Dopřesňování procesu křížení domácích plemen s normandským skotem a vyhodnocování jeho výsledků bude pokračovat ještě po dobu několika dalších let.

Stav čistokrevných zvířat se oproti předchozímu roku prakticky nezvýšil. Nenarostl ani stav laktujících domácích plemenic (původně především holštýnských) pocházejících z křížení s normandským skotem, nicméně pochopitelně bylo zaznamenáno více laktačních výsledků z jejich druhých a dalších laktací.

Opětovně největší zastoupení čistokrevných normandských plemenic uprostřed majority především holštýnského stáda bylo v roce 2009 k vidění v ZS Zalužany, a.s. Zde bylo ve stavu 15 plemenic N100, 24 kříženek N50H, 6 kříženek N50HC a 1 kříženka N50C. Všech těchto 46 zvířat bylo společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 268 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků průměru docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden jako jednoduchý aritmetický průměr mezi průměrnými hodnotami prvních a dalších laktací v rámci obou skupin a to bez ohledu na to, kolik je v jednotlivých skupinách laktací prvních a dalších, neboť mezi skupinami byly dosti odlišné poměry. Proto zde ani nebyl záměrně použit vážený průměr. Čísla tak mají charakter spíše demonstrační.

ARITM. PRŮMĚR  PRŮMĚRŮ  PRVNÍCH  A  OSTATNÍCH  LAKTACÍ  JEDNOTLIVÝCH  SKUPIN  ZA  ROK  2009 V ZS ZALUŽANY, a.s.

Pakliže předchozí tabulka cosi napovídá o porovnání užitkovosti mezi plemenem holštýnským a normandským ve srovnatelných podmínkách, tak následující tabulka pak naznačuje v mléčné užitkovosti plnou konkurenceschopnost normandského plemene při porovnání s českou strakou. V rozhodujícím parametru, tj. v kg bílkovin, se normandské plemeno jeví opakovaně jako lepší, což je dáno především výrazně vyšším obsahem složek, především však bílkovin. Podobné porovnání s obdobnými výsledky je prezentováno již poněkolikaté a pouze z titulu zatím nedostatečného počtu čistokrevných normandských zvířat v našich stájích nelze zatím tuto prezentaci považovat za jednoznačně průkaznou.

ARITM. PRŮMĚR  PRVNÍCH  LAKTACÍ  JEDNOTLIVÝCH  SKUPIN  ZA  ROK  2009 VE STÁJI MŘÍČ ZD Podkleťan KŘEMŽE

Za rok 2009 bylo použito do inseminace přibližně 1100 ID prověřených býků. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

Podle výsledků publikovaných Plemdatem v KD jsou plemenné hodnoty u normandských býků využívaných v ČR v průměru velice dobré u paternální plodnosti a průměrné u plodnosti dcer, jak dokládá následující tabulka RPH. Výsledky v plodnosti dcer pak u jednotlivých býků velmi silně korelují s plemennými hodnotami zjištěnými pro tento znak u stejných býků ve Francii. Býci hojněji využívaní ke křížení s holštýnským skotem (Idris, Jiosco, Lobby) pak mají i výsledky plodnosti svých dcer výrazně lepší, což může být dílem i manifestujícího se heterozního efektu kříženek.

I nadále v chovu normandů platí poznatek, že čím extenzívnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky a zdravotní stav normandských plemenic. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a to zejména na živinově bohatých krmivech, není z celé řady i následných komplikací, ten správný.

Pro vynikající konverzi živin rostou normandským zvířatům, obzvláště pak v celobetonových provozech s menší možností pohybu, paznehty rychleji než bývá obvyklé. Proto je nutno je min. 2x ročně strouhat. Největší nebezpečí u normandských plemenic ovšem číhá na živinově bohaté krmné dávce v období před porodem. Zde může lehce dojít k nadměrnému ztučnění s následkem silných ketóz po porodu. Právě normand je z titulu výtečné konverze živin do intramuskulárního loje více ohrožen, neboť po otelení může následovat celkové vyhoření organizmu, příčmž nejmarkantněji bývají poškozeny právě končetiny. U zvířat, kde tento proces chovatel zvládne, se problémy s končetinami, jakož ani se sešlostí organizmu a s poklesem jinak velmi slušné užitkovosti, vůbec nevyskytují. Energeticky zaměřená krmná dávka v tomto období proto normandům vysloveně škodí. Proto doporučujeme zaměřit krmnou dávku na více bílkovinnější charakter s možností i poněkud vyššího obsahu vlákniny a hlavně dostatek pohybu nejlépe na venkovních pozemcích.  

Obecně deklarovaný klidný temperament normandů je i nadále naprosto evidentním standartem tohoto plemene.

Na základě pokračujícího sledování, jak se chovají normandští kříženci s ostatními plemeny ve stávajících stádech lze konstatovat, že v tomto směru nebyly zaznamenány žádné vážnější problémy chovu. Tato cesta postupné absorpce genů do domácích poměrů se jeví vcelku dobře.

Za vhodné, a to pro odolnost a mimořádné růstové schopnosti, lze považovat křížení normandských býků se špatně březnoucími holštýnskými dojnicemi. Zde je totiž snadno možné se potencionálně v další generaci k holštýnskému plemeni vrátit, zvířata navíc zůstávají stále černostrakatá (jde-li o H-100 matky) a navíc nejsou ani vyřazena z plemenné knihy holštýnského skotu. Mají lepší parametry vlastní plodnosti a obsahu mléčných složek. Býčci mají velmi rychlý růst a zejména pak vynikající osvalení, které se pozitivně projevuje při jatečném zatřídění v průměru o 1 třídu oproti býkům holštýnským.

Obdobně jako v předchozím roce bylo rovněž zjištěno, že se jalovičky kříženky HxN v průměru odlišují na 1.laktaci svojí nižší produkcí kg mléčné bílkoviny přibližně o 0-10% od holštýnských, na druhou stranu ovšem spolehlivě zvedají obsah bílkovin v mléce o 5-10%!  Mají velmi rychlý hmotnostní růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky i když v nižší křížové výšce cca o 2-4 cm. Jsou geneticky vybaveny pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti, jak bylo prokázáno v předchozích letech, jakož i pro vyšší obsah složek mléka, zejména bílkovin. Končetiny lze hodnotit stejně, nebo velice podobně jako u čistokrevných holštýnek.

Kříženky jsou pozdnější než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, jak bylo již v předchozích letech odhadnuto, k maximalizaci jejich výkonu na 2., resp. dalších laktacích, kdy jednoznačně později dospívají než čistokrevný holštýn. Výsledky u probíhájících 2. laktací (viz následující tabulka ze Zemědělského družstva Budíškovice) tuto úvahu opakovaně potvrzují.

Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice) k 30.9.2009

Tak jako vloni, tak i na základě letošních zkušeností lze potvrdit, že při převodném křížení normandů na dojných stádech je účelné použití pouze špičkově prověřených býků. Zejména pak při tvorbě F2 generace komise doporučuje použití výhradně býků s vysokým mléčným indexem !!! Samotný fakt vznikajícího heterozního efektu totiž rozhodně nepředčí vliv výraznějších rozdílů v plemenné hodnotě pro produkci mléka u použitých prověřených býků. Významné rozdíly mezi vrstevnicemi po jednotlivých otcích byly opětovně prokázány jak je znázorněno v následující tabulce.

Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice) k 30.9.2009 

V dalším, a to zejména pro vyšší počty vrstevnic zajímavém porovnání, které probíhalo ve stáji v Cizkrajově, byla za rok 2009 hodnocena skupina trojplemenných kříženek N x H x C. Nejednalo se však vždy přesně o poměr krve 50N 25H 25C. U podílů H a C se zaokrouhlováním u C podílu krve vyskytovaly mírné procentické odchylky, nicméně podíl N tvořilo vždy skutečně jen 50%. Početní podíl kříženců na celkovém výsledném počtu vrstevnic v jednotlivých úsecích laktace(100, 200, 305) byl rozdílný, jak je uvedeno v posledním sloupku. Přesněji řečeno, procentické porovnání užitkovosti pokusných kříženců vůči celé skupině vrstevnic, tedy včetně vrstevnic pokusných, je vždy tímto rozdílným poměrem pokusných kříženců ve skupinách nepochybně ovlivněno. Zbývající zvířata ve stádě byla prakticky výhradně H100, H88C, H75C (cca 90%) a několik dojnic C100 (cca 10%). I zde se domníváme, že lze úspěšně odhadnout relativní přiblížení užitkovosti kříženců ke zbytku převažujícího H stáda na druhých laktacích oproti laktacím prvním. Toto rovněž prakticky odpovídá úvaze o pozdnějším dospívání kříženců s normandem a tedy i k relativní maximalizaci jejich výkonů spíše na dalších laktacích. Určité mírné zhoršení užitkovosti normandských kříženek vůči zbytku převažujícího holštýnského stáda je pak v porovnání s předchozím chovem pravděpodobně ovlivněno faktem, že se zde jedná o kříženky trojplemenné (NHC), u nichž relativně slabší výše užitkovosti může být dána i nezanedbatelným poměrem C krve v množství cca 25%.

CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov (VKK Cizkrajov) k 30.9.2009

Na základě výsledků roku 2009 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského plemene a skýtá dobrou možnost jeho využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Zde je pak velmi důležité při využití býků pro tvorbu N75% a další generace, zaměřit se na býky prověřené především na vysokou produkci mléka a kg bílkovin, alespoň nadprůměrná vemena a výrazněji nadprůměrné končetiny. Za vysokou devizu normandského skotu lze považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jemně mramorovaného normandského masa. Tyto vlastnosti mají v budoucnu vysokou šanci uplatnit se na trhu v nadstandartních cenách, zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů, jako jsou sýry, balíčkované maso, či nízkoalergické A2 beta kaseinové mléko. Lákavá a velmi vhodná se jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je sice zatím založena především na subvencích, nicméně se podle statistik rychle rozvíjí a skýtá dobrou perspektivu pro chovatele i spotřebitele zejména v Evropské unii.

Kromě vysoce kvalitního mléka mají normandi z chovatelského hlediska také velmi cenné další znaky. Zde máme na mysli již zmíněné osvalení a kulinářskou kvalitu masa, ale především pak i výbornou plodnost a mimořádně mírnou povahu zvířat. A to podstaně klidnější než mají např. masná plemena, ale i než plemena dojná. Toto se jeví jako velice slibné, proto se začalo u nás také odzkušovat využití normandského plemene k chovu krav bez tržní produkce mléka, tak jak to s úspěchem probíhá i v USA. Za tímto účelem bylo rovněž v Řádu plemenné knihy vytvořeno a definováno oddělení M v hlavním oddíle A kategorie plemenných býků, do kterého mohou být zapisovaní prověření býci splňující definované parametry ve vztahu k masné užitkovosti.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a svazové dokumenty budou i nadále publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz

Dne 11.4.2010 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR