných normandských plemenic uprostřed majority především holštýnského stáda bylo v roce 2011 k vidění v ZS Zalužany, a.s. Zde byla ve stavu zvířata s různým podílem N krve. Od 50% až do 100%. Všech těchto 67 zvířat bylo společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 264 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden dle sestavy KU.

VÁŽENÝ PRŮMĚR VŠECH LAKTACÍ  JEDNOTLIVÝCH  PLEMENN. SKUPIN  ZA  ROK  2011 V ZS ZALUŽANY, a.s.

Za rok 2011 bylo použito do inseminace přibližně 1200 ID prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.                                                                                     

I nadále v chovu normandů platí poznatek, že čím extenzívnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky a zdravotní stav normandských plemenic. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a po té i dojnic, zejména na živinově bohatých krmivech, není z celé řady i následných komplikací pro danou genetickou výbavu plemene optimální.

Právě v extenzivnějších podmínkách výrazně pastevního systému probíhalo ověřování normandských kříženek-prvotelek na farmě Ing.Josefa Bicka v Žalticích u Č.Krumlova. Výsledky porovnání z roku 2011 jsou shrnuty v následující tabulce.

Jak je zřejmé, tak zde prakticky bylo shledáno vzhledem k o něco kratším laktacím malého rozdílu v mléčné užitkovosti mezi čistokrevnými holštýny a kříženkami N50H. Výrazně lepší podle očekávání byl pouze obsah bílkovin u normandské skupiny. Naopak překvapivý byl horší obsah tuku v mléce u křížených dojnic na 2.laktaci, což ale mohlo být způsobeno při malém rozsahu skupiny individualitou konkrétní dojnice či dvou dojnic. Zajímavým poznatkem pak byla výrazně lepší perzistence laktační křivky (téměř zcela plochá laktace bez špiček) u kříženek i jejich znatelně efektivnější chování na pastvě.

Obdobně jako v předchozích letech bylo však obecně zjištěno, že se jalovičky kříženky HxN v průměru odlišují na 1.laktaci svojí nižší produkcí kg mléčné bílkoviny přibližně o 5-15% od holštýnských. Na druhou stranu ovšem spolehlivě zvedají obsah bílkovin v mléce o 5-10%!  Mají velmi rychlý hmotnostní růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky i když v nižší křížové výšce cca o 2-4 cm. Jsou geneticky vybaveny pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti, jak bylo prokázáno v předchozích letech, jakož i pro vyšší obsah složek mléka, zejména bílkovin. Končetiny lze hodnotit velice podobně jako u čistokrevných holštýnek.

Kříženky jsou pozdnější než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, jak bylo již v předchozích letech odhadnuto, k maximalizaci jejich výkonu na 2., resp. dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn..

Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice - různé plemenné skupiny)  k 31.10.2011 

Z uvedené tabulky lze orientačně odhadovat výsledky v produkci bílkovin u různých plemenných skupin zvířat z trojplemenného(H x N x CI) a z převodného křížení(H x N) v Zemědělském družstvu Budíškovice ve stejné stáji na stejné výživě a technologii. Modrou barvou je vyčíslen průměr té dané normované části laktace stáda. Přestože jsou některé skupiny menší než by bylo pro přeswnější vyhodnocení třeba, jisté trendy lze odhadnout.            

Ze zkušeností získaných během roku 2011 lze opakovaně potvrdit, že při převodném křížení normandů na dojných stádech je účelné použití pouze špičkově prověřených býků s vyšší mléčnou užitkovostí. Zejména pak při tvorbě F2 generace komise doporučuje použití výhradně býků s vysokým mléčným indexem! Samotný fakt vznikajícího heterozního efektu totiž rozhodně nepředčí vliv výraznějších rozdílů v plemenné hodnotě pro produkci mléka u použitých prověřených býků. Významné rozdíly mezi vrstevnicemi po jednotlivých otcích se opakovaně manifestují.

Na základě výsledků roku 2011 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského plemene a skýtá možnost jeho využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení, nebo i do cyklu víceplemenného křížení. Za vysokou devizu normandského skotu lze opakovaně považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jemně mramorovaného normandského masa. Tyto vlastnosti mají vysokou šanci uplatnit se na trhu v nadstandartních cenách, zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů, jako jsou sýry a další mléčné výrobky a rovněž balíčkované maso. Lákavá a velmi vhodná se jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je sice zatím založena především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandům výborně vyhovuje.

Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi z chovatelského hlediska také velmi cenné další znaky. Zde máme na mysli výbornou plodnost a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější než mají např. masná plemena, ale i než plemena dojná. Toto se jeví jako velice slibné, proto se začalo u nás také ověřování využití normandského plemene k chovu krav bez tržní produkce mléka, tak jak to s úspěchem probíhá v USA a dalších zemích Jižní Ameriky.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a svazové dokumenty budou i nadále publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz                                

Dne 18.4.2012 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR