Stav čistokrevných zvířat se oproti předchozímu roku prakticky nezvýšil. Nenarostl ani stav laktujících domácích plemenic (původně především holštýnských) pocházejících z křížení s normandským skotem, nicméně pochopitelně bylo zaznamenáno více laktačních výsledků z jejich druhých a dalších laktací. V důsledku předání vedení normandské PK již v roce 2009 na ČMSCH, a.s. máme za rok 2010 podstatně ucelenější přehled o počtech a užitkovosti jednotlivých skupin zvířat. Škoda, že ještě poměrně dost chovatelů, kteří mají ve svých stádech povětšinou křížený normandský skot nezaslalo svoji přihlášku do PK normandského skotu a tím poněkud početně ochudilo zjištěné a vykázané výsledky o vyšší míru signifikantnosti.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2010

Opakovaně největší zastoupení čistokrevných normandských plemenic uprostřed majority především holštýnského stáda bylo v roce 2010 k vidění v ZS Zalužany, a.s. Zde bylo ve stavu 16 plemenic N100, 24 kříženek N50H, 6 kříženek N50HC. Všech těchto 46 zvířat bylo společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 220 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden dle sestavy KU. Tedy váženým průměrem mezi hodnotami prvních a dalších laktací v rámci obou skupin. Normandská skupina má výrazně vyšší procentuální zastoupení prvotelek na celkovém výsledku čímž je poněkud v porovnání znevýhodněna. Čísla mají charakter tedy více než exaktní, tak spíše demonstrační.

VÁŽENÝ PRŮMĚR VŠECH LAKTACÍ  JEDNOTLIVÝCH  PLEMENN. SKUPIN  ZA  ROK  2010 V ZS ZALUŽANY, a.s.

Za rok 2010 bylo použito do inseminace přibližně 1400 ID prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

Podle výsledků publikovaných Plemdatem v KD jsou plemenné hodnoty u normandských býků využívaných v ČR v průměru velice dobré u paternální plodnosti a průměrné u plodnosti dcer. Výsledky v plodnosti dcer pak u jednotlivých býků velmi silně korelují s plemennými hodnotami zjištěnými pro tento znak u stejných býků ve Francii což bylo mimo jiné i konstatováno francouzskou delegací na uskutečněném semináři během Normandských dnů.

I nadále v chovu normandů platí poznatek, že čím extenzivnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky a zdravotní stav normandských plemenic. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a po té i dojnic, zejména na živinově bohatých krmivech, není z celé řady i následných komplikací pro danou genetickou výbavu plemene optimální.

Právě v extenzivnějších podmínkách výrazně pastevního systému probíhalo ověřování normandských kříženek-prvotelek na farmě Ing.Josefa Bicka v Žalticích u Č.Krumlova. Výsledky porovnání z roku 2010 jsou shrnuty v následující tabulce.

Jak je zřejmé, tak zde prakticky nebylo shledáno rozdílu v mléčné užitkovosti mezi čistokrevnými holštýny a kříženkami N50H. Výrazně lepší podle očekávání byl pouze obsah bílkovin u normandské skupiny. Naopak však překvapivě bylo toto kompenzováno horším obsahem tuku v mléce. Zajímavým poznatkem pak byla výrazně lepší perzistence laktační křivky (téměř zcela plochá laktace bez špiček) u kříženek i jejich znatelně efektivnější chování na pastvě.

Obdobně jako v předchozích letech bylo však obecně zjištěno, že se jalovičky kříženky HxN v průměru odlišují na 1.laktaci svojí nižší produkcí kg mléčné bílkoviny přibližně o 0-10% od holštýnských. Na druhou stranu ovšem spolehlivě zvedají obsah bílkovin v mléce o 5-10%!  Mají velmi rychlý hmotnostní růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky i když v nižší křížové výšce cca o 2-4 cm. Jsou geneticky vybaveny pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti, jak bylo prokázáno v předchozích letech, jakož i pro vyšší obsah složek mléka, zejména bílkovin. Končetiny lze hodnotit stejně, nebo velice podobně jako u čistokrevných holštýnek.

Kříženky jsou pozdnější než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, jak bylo již v předchozích letech odhadnuto, k maximalizaci jejich výkonu na 2., resp. dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn. Výsledky u probíhajících 2. laktací (viz následující tabulka ze Zemědělského družstva Budíškovice) tuto úvahu opakovaně potvrzují.

Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice)  k 31.12.2010

Ze zkušeností získaných během roku 2010 lze rovněž potvrdit, že při převodném křížení normandů na dojných stádech je účelné použití pouze špičkově prověřených býků. Zejména pak při tvorbě F2 generace komise doporučuje použití výhradně býků s vysokým mléčným indexem! Samotný fakt vznikajícího heterózního efektu totiž rozhodně nepředčí vliv výraznějších rozdílů v plemenné hodnotě pro produkci mléka u použitých prověřených býků. Významné rozdíly mezi vrstevnicemi po jednotlivých otcích se opět manifestovaly.

Na základě výsledků roku 2010 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského plemene a skýtá možnost jeho využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Zde bude patrně velmi důležité při využití býků pro tvorbu N75% a další generace, zaměřit se na býky prověřené především na vysokou produkci mléka a kg bílkovin, alespoň nadprůměrná vemena a výrazněji nadprůměrné končetiny. Tento cíl se s nástupem nových generací normandských býků genomicky velmi tvrdě předselektovaných nejeví nikterak nesplnitelný. Za vysokou devizu normandského skotu lze pak i dále považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jemně mramorovaného normandského masa. Tyto vlastnosti mají vysokou šanci uplatnit se na trhu v nadstandardních cenách, zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů, jako jsou sýry, balíčkované maso, či nízkoalergické A2 beta kaseinové mléko. Lákavá a velmi vhodná se jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je sice zatím založena především na subvencích, nicméně se podle statistik rychle rozvíjí a skýtá dobrou perspektivu pro chovatele i spotřebitele zejména v Evropské unii.

Kromě vysoce kvalitního mléka mají normandi z chovatelského hlediska také velmi cenné další znaky. Zde máme na mysli již zmíněné osvalení a kulinářskou kvalitu masa, ale především pak i výbornou plodnost a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější než mají např. masná plemena, ale i než plemena dojná. Toto se jeví jako velice slibné, proto se začalo u nás také odzkušovat využití normandského plemene k chovu krav bez tržní produkce mléka, tak jak to s úspěchem probíhá i v USA. Za tímto účelem bylo rovněž v Řádu plemenné knihy vytvořeno a definováno oddělení M v hlavním oddíle A kategorie plemenných býků, do kterého mohou být zapisovaní prověření býci splňující definované parametry ve vztahu k masné užitkovosti.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a svazové dokumenty budou i nadále publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz                                

Dne 16.3.2011 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR