Ke konci roku 2006 bylo ve stavu 29 plnokrevných normandských dojnic a 18 březích jalovic, dále pak plnokrevná telata s jalovicemi a cca 15 padesátiprocentních dojnic NxH a dále telata a jalovice kříženců normandského skotu s ostatními plemeny (převážně s holštýnským).

V kategorii plemenní býci pro přirozenou plemenitbu splnily v roce 2006 požadovaná kriteria 4 plnokrevní býci (původem z embryí jak z dovozu, tak i z domácích výplachů), kteří byli výběrovou komisí vybráni, zaregistrováni a zapsáni do plemenné knihy. Tři z těchto býků byli v roce 2006 využívání na doskoky u dojných stád a další jeden zatím nenašel uplatnění.  Průměrné denní přírůstky u všech vybraných býků překročily 1,200 kg/den a více.

Za rok 2006 bylo použito do inseminace přibližně 2000 ID prověřených býků. Jednalo se celkem o pět, dle francouzských prověrek dědičnosti, vysoce kvalitních býků z TOP 30 dle indexu ISU. Inseminace byly prováděny kromě čistokrevné plemenitby též za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem. RPH pro paternální plodnost u jednotlivých býků byla u NRD-1 108%, NRD-4 109%, NRD-5 105%, NRD-6 96%, NRD-7 104%. Plodnost maternální u dcer po býkovi byla zjištěna zatím pouze u býka NRD-1 ve výši 106%.

Průměrná výše ukončených jednácti 2. laktací v roce 2006 s délkou laktace alespoň 240 dnů a delší:

za 292 dnů, 5513 litrů mléka, 206 kg bílkovin - 3,73%, 229 kg tuku - 4,16%

I z výsledků druhých laktací je zjevné, že výraznou majoritou normandského plemene zůstává mimořádně vysoký obsah bílkovin!

Na druhou stranu byly výsledky 2.laktací ovlivněny jednak doznívajícím adaptačním procesem na naše domácí poměry, ale zejména pak faktem, že zvířata byla ještě v kategorii jalovic 1–2x vyplachována za účelem získání embryí. Proto se také jalovice dost pozdě telily na první laktace přičemž byly velice dobře narostlé. Tato skutečnost sehrála patrně významnou roli při normálně netypickém dosažení téměř shodných výsledků na prvních i druhých laktacích. Největší zátěží zvířat a také nejčastějším důvodem pro léčení, eventuelně brakaci normandských dojnic za stáda, se jevilo onemocnění končetin. Normandský skot je ve Francii chován podstatně více pastevním a vzdušným způsobem, tedy více extenzivněji než se to provádí v ČR. Nemá tam také tak koncentrovanou krmnou dávku s celkově vyšším sklonem vyvolávat acidózu. Je patrně také méně zatěžován konzervovanými krmivy horší kvality – především pak bílkovinnými silážemi a pobytem ve vlhkých, tmavších, méně častěji vyhrnovaných celobetonových prostorách s málo dostatečnou kubaturou a výměnou vzduchu.

Po dalším roce je tak možno opět konstatovat, že normandský dobytek je na základě u nás dosahovaných výsledků důkladně prošlechtěn na nejvyšší obsah sýrařsky nejkvalitnějších bílkovin (kapa i beta kasein typu B). V tomto směru jsou normandi na špici dojných plemen. Jeho další uváděná významná přednost, a sice výborná zmasilost a výtečná kulinářská kvalita masa s nejjemnějším mramorováním, nebyla dosud v ČR prověřena řezníky a degustátory. Chování normandského skotu ve vztahu k využití pastevních porostů lze hodnotit vysoce pozitivně, neboť je mimořádně přizpůsobeno tomuto účelu.

Vzhledem k celkovým charakteristikám plemene, včetně exteriérové výbavy bude velmi důležité používat i nadále sperma býků prověřených na zlepšení končetin se spíše strmějšími postoji i paznehty.

Rovněž otázka porodů čistokrevných prvotelek a kříženek se významně odvíjí od způsobu odchovu jalovic, který je v jeho domovině pozvolnější, s využitím minimálně jednoho pastevního období. Tam se také jalovice telí ve stáří 29-33 měsíců. Při našem nejobvyklejším, domácím způsobu rychlého odchovu s telením ve stáří 26-29 měsíců, zejména pak při použití kukuřičných siláží je nutno ke zdárnému průběhu porodů čistokrevných prvotelek ale i kříženek používat pouze sperma býků prověřených na lehké porody (hodnota 90 a více).  Při vlastním vedení porodů prvotelek se podle zkušeností některých chovatelů příliš nedoporučuje delší vyčkávání po odchodu plodové vody.

Bezproblémových výsledků ve snadnosti porodů naopak dosahují chovatelé stád bez tržní produkce mléka, kteří kříží své plemenice (i jalovice) s normandskými býky. Čím extenzivnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a to zejména na živinově bohatých krmivech, není nejoptimálnější. Pro vynikající konverzi živin také normandským zvířatům, obzvláště pak nemají-li dostatek pohybu, nezvykle rychle rostou paznehty, které je nutno 2x ročně strouhat. Pokud se toto neprovádí, tak jako i u ostatních dojných plemen, končetiny trpí prošlapáváním spěnky.

V našich poměrech se opakovaně velmi dobře manifestuje deklarovaný klidný temperament normandů, který lze označit za velmi mírný, pomalý až flegmatický. Pro velký rámec, špičkové růstové schopnosti, excelentní kvalitu masa a výtečnou mléčnost za současně bezproblémového chování na pastvě se ovšem normandi výborně hodí i ke křížení s masnými plemeny či dojnicemi bez tržní produkce mléka.

V probíhající etapě limitovaného zemědělského hospodaření, zde máme na mysli především mléčnou kvótu, bude zajímavé sledovat výsledky těchto zvířat odchovaných již v našich domácích podmínkách, ať už půjde o zvířata čistokrevná, nebo i o kříženky s ostatními plemeny. Dále bude předmětem sledování, jak se budou normandská zvířata a jejich kříženci s ostatními plemeny chovat za předpokladu, že se zvýší jejich podíl ve stádech. Za současného stavu, kdy jsou ve výrazné menšině, bývají totiž dost často tato zvířata především z titulu odlišného temperamentu poněkud více od ostatních plemen potlačována.

Za zatím velmi vhodné, a to pro odolnost a mimořádné růstové schopnosti, lze považovat křížení normandských býků zejména s holštýnskými dojnicemi. Výborných výsledků se dosahuje při použití normandů na špatně březnoucí holštýnky, např. po více jak třetí inseminaci, atd. Lze se totiž v další generaci k holštýnskému plemeni vrátit, zvířata zůstávají stále černostrakatá (jde-li o H-100 matky) a navíc nejsou ani vyřazena z plemenné knihy holštýnského skotu. Býčci mají velmi rychlý růst a zejména pak vynikající zmasilost. Jalovičky se příliš neodlišují svojí mléčnou produkcí (na rozdíl od kříženek s masnými plemeny) od čistokrevných holštýnek. Kříženky HxN však mají mimořádně rychlý růst, jsou zapouštěny o 1 až 2 měsíce dříve než čistokrevné holštýnky a dávají nejvyšší předpoklad pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti jakož i obsahu složek, zejména bílkovin. Končetiny vypadají lépe, nicméně pro opatrnost tohoto odhadu je zatím třeba je nadále hodnotit pouze jako stejně dobré s holštýnskými. První zkušenosti s nasazováním těchto kříženek v holštýnských stádech signalizují užitkovost o cca 0-6 litry nižší než mají čistokrevné holštýnky, avšak s vyššími složkami o cca 0,2-0,3% již na 100 dnech. O jaký rozdíl u složek půjde přesně, to bude známo koncem roku 2007, kdy tato zvířata dokončí první laktace a bude tak možno provést první opravdu serioznější vyhodnocení. Je však možné, že ještě výraznějšího rozdílu ve složkách pak bude docíleno až na 2. a dalších laktacích, kdy kříženci plně dospějí, neboť při křížení holštýnských plemenic s normandským spermatem dochází k u nás poměrně málo známému efektu, kdy na extrémně rané plemeno se připařuje výrazně pozdní plemeno. Proti tomuto trendu však působí heterozní efekt ve směru zrychleného růstu kříženců s následným ještě ranějším zapouštěním než to bývá obvyklé u čistého holštýnského skotu. Je zde úvaha, částečně potvrzená již prvními výsledky z KU kříženců, že k plné dospělosti kříženců a k maximálnímu využití jejich mléčně-produkčního potenciálu dojde až podstatně později než je tomu u raných holštýnek. Tedy nejspíše koncem 1. laktací, pravděpodobně však ještě později, spíše až v průběhu 2. a 3. laktací.   

Na základě rozboru výsledků prvních a druhých laktací, růstových křivek čistokrevných normandských zvířat i kříženců, jakož i posouzení stájového a pastevního pobytu čistokrevných zvířat a kříženců s normandským skotem v ČR za rok 2006 navrhla šlechtitelská komise a rada plemenné knihy členskému shromáždění SCHNS, aby se prostřednictvím svých zástupců obrátilo na MZe ČR se žádostí zařadit napříště také normandské plemeno do dotačního titulu 2.A.c – „Nákup tuzemských plemenných býků“, podobně jako je tomu pro kombinované české strakaté plemeno oddíl M. K tomuto účelu pak provést i potřebné změny ve znění šlechtitelského programu, případně v řádu plemenné knihy. Zmíněné návrhy vycházejí z měnících se domácích chovatelských podmínek a zkušeností s normandským plemenem a byly předloženy ke schválení na členské schůzi svazu dne 29.3.2007. Aktuální znění šlechtitelského programu a řádu plemenné knihy, jakož i další informace a dokumenty budou i nadále publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz

Závěrem lze opakovaně konstatovat, že normandské plemeno je, krom jiného, pro svůj částečně rustikálnější charakter, především mimořádně vhodné do poněkud extenzivnějších podmínek hospodaření (nejlépe s využitím pastvy). Navíc pro svoji zcela excelentní kvalitu produkce (mléko, maso) může být ideální do dnes se perspektivně rozvíjejícího, tzv. biologického, resp. ekologického systému farmaření.

                                                                                                     Dne 21.3.2007 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR