Výsledek tohoto zjišťování velmi blízce koresponduje s údaji detekovanými v mateřské populaci importovaných normandských samic do ČR z Francie, kde byl popsán procentický výskyt alel beta kaseinu A1 49% a A2 51%. V roce 2008 byl u námi sledované skupiny 49-ti kladně prověřených top normandských býků zjištěn procentický výskyt alel beta kaseinu A1 58% a A2 42%. Jedná se o poměrně významné zastoupení žádaných alel A2 beta kaseinu, které naznačuje solidní pozici pro výběr býků do záměrného připařování plemenic za účelem získání A2 homozygotního normandského potomstva. To je ještě umocněno prakticky výhradním zastoupením alel kapa kaseinu typu B v normandských populacích. Tyto skutečnosti pak dávají normandskému plemeni velmi dobré šance k produkci toho nejkvalitnějšího a trhem nejžádanějšího mléka jak ve vztahu k jeho sýrařskému využití, tak i z hlediska zdravotně nejvíce žádaného a nakonec i živinově nejvýše obsažného složení.

Dopřesňování procesu křížení domácích plemen s normandským skotem a vyhodnocování jeho výsledků bude trvat ještě po dobu několika dalších let, neboť až v roce 2007 se některé chovy kromě převodného křížení holštýn x normande rozhodly vyzkoušet i rotační trojplemenné křížení holštýn x normande x montbeliarde na části svých stád. Tyto procesy si pochopitelně vyžádají adekvátní čas.

Stav čistokrevných zvířat se oproti předchozímu roku prakticky nezvýšil. Na druhé straně ale poněkud narostl stav laktujících domácích plemenic (původně především holštýnských) pocházejících z křížení s normandským skotem a byly také zaznamenány laktační výsledky z jejich druhých a dalších laktací.

Nejlepší laktační výsledky doposud dosažené v ČR u čistokrevných normandských dojnic:

1. laktace:

305    8.536 kg,   3,76% bílkovin,  321 kg bílkovin, otec Immortel, podnik Svratecko, a.s.
305    8.752 kg,   3,43% bílkovin,  300 kg bílkovin, otec Madison, podnik ZS Zalužany, a.s.

2. laktace:

305    11.700 kg,  3,21% bílkovin,  376 kg bílkovin, otec Idris(NRD-1), podnik ZS Zalužany, a.s.
305    9.379 kg,  3,55% bílkovin,  333 kg bílkovin, otec Jiosco(NRD-3), podn. ZS Zalužany, a.s.

Patrně největší zastoupení plnokrevných normandských plemenic mezi jinak majoritní většinou ostatního stáda bylo v roce 2008 k vidění v ZS Zalužany, a.s. Zde bylo ve stavu 15 plemenic N100, 24 kříženek N50H, 6 kříženek N50HC a 1 kříženka N50C. Všech těchto 46 zvířat bylo společně ustájeno ve stejné stájové technologii se zbytkem stáda, který zde tvořilo cca 263 ks holštýnek s vysokým podílem H krve. Porovnání výsledků průměru docílených průměrných laktací těchto dvou skupin je uvedeno v následující tabulce. Výpočet je zde proveden jako jednoduchý aritmetický průměr mezi průměrnými hodnotami prvních a dalších laktací v rámci obou skupin a to bez ohledu na to, kolik je v jednotlivých skupinách laktací prvních a dalších, neboť mezi skupinami byly dosti odlišné poměry. Proto zde ani nebyl záměrně použit vážený průměr. Čísla tak mají charakter spíše demonstrační.  

ARITM. PRŮMĚR  PRŮMĚRŮ  PRVNÍCH  A  OSTATNÍCH  LAKTACÍ  JEDNOTLIVÝCH  SKUPIN  ZA  ROK  2008 V ZS ZALUŽANY, a.s.

skupina zvířat	ks	dny	kg M	kg B	%B	kg T	%T
normandská	30	305	7373	262	3,55	304	4,12
holštýnská	263	305	8664	294	3,39	328	3,79
% normandské skupiny z holštýnské	11,4	100,0	85,1	89,1	104,7	92,7	108,7

Porovnání mezi N100 plemenicemi a normandskými kříženkami uvnitř normandské skupiny v ZS Zalužany je dále uvedeno podle jednotlivých normovaných úseků laktace v následující tabulce. Pro dokreslení je důležité uvést, že až na pár výjímek pochází drtivá většina křížených plemenic po plnokrevných normandských otcích z přirozené plemenitby, kteří nebyli prověřeni kontrolou dědičnosti. Výsledné porovnání je pochopitelně tímto faktem ovlivněno.

POROVNÁNÍ  VRSTEVNIC S RŮZNÝM PODÍLEM  N  KRVE							rozdíl  N100 - N50HC
poč.	podíl N krve	poř.	dny	kg M	kg B	%B	kg B	kg M	% B
ks		lak.
2	N100	1	100	2086	74	3,52	-662	-22	0,01
3	N50HC	1	100	2748	96	3,51
1	N100	1	200	4550	156	3,43	-123	-2	0,05
5	N50HC	1	200	4673	158	3,38
2	N100	1	305	7519	266	3,54	417	12	-0,03
10	N50HC	1	305	7102	254	3,57
1	N100	2	100	3331	114	3,42	525	24	0,21
5	N50HC	2	100	2806	90	3,21
2	N100	2	200	6434	209	3,25	988	37	0,09
1	N50HC	2	200	5446	172	3,16
4	N100	2	305	7292	261	3,58
0	N50HC	2	305	není zastoupena

Za rok 2008 bylo použito do inseminace přibližně 1600 ID prověřených býků. Jednalo se převážně o pět kvalitních býků z toho čtyři z TOP 30 FR dle aktuálního indexu ISU. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem. Podle výsledků publikovaných Plemdatem v KD je RPH pro paternální plodnost v průměru použitých býků nadprůměrná ve výši 105,2% s individuálním rozptylem od 98%(Orkney) do 116%(Nivea). RPH pro maternální plodnost kříženek po normandech v průměru vychází 107% s individuálním rozptylem od 84%(Nephelion) do 119%(Jiosco).

Tak jako po předešlém roce je i za rok 2008 možno konstatovat, že normandský dobytek je na základě u nás dosahovaných výsledků důkladně prošlechtěn na nejvyšší obsah sýrařsky nejkvalitnějších bílkovin (kapa kasien typu B). V tomto směru je normandské plemeno unikátní. Chování normandského skotu ve vztahu k využití pastevních porostů lze rovněž hodnotit vysoce pozitivně. Tento skot je mimořádně přizpůsoben tomuto účelu.

Ve vztahu ke znakům morfologie, jak bylo již v předchozích letech hodnoceno, bude nejdůležitější používat i nadále sperma býků prověřených jako zlepšovatelů končetin, výjímečně alespoň jako nadprůměrných, se spíše strmějšími postoji i paznehty.

V otázce porodů čistokrevných jalovic i kříženců po normandských býcích došlo oproti zkušenostem z prvních let k výrazné změně a je možno dnes konstatovat, že tato záležitost je plně pod chovatelskou kontrolou a jeví se nyní jako zcela bezproblémová. Příčinu této změny lze vidět především ve dvou opatřeních. Jednak si chovatelé již plemeno vyzkoušeli a zjistili jaké má potřeby na organizaci porodů, a to zejména u jalovic, a současně zde přispěl důsledný výběr dovážených býků, kteří jsou řádně prověřeni na lehčí porody. Jinak i nadále platí, že čím extenzivnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a to zejména na živinově bohatých krmivech, není z celé řady i následných komplikací, ten správný.

Pro vynikající konverzi živin rostou normandským zvířatům, obzvláště pak v celobetonových provozech s menší možností pohybu, paznehty rychleji než bývá obvyklé. Proto je nutno je min. 2x ročně strouhat. Pokud se toto neprovádí, obdobně jako u ostatních dojných plemen, končetiny nejčastěji po otelení trpí prošlapáváním spěnky. Největší nebezpečí u normandských plemenic číhá při živinově bohaté krmné dávce v období před porodem. Zde může lehce dojít k nadměrnému ztučnění s následkem silných ketóz po porodu. Právě normand je z titulu výtečné konverze živin do intramuskulárního loje více ohrožen, neboť po otelení může následovat celkové vyhoření organizmu, příčmž nejmarkantněji bývají poškozeny právě končetiny. U zvířat, kde tento proces chovatel zvládne, se problémy s končetinami, jakož ani se sešlostí organizmu, vůbec nevyskytují. Energeticky zaměřená krmná dávka v tomto období normandům vysloveně škodí. Proto doporučujeme zaměřit krmnou dávku na více bílkovinnější charakter s možností i poněkud vyššího obsahu vlákniny a hlavně dostatek pohybu nejlépe na venkovních pozemcích.

Obecně deklarovaný klidný temperament normandů je i u nás naprosto evidentním standartem tohoto plemene.

I nadále bylo sledováno jak se chovají normandští kříženci s ostatními plemeny ve stávajících stádech. Lze s uspokojením konstatovat, že v tomto směru nebyly zaznamenány žádné vážnější problémy chovu. Tato cesta postupné absorpce genů do domácích poměrů se zatím jeví dobře. O poznání lépe než tomu bylo u dovozů čistokrevných jalovic, kde problémy s aklimatizací těchto zvířat na naše převažující a zaběhané chovatelské zvyklosti, stájovou technologii a dovednosti byly komplikovanější.

Za vhodné, a to pro odolnost a mimořádné růstové schopnosti, lze považovat křížení normandských býků se špatně březnoucími holštýnskými dojnicemi. Zde je totiž snadno možné se potencionálně v další generaci k holštýnskému plemeni vrátit, zvířata navíc zůstávají stále černostrakatá (jde-li o H-100 matky) a navíc nejsou ani vyřazena z plemenné knihy holštýnského skotu. Dokonce byly administrativním omylem některé plemenice HxN velice úspěšně klasifikovány profesionálními holštýnskými bonitéry na hodnoty 83-85 bodů. Býčci mají velmi rychlý růst a zejména pak vynikající osvalení. Jalovičky kříženky HxN se v průměru odlišují na 1.laktaci svojí nižší produkcí mléčné bílkoviny přibližně o 7-10% od holštýnských, na druhou stranu ovšem spolehlivě zvedají obsah bílkovin v mléce o 0,15-0,30%!  Dále mají mimořádně rychlý růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky a dávají nejvyšší předpoklad pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti jakož i obsahu složek mléka, zejména bílkovin. Končetiny lze hodnotit stejně, nebo velice podobně jako u čistokrevných holštýnek.

Jak bylo již v minulém roce předpovězeno, že k menšímu rozdílu v užitkovosti oproti holštýnskému plemeni dojde u kříženců až na 2. a dalších laktacích, kdy kříženci podstatně později dospívají než holštýn, tak zdá se, že k tomuto jevu skutečně dochází. V roce 2008 již během probíhajících druhých a zejména pak třetích laktací. Komise se domnívá, že při křížení holštýnských plemenic s normandskými býky dochází k u nás poměrně málo známému efektu, kdy na extrémně rané plemeno se použije sperma výrazně pozdního plemena. Proti tomuto trendu však působí heterozní efekt ve směru zrychleného růstu kříženců umocněný ještě ranějším zapouštěním než to bývá obvyklé u samotného nejranějšího holštýnského skotu. Nabízí se zde úvaha, že k plné dospělosti kříženek a k maximálnímu využití jejich mléčně-produkčního potenciálu pak dojde až podstatně později než je tomu právě u raných holštýnek. Tedy v průběhu 2., ale spíše ještě 3. laktací. Některé výsledky u probíhájících 2. a 3.laktací (viz následující tabulky)  tuto úvahu, zdá se, potvrzují.         

Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice)  k 15.1.2009

Ø UŽITKOVOSTI NORMANDSKÝCH KŘÍŽENCŮ							Ø UŽITKOVOSTI  CELÉ STÁJE					užitk. kříženců v %			početní podíl
počet ks	plemeno	poř.	dny	kg M	kg B	%B	počet ks	dny	kg M	kg B	%B	kg M	kg B	% B	kříženců na celk.
		lak.					VČETNĚ  KŘÍŽENCŮ					na Ø užitkovosti stáje			počtu ve stáji v %
7	N50H	1	100	2286	71	3,11	20	100	2284	70	3,06	100,1	101,4	101,6	35,0
15	N50H	1	200	4351	147	3,37	31	200	5066	157	3,10	85,9	93,6	108,7	48,4
7	N50H	1	305	6932	230	3,32	29	305	6654	216	3,25	104,2	106,5	102,2	24,1
29					1. laktace		80		Vážený Ø v %			96,1	100,2	104,6	36,3
13	N50H	2	100	2800	92	3,27	66	100	2805	85	3,03	99,8	108,2	107,9	19,7
3	N50H	2	200	6644	222	3,34	39	200	7302	233	3,19	91,0	95,3	104,7	7,7
16					2.laktace		105		Vážený Ø v %			96,5	103,4	106,7	15,2
45					1.+2.laktace		185		Vážený Ø v %			96,3	102,0	105,8	24,3

Při podrobnějším sledování lze při procesu křížení HxN i CxN spolehlivě zaregistrovat i vliv rozdílných PH použitých normandských otců na vlastní užitkovost dcer. V česku bohužel často aplikovaná, nicméně zcestná teorie, která nemá jinde ve světě obdobu, že nejen při převodném křížení lze výhodně použít neprověřených (tedy samozřejmě ani genomicky nepredikovaných) býků pro tvorbu F1 generace se zde v praxi ukazuje jako velmi mylná a zcela neprospěšná. Proto komise Svazu jednoznačně doporučuje při převodném křížení normandů na dojných stádech použití jen špičkově prověřených býků. Zejména pak při tvorbě F2 generace doporučuje použití výhradně býků s vysokým mléčným indexem !!! Byly např. shledány značné rozdíly mezi výsledky vrstevnic po dvou různých býcích viz následující tabulka.

Rozdíly byly zjištěny např. mezi H50N prvotelkami-vrstevnicemi v rámci jednoho podniku, zde Zeměděl.družstva Budíškovice. Porovnání bylo provedeno jmenovitě mezi býky Idris NRD-1 a Jiosco NRD-3. Mezi nimi je odstup necelého roku v datu narození a jejich aktuální index 2009/1 z opakovaného nasazení ve Francii představuje rozdíl v PH mléka 794 kg a 23 kg bílkovin ve prospěch býka NRD-1 Idris. Tomuto rozdílu v přiměřené relaci odpovídá výsledek vrstevnic po těchto býcích ve skutečném nádoji i v ČR. Zdá se, že francouzské plemenné hodnoty jsou skutečně hodnověrné. Přestože se zde totiž evidentně jedná o proces tvorby F1 kříženců, který vždy bývá ovlivněný heterozním efektem, zajímavé je, že plemenné hodnoty býků mají tak vysoce průkazný vliv na užitkovost potomstva (viz následující tabulka).

Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice)  k 15.1.2009

POROVNÁNÍ VRSTEVNIC PO DVOU RŮZNÝCH (N) OTCÍCH								rozdíl    IDRIS – JIOSCO
otec	ks	plemeno	poř.	dny	kg M	kg B	%B	kg B	kg M	% B
			lak.					NRD-1(Idris), NRD-3(Jiosco)
NRD-1	5	H50N	1	100	2485	76	3,07	+ 18	+ 697	- 0,15
NRD-3	2	H50N	1	100	1788	58	3,22
NRD-1	4	H50N	1	200	4630	158	3,41	+ 16	+ 380	+ 0,06
NRD-3	11	H50N	1	200	4250	142	3,35
NRD-1	7	H50N	2	100	3058	101	3,30	+ 20	+ 560	+ 0,07
NRD-3	6	H50N	2	100	2498	81	3,23
v ostatních skupinách bohužel nebylo dostatek dcer po některém z býků k věrohodnějšímu porovnání

Zajímavé výsledky byly také získány v následující stáji, kde porovnání kříženců se zbytkem stáda bylo v poněkud jiném gardu než na shora uvedených farmách. Nejednalo se tady o porovnání se skotem holštýnským, ale v Dolních Němčicích šlo o porovnání mezi kříženci H x N a majoritním zbytkem stáda tvořeným kříženci čestru x montbeliarde. Jde o vaznou stáj s typickými neduhy tohoto ustájení, které velmi často devastuje končetiny rámcového a kapacitního skotu. Výchozí stav bylo stádo českého strakatého skotu a několik (cca 19) dojnic holštýnských. Pro rychlejší sblížení těchto dvou odlišných typů skotu bylo použito na holštýnky spermatu normandských býků a naopak na české straky spermatu montbeliardských býků. Zajímavé výsledky znázorňuje následující tabulka. Za zmínku stojí, že i na této jinak pro skot dosti nevhodné technologii, nebyly zaznamenány problémy s porody u kombinace H x N, nýbrž podstatně více u kombinace čestr x montbéliarde. Komplikace s končetinami se objevují u všech zvířat rovnoměrně, patrně hlavně ve vztahu k typu vazného ustájení. Celkově však došlo po generačním posunu k výraznému nárůstu užitkovosti u celého stáda a rozdíl v užitkovosti na druhých laktacích se mezi kříženci a zbytkem stáda znatelně zvýraznil ve prospěch kříženců oproti rozdílu na laktacích prvních.

Lučina Dolní Němčice spol. s r.o. (kravín Dol.Němčice)  k 15.1.2009

Ø UŽITKOVOSTI NORMAND. KŘÍŽENCŮ 2.lakt.						Ø UŽITKOVOST CELÉ STÁJE 2.lakt.					Ø užitk. kříženců v %			početní podíl
počet ks	plemeno	dny	kg M	kg B	%B	počet ks	dny	kg M	kg B	%B	kg M	kg B	% B	kříženců na celk.
						VČETNĚ  KŘÍŽENCŮ					na Ø užitkovosti stáje			počtu ve stáji v %
1	N50HC	100	2964	96	3,24	28	100	2896	94	3,24	102,3	102,1	100,0	3,6
3	N50HC	200	5616	191	3,40	33	200	5269	179	3,40	106,6	106,7	100,0	9,1
3	N50HC	305	8610	319	3,70	29	305	7452	255	3,40	115,5	126,1	108,8	10,3
7						90		Vážený Ø v %			109,8	114,4	103,8	7,8

V dalším, a to zejména pro vyšší počty vrstevnic zajímavém porovnání, které probíhalo ve stáji v Cizkrajově, byla za rok 2008 dokonce hodnocena skupina převážně trojplemenných kříženek C x H x N. Nejednalo se však vždy přesně o poměr krve 50N 25H 25C. U podílů H a C se vyskytovaly mírné procentické odchylky, nicméně podíl N tvořilo vždy skutečně jen 50%. Početní podíl kříženců na celkovém výsledném počtu vrstevnic v jednotlivých úsecích laktace(100, 200, 305) byl rozdílný, jak je uvedeno v posledním sloupku, takže procentické porovnání užitkovosti kříženců vůči celé skupině vrstevnic je vždy tímo rozdílným početním zastoupením kříženců ve skupinách pochopitelně ovlivněno. Zbývající zvířata ve stádě byla prakticky výhradně H100, H75C a H50C. I zde se domníváme, že lze úspěšně odhadnout relativní přiblížení užitkovosti kříženců ke zbytku převážně H stáda na druhých laktacích oproti laktacím prvním. Toto rovněž prakticky odpovídá úvaze o pozdnějším dospívání kříženců s normandem a tedy k maximalizaci jejich výkonů později, a to na 2., ale možná spíše ještě na 3.-4. laktacích.

CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov (VKK Cizkrajov) k 13.2.2009

Ø UŽITKOVOSTI NORMANDSKÝCH KŘÍŽENCŮ							Ø UŽITKOVOSTI  CELÉ STÁJE					užitk. kříženců v %			početní podíl
počet ks	plemeno	poř.	dny	kg M	kg B	%B	počet ks	dny	kg M	kg B	%B	kg M	kg B	% B	kříženců na celk.
		lak.					VČETNĚ  KŘÍŽENCŮ					na Ø užitkovosti stáje			počtu ve stáji v %
25	N50HC	1	100	2031	69	3,42	39	100	2129	71	3,33	95,4	97,1	102,6	64,1
29	N50HC	1	200	3962	138	3,50	36	200	3939	137	3,48	100,6	101,1	100,5	80,5
24	N50HC	1	305	6023	217	3,61	50	305	6293	222	3,53	95,7	97,8	102,3	48,0
78					1.laktace		125		Vážený Ø v %			97,0	98,5	101,9	62,4
18	N50HC	2	100	2749	97	3,55	60	100	3014	99	3,28	91,2	98,1	108,0	30,0
10	N50HC	2	200	4903	172	3,51	55	200	5338	180	3,37	91,8	95,4	104,2	18,2
2	N50HC	2	305	6995	247	3,53	66	305	7775	260	3,34	90,0	94,8	105,5	3,0
30					2.laktace		181		Vážený Ø v %			90,9	96,1	105,9	16,6
108					1.+2.laktace		306		Vážený Ø v %			93,4	97,1	104,3	35,3

Šlechtitelská komise svazu po svých pětiletých zkušenostech s chovem normandského skotu a to jak v jeho formě čistokrevné, tak i ve formě kříženců F1 HxN nashromáždila a v loňském roce již publikovala ve vyhodnocení šlechtitelského programu získané zkušenosti s chovem normandského skotu v poměrech ČR. Pro jednotlivé typy chovů a možného využití normandského plemene pak formulovala přednosti a rizika rozdílných chovatelských záměrů, které po mírném doplnění o zkušenosti roku 2008 opakovaně publikuje i ve vyhodnocení letošním.

1) Čistokrevná plemenitba

Přednosti:

a) vynikající prošlechtěnost na vysoký obsah bílkovin v mléce
b) geneticky zakódovaný sýrařsky výhodný kapa kasein typu BB
c) vysoký výskyt alel beta kaseinu typu A2 (tzv.zdravější mléko)
d) jemné mramorování masa
e) klidný temperament
f)  vynikající využití pastevních porostů s výtečnou konverzí živin i z balastnějších pícnin
g) velmi dobrá plodnost při welfare standartu chovatelských podmínek

Rizika:

a) celkově nižší odolnost v chovech bez pastvy (celoroční celobetonové stáje)
b) choulostivost končetin jako následek pobytu v celobetonových stájí v kombinaci s metabolickou disbalancí (ketóza) po nadměrném ztučnění v období před porodem. Je tu velká žravost a poměrně vysoká konverze živin do intramuskulárního loje, která po porodu zvířata může i silně decimovat
c) těžší porody u jalovic v důsledku ztučnění (riziko rychlého, tzv. holštýnského odchovu na koncentrovanějších a energeticky vydatnějších krmivech po 7.měs. stáří)
d) úskalí společného chovu s holštýnem, pokud se nevyužívá lukrativně dimenzovaného podlahového i objemového prostoru a to zejména u chovů praktikujících tzv. americký model výživy dojnic na koncentrovaných krmných dávkách. (v ČR dost častý model)

2) Křížení H x N

Přednosti:

a) vyšší obsah bílkovin u kříženců cca o 0,15 – 0,30% při cca 10-20%  snížené produkci mléka
b) lepší zabřezávání kříženek oproti čistému holštýnskému plemeni
c) skvělé růstové schopnosti a osvalení býčků kříženců
d) celkově vyšší životaschopnost a přežitelnost kříženců z titulu heterózního efektu
e) při křížení s H100 zůstává v F1 generaci černé zbarvení
f)  dobrá přizpůsobivost na naše(ČR) stáje při společném chovu s holštýn. skotem
g) vylepšení nejslabších holštýnských vlastností (neplodnost a nízké složky)

Rizika:

a) protichůdné působení růstového efektu heteróze a genů pozdnějšího dospívání u N plemene - při kombinaci H x N (na rané plemeno dáváme pozdnější). To posouvá dynamiku zvýšení výkonů kříženců na později, tedy na 2., možná ale ještě spíše až na 3.-4. laktace. První laktace tak mohou tato zvířata více zatěžovat a následně pak přinášet určité chovatelské rozčarování dané obvyklou netrpělivostí a přirozeným nadočekáváním rychlého výsledku tohoto procesu.
b) dosud v ČR nevyzkoušená F2 generace u převodného křížení na N100.

3) Křížení s masnými plemeny

Přednosti:

a) snížení agresivity a rusticity typicky masných plemen při zachování i vylepšení jejich růstových schopností a často i osvalení díky heteróze
b) zvýšení mléčnosti samic kříženek s následným lepším růstem telat
c) vylepšení jemného mramorování masa u většiny masných plemen

Na základě výsledků roku 2008 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě splňuje svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu normandského plemene a skýtá dobrou možnost jeho využití i k účelům křížení se skotem holštýnským, zejména pak při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Za nejvyšší devizu tohoto procesu lze považovat především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu jemně mramorovaného normandského masa, které mají vysokou šanci přinést chovateli nadstandartní ekonomické zhodnocení, zejména při propojení s následným faremním či družstevním zpracováním finálních produktů jako jsou sýry, balíčkované maso, či nízkoalergické A2 beta kaseinové mléko.

Kromě výše zmíněných vlastností jsou také z chovatelského hlediska velmi cenné znaky výborné plodnosti a mírné povahy normandských zvířat. Pro excelentní kvalitu produkce je právě normandské plemeno včetně jeho kříženců ideální do slibně se rozvíjejícího biologického systému farmaření. I když je tato bio aktivita zatím založena především na subvencích, tak významnou roli v ekonomice tohoto podnikání sehrává rovněž vyšší cena bio-výrobků, což dává normandskému skotu nemalé perspektivy do budoucna.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a svazové dokumenty budou i nadále publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz

Dne 11.3.2009 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR