Stav čistokrevných zvířat se oproti předchozímu roku nezvýšil. Na druhé straně ale podstatněji narostl stav domácích plemenic (původně především holštýnských) pocházejících z křížení s normandským skotem a byly také zaznamenány průběžné laktační výsledky od minimálně 80 ks těchto zvířat nejméně z 10 stájí.  

Za rok 2007 bylo použito do inseminace přibližně 2200 ID prověřených býků. Jednalo se převážně o čtyři kvalitní býky z TOP 30 FR dle indexu ISU. Inseminace byly prováděny kromě čistokrevné plemenitby též za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem. RPH pro paternální plodnost se v průměru u všech normandských býků od počátku jejich použití v ČR pohybuje na úrovni 104,7% a maternální plodnost na úrovni 103,5%. Vliv deklarované vyšší plodnosti normandského skotu se ve srovnání s ostatnímy plemeny chovanými v ČR tak zdá být potvrzen i v našich podmínkách, ačkoliv na početnější a průkaznější čísla si budeme muset ještě nějaký čas počkat.

O konkrétním porovnání plodnosti v běžném provozu hovoří např. následující tabulky srovnávající zabřezávání čistokrevných holštýnských jalovic s kříženkami holštýn x normand v totožných podmínkách stejné stáje se stejnou výživou a za stejné období roku v ZD Budíškovice.

H 100 Pořadí inseminace při zabřeznutí

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	celkem
duben 07	7	1	2					10
březen 07	2	3	1					6
únor 07	3		1	1			1	6
leden 07	7	2		1				10
prosinec 06	3	2	3	2				10
listopad 06	6	4	2		2		1	15
	28	12	9	4	2	0	2	57

Březost po 1. inseminaci = 49,1% (28:57x100)

Březost po 1. a 2. insem. = 70,2% (40:57x100)

H x N Pořadí inseminace při zabřeznutí

měsíc	1.	2.	3.	4.	5.	6.	7.	celkem
duben 07	8	2		1				11
březen 07	3	1						4
únor 07	2		1					3
leden 07	2							2
prosinec 06	1	2						3
listopad 06		1						1
	16	6	1	1	0	0	0	24

Březost po 1. inseminaci = 66,7% (16:24x100)

Březost po 1. a 2. insem. = 91,7% (22:24x100)

Z uvedených přehledů vyplývá statisticky vysoce významné zvýšení parametrů plodnosti u jalovic kříženek oproti jalovicím čistokrevným H. Ve vlastním projevu fentotypu je to v zabřezávání rozdíl o cca 15-20% a v procentickém vyjádření pak tento rozdíl činí dokonce 25-30%.  

Po dalším roce je opět možno konstatovat, že normandský dobytek je na základě u nás dosahovaných výsledků důkladně prošlechtěn na nejvyšší obsah sýrařsky nejkvalitnějších bílkovin (kapa i beta kasein typu B). V tomto směru je normandské plemeno vysoce spolehlivé. Chování normandského skotu ve vztahu k využití pastevních porostů lze rovněž hodnotit vysoce pozitivně. Tento skot je mimořádně přizpůsoben tomuto účelu.

Tak jak bylo hodnoceno i v předchozích letech, bude vzhledem k celkovým charakteristikám plemene, včetně exteriérové výbavy důležité používat i nadále sperma býků prověřených na výrazné zlepšení končetin se spíše strmějšími postoji i paznehty.

V otázce porodů čistokrevných jalovic ale i kříženek s normandským spermatem došlo oproti prvním letům k dosti podstatnému zlepšení situace. Důvod tohoto zklidnění potíží spočívá nejspíše v přizpůsobení se našich chovatelů poněkud odlišnějším potřebám plemene zejména pokud jde o provádění odchovu jalovic a odlišnější výživy před porodem než jak bylo praktikováno u skotu holštýnského.

Bezproblémových výsledků ve snadnosti porodů stabilně dosahují chovatelé stád bez tržní produkce mléka, kteří kříží své plemenice (i jalovice) s normandskými býky. Čím extenzivnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a to zejména na živinově bohatých krmivech, není z celé řady i následných komplikací, ten správný. Pro vynikající konverzi živin také normandským zvířatům, obzvláště pak nemají-li dostatek pohybu, nezvykle rychle rostou paznehty, které je nutno 2x ročně strouhat. Pokud se toto neprovádí, tak jako i u ostatních dojných plemen, končetiny později po otelení trpí prošlapáváním spěnky a to zejména, dochází-li u normandských zvířat k nadměrnému ztučnění před porodem a následným silným acidózám až ketózám po porodu, na které je normand z titulu výtečné konverze živin do intramuskulárního loje více háklivý. Energeticky zaměřená krmná dávka v tomto období těmto zvířatům vysloveně škodí. Více se hodí zaměřit krmnou dávku na bílkovinější charakter s možností i poněkud vyššího obsahu vlákniny a dostatek pohybu.

V domácích (českých) poměrech se opakovaně velmi dobře manifestuje deklarovaný klidný temperament normandů, který lze označit skutečně za velmi mírný. Pro velký rámec, špičkové růstové schopnosti, excelentní kvalitu masa a výtečnou mléčnost za současně bezproblémového chování na pastvě se normandi (a to především vybraní býci s nižším mléčným indexem a naopak vyšší zmasilostí) výtečně hodí i ke křížení s masnými plemeny či dojnicemi bez tržní produkce mléka! Výsledky potomstva zde téměř vždy pozitivně předčí očekávání chovatelů. Toto se týká rovněž kříženek normandů s ostatními masnými plemeny i strakatým skotem.

Dále bylo předmětem sledování i jak se budou chovat normandští kříženci s ostatními plemeny ve stávajících stádech. Lze s uspokojením konstatovat, že v tomto směru nebyly zaznamenány žádné vážnější problémy chovu. Tato cesta postupné absorpce genů do domácích poměrů se zatím jeví výrazněji lépe než dovozy čistokrevných jalovic, kde problémy s aklimatizací těchto zvířat na naše převažující a zaběhané chovatelské zvyklosti, stájovou technologii a dovednosti bývají více komplikované.

Za zatím velmi vhodné, a to pro odolnost a mimořádné růstové schopnosti, lze považovat křížení normandských býků zejména s holštýnskými dojnicemi. Výborných výsledků se dosahuje při použití normandů na špatně březnoucí holštýnky, např. po více jak třetí inseminaci, atd. Lze se totiž potencionálně v další generaci k holštýnskému plemeni vrátit, zvířata zůstávají stále černostrakatá (jde-li o H-100 matky) a navíc nejsou ani vyřazena z plemenné knihy holštýnského skotu. Býčci mají velmi rychlý růst a zejména pak vynikající zmasilost. Jalovičky kříženky HxN se v průměru odlišují svojí nižší produkcí mléčné bílkoviny přibližně o 7-10% od holštýnských, na druhou stranu ovšem spolehlivě zvedají obsah bílkovin v mléce o 0,15-0,30%!  Dále mají mimořádně rychlý růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky a dávají nejvyšší předpoklad pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti jakož i obsahu složek, zejména bílkovin. Končetiny můžeme hodnotit stejně jako u čistokrevných holštýnek.

První zkušenosti s průběhem prvních laktací těchto kříženek v holštýnských stádech jednoznačně dokumentují v následujících tabulkách získaných z provozních výsledků při srovnatelných stájových podmínkách vyšší obsah bílkovin o 0,15-0,30% a nižšší produkci mléka o 10-20% přičemž se snížení produkce mléka demonstruje spíše v 2. polovině laktace. Je však možné, že ještě výraznějšího rozdílu ve složkách bude docíleno na 2. a dalších laktacích, kdy kříženci plně dospějí, neboť při křížení holštýnských plemenic s normandským spermatem dochází k u nás poměrně málo známému efektu, kdy na extrémně rané plemeno se použije sperma výrazně pozdního plemena. Proti tomuto trendu však působí heterozní efekt ve směru zrychleného růstu kříženců s následným ještě ranějším zapouštěním než to bývá obvyklé u nejranějšího holštýnského skotu. Je zde úvaha, částečně potvrzená již prvními výsledky z KU kříženců, že k plné dospělosti kříženců a k maximálnímu využití jejich mléčně-produkčního potenciálu dojde až podstatně později než je tomu u raných holštýnek. Tedy pravděpodobně v průběhu 2. a 3. laktací. Při podrobnějším sledování lze velmi dobře zaregistrovat i u tohoto procesu křížení vliv rozdílných PH použitých normandských otců. Proto svaz jednoznačně doporučuje použití jen dobře prověřených býků !!!

Zemědělská a.s. Čejkovice   (VKK Čejkovice)

plemeno	ks	lakt. dny	kg mléka	kg bílkovin	% bílkovin	Rozdíl
H50N50	6	100	2653	82,3	3,110	0,170
H100	průměr stáda	100	2793	82,2	2,940
H50N50	4	200	4953	159,0	3,230	0,180
H100	průměr stáda	200	5423	165,5	3,050

Zemědělské družstvo Budíškovice  (VKK Třebětice)

plemeno	ks	lakt. dny	kg mléka	kg bílkovin	% bílkovin	Rozdíl
H50N50	3	100	2360	74,5	3,232	+ 0,151
H100	průměr stáda	100	2395	73,8	3,081
H50N50	2	200	4164	143,5	3,446	+ 0,334
H100	průměr stáda	200	5173	161,0	3,112
H50N50	2	305	6309	215,5	3,337	+ 0,092
H100	průměr stáda	305	7581	246,0	3,245

  Zemědělské družstvo Budíškovice (VKK Budíškovice)

plemeno	ks	lakt. dny	kg mléka	kg bílkovin	% bílkovin	Rozdíl
H50N50	3	100	2348	75,7	3,224	+ 0,189
H100	průměr stáda	100	2735	83,0	3,035
H50N50	13	200	4269	146,3	3,427	+ 0,207
H100	průměr stáda	200	4906	158,0	3,220
H50N50	1	305	5564	199,8	3,591	+ 0,274
H100	průměr stáda	305	6693	222,0	3,317

  Zemědělské družstvo Vysočina   (VKK Želiv)

plemeno	ks	lakt.dny	kg mléka	kg bílkovin	% bílkovin	rozdíl
H50N50	5	100	2376	78,0	3,282	+ 0,252
H100	průměr stáda	100	3333	101	3,030
H50N50	3	200	4950	163,3	3,300	+ 0,206
H100	průměr stáda	200	6625	205	3,094
H50N50	3	305	6989	232,3	3,324	+ 0,088
H100	průměr stáda	305	8499	275	3,236

Zajímavé výsledky byly také získány ve dvou následujících stájích, kde porovnání kříženců se zbytkem stáda bylo v poněkud jiném gardu než ve výše zmíněných farmách. Nejednalo se tedy o porovnání se skotem holštýnským, ale v Dolních Němčicích šlo o porovnání mezi kříženci H x N a majoritním zbytkem stáda tvořeným kříženci čestru x montbeliarde. Jde o vaznou stáj s typickými neduhy tohoto ustájení, které tak často devastuje končetiny rámcového a kapacitního skotu. Výchozí stav bylo stádo českého strakatého skotu a několik (cca 19) dojnic holštýnských. Pro rychlé přiblížení těchto dvou odlišných typů skotu bylo použito na holštýnky sperma normandských býků a naopak na české straky sperma montbeliardských býků. Zajímavé výsledky znázorňuje následující tabulka. Za zmínku stojí, že i na této jinak pro skot dosti nevhodné technologii, nebyly zaznamenány problémy s porody u kombinace H x N, nýbrž podstatně více u kombinace čestr x montbéliarde. Totéž lze překvapivě konstatovat i u výskytu problémů s končetinami. Celkově však došlo po generačním posunu k výraznému nárůstu užitkovosti u celého tohoto stáda.

Lučina Dolní Němčice spol. s r.o.     (kravín Dol.Němčice)

plemeno	ks	lakt.dny	kg mléka	kg bílkovin	% bílkovin	rozdíl
H50N50	3	200	4587	150,7	3,285	- 0,086
kříženci C x Montb.	průměr stáda	200	4391	148	3,371
H50N50	3	305	7374	257,3	3,489	- 0,096
kříženci C x Montb.	průměr stáda	305	6722	241	3,585
2. laktace
H50N50	2	100	2795	98,5	3,524	+ 0,224
kříženci C x Montb.	průměr stáda	100	2726	90	3,301

V dalším porovnání, které probíhalo ve stáji v Cizkrajově byly dokonce vytvořeny tři porovnávací skupiny kříženců a to částečně kombinace H x N, dále pak zejména C x N a největším podílem dokonce i skupina trojplemenných kříženek C x H x N. Tyto skupiny jsou v následující tabulce porovnávány mezi sebou včetně jedné čistokrevné normandky, která v té době uzavírala také normovaný úsek laktace a současně jsou porovnávány vůči průměru celého stáda, které bylo převážně tvořeno většinou holštýnských dojnic. Vzhledem k průběžnému vývinu ve složení stáda během roku je v tabulce znázorněno i přibližné procentické plemenné zastoupení prvotelek během jednotlivých úseků laktace.

CIZ-AGRO a.s., Cizkrajov (VKK Cizkrajov)

plemeno	ks	lakt.dny	kg mléka	kg bílkovin	% bílkovin	rozdíl
N x H	2	100	2287	79,5	3,476	+ 0,062
N x C	5	100	2118	75,2	3,551	+ 0,137
N x H x C	15	100	2160	76,3	3,532	+ 0,118
65%H+35%kříž.	průměr stáda	100	2343	80	3,414
N x H	2	200	3291	121	3,677	+ 0,233
N x C	4	200	3532	126,8	3,590	+ 0,146
N x H x C	7	200	4186	151,9	3,629	+ 0,185
75%H+25%kříž.	průměr stáda	200	4791	165	3,444
N100	1	305	6444	245	3,802	+ 0,382
N x C	4	305	5898	218,3	3,701	+ 0,281
N x H x C	4	305	5310	204	3,841	+ 0,421
85%H+7%C+8%kříž.	průměr stáda	305	7223	247	3,420

Šlechtitelská komise svazu také po svých čtyřletých zkušenostech s chovem normandského skotu a to jak v jeho formě čistokrevné, tak i ve formě kříženců F1 HxN nashromáždila, sestavila, kvalifikovala a rozdělila získané zkušenosti mezi přednosti a rizika použití normandského plemena v současných poměrech ČR a prezentuje je pro své členy, jakož i pro širší chovatelskou veřejnost ve formě praktických chovatelských poznatků a doporučení v následujícím přehledu jednotlivých druhů odzkoušených variant chovu.

1) Čistokrevná plemenitba

Přednosti

a) vynikající prošlechtěnost na vysoký obsah bílkovin v mléce

b) geneticky zakódovaný sýrařsky výhodný kapa kasein typu BB

c) vysoký výskyt alel beta kaseinu typu A2 (tzv.zdravější mléko)

d) jemné mramorování masa

e) klidný temperament

f)  vynikající využití pastevních porostů s výtečnou konverzí živin i z balastnějších pícnin

g) velmi dobrá plodnost při welfare standartu chovatelských podmínek

Rizika:

a) celkově menší odolnost v chovech bez pastvy (celobetonové stáje)

b) choulostivost končetin při celodenním pobytu ve vlhku a hnoji na chodbách (typické pro ČR)

c) kritické metabolické disbalance jako následek vysokého ztučnění  v období před porodem. Velká žravost a poměrně vysoká konverze živin do intramuskulárního loje

d) těžší porody u jalovic v důsledku ztučnění (to je riziko rychlého, tzv. holštýnského odchovu na koncentrovanějších a energeticky vydatnějších krmivech po 7.měs. stáří)

e) úskalí společného chovu s holštýnem, pokud se nevyužívá pastva a to zejména u chovů praktikujících tzv. americký model výživy dojnic na koncentrovaných krmných dávkách. (v ČR dost častý model)

2) Křížení H x N

Přednosti:

a) vyšší obsah bílkovin u kříženců cca o 0,15 – 0,30% při cca 10-20%  snížené produkci mléka

b) lepší zabřezávání kříženek oproti čistému holštýnskému plemeni

c) skvělé růstové schopnosti a osvalení býčků kříženců

d) celkově vyšší životaschopnost a přežitelnost kříženců z titulu heterózního efektu

e) při křížení s H100 zůstává v F1 generaci černé zbarvení

f)  dobrá přizpůsobivost na naše(ČR) stáje při společném chovu s holštýn. skotem

g) vylepšení nejslabších holštýnských vlastností (neplodnost, nízké složky)

Rizika:

a) protichůdné působení růstového efektu heteróze a genů pozdnějšího dospívání u N plemene při kombinaci H x N (na rané plemeno dáváme pozdnější).

b) dosud v ČR nevyzkoušená F2 generace u převodného křížení na N100.

3) Křížení s masnými plemeny

Přednosti:

a) snížení agresivity a rusticity typicky masných plemen při zachování i vylepšení jejich růstových schopností a často i osvalení díky heteróze

b) zvýšení mléčnosti samic s následným lepším růstem telat

c) vylepšení jemného mramorování masa u většiny masných plemen

Na základě prvních zkušeností a výsledků 1. laktací kříženců, růstových křivek jak čistokrevných normandských zvířat tak i kříženců, jakož i posouzení stájového a pastevního pobytu čistokrevných zvířat a kříženců s normandským skotem v ČR za rok 2007 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno při odpovídající kvalitě ustájení a adekvátní výživě odpovídá doposud svými dosahovanými výsledky plemennému standartu stanovenému ve šlechtitelském programu normandského plemene a skýtá velmi dobrou vhodnost použití i k účelům křížení se skotem holštýnským, zejména pak při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější platformu a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Za nejvyšší devizu tohoto procesu lze považovat maximální zkvalitnění a zefektivnění finální produkce skotu. Zde máme na mysli především ideální kaseinové složení vysokosložkového mléka i vynikající kulinářskou kvalitu masa. Rovněž výborná plodnost a mírná povaha normandských zvířat jsou z praktického chovatelského hlediska velmi ceněné vlastnosti. Pro excelentní kvalitu produkce je normandské plemeno včetně jeho kříženců ideální do dnes se perspektivně rozvíjejícího biologického systému farmaření. To je založeno především na subvencích, ale i na vyšších cenách za kvalitnější a zdraví prospěšnější výrobky.  Nejlepší kombinace se pak samozřejmě dosáhne, je-li tento prvotní výrobní proces ukončen také vlastním zpracováním koncových výrobků.

Aktuální znění tohoto vyhodnocení šlechtitelského programu, jakož i další informace a svazové dokumenty budou i nadále publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz