Ke konci roku 2005 bylo ve stavu 45 plnokrevných normandských dojnic a 2 březí jalovice, dále pak plnokrevná telata s jalovicemi a padesátiprocentní telata a jalovice kříženců normandského skotu s ostatními plemeny (převážně s holštýnským).

V kategorii plemenní býci pro přirozenou plemenitbu splnilo v roce 2005 požadovaná kriteria 8 plnokrevných býků (původem z embryí jak z dovozu, tak i z domácích výplachů), kteří byli výběrovou komisí vybráni, zaregistrováni a zapsáni do plemenné knihy. Tři z těchto býků budou v roce 2006 využívání na doskoky u dojných stád a dalších pět zatím nenašlo vzhledem k novému programu ozdravování od IBR v ČR uplatnění.  Průměrné denní přírůstky u všech vybraných býků překročily 1,200 kg/den a více.

Za rok 2005 bylo použito do inseminace přibližně 2400 ID prověřených býků. Jednalo se celkem o pět, dle francouzských prověrek dědičnosti, vysoce kvalitních býků z TOP 20 dle indexu ISU. Inseminace byly prováděny kromě čistokrevné plemenitby též za účelem křížení s holštýnským skotem a v menším množství též se strakatým skotem. RPH pro paternální plodnost u jednotlivých býků byla NRD-1 106%, NRD-2 120%, NRD-3 108%, NRD-4 106%.

Výsledky 1. laktací normandského skotu ke konci roku 2005

Do ČR bylo dovezeno 50 plnokrevných normandských jalovic do celkem sedmi podniků.

Jde o 6 podniků s holštýnským skotem s užitkovostí na průměrné úrovni kolísající v rozpětí 6400 – 7800 kg mléka za laktaci při 3,25 -3,35 % bílkovin a 1 podnik se strakatým skotem s užitkovostí cca 6200 kg při 3,45 % bílkovin v mléce.  Dalších 16 jalovic se pak narodilo z embryí nakoupených ve Francii.

Aktuální výsledky prvotelek lze shrnout do následujících informací:

Průměrná výše aktuálně ukončených 28 prvních laktací:

za 299 dnů, 5546 litrů mléka, 210 kg bílkovin - 3,79%, 234 kg tuku - 4,22%

Průběh jednotlivých průměrných KU na první laktaci: v litrech mléka na kontrolu užitkovosti

18,2 - 20,2 - 20 - 19,1 - 18 - 17,4 - 16 - 15,7 - 15,3 - 13,7

Výše laktace prvotelky s nejvyšší užitkovostí:

za 305 dní, 8536 litrů mléka, 321 kg bílkovin - 3,76%, 306 kg tuku - 3,58%

ev.č. FR5619571391, otec Immortel/Diametre,   Svratecko, a.s., Unčín 69, 59242 Jimramov

Pro informativní porovnání zde uvádíme výsledky našich českých strakatých prvotelek za rok 2005.

5550 litrů mléka, 191 kg bílkovin - 3,44%, 229 kg tuku - 4,13%.

Zdá se, že výraznou majoritou normandského plemene by mohl být špičkový obsah bílkovin, kde signalizovaný rozdíl +0,3 i více % oproti našemu strakatému plemeni, (je naše nejsložkovější), může vzbuzovat značnou míru optimismu. Díky tomuto rozdílu ve spojení s nejkvalitnějším složením kaseinů v mléce (BB) by byl předstih 15-20 kg bílkovin za laktaci více než slibný. 

Je nutno také dodat, že výsledky normandských prvotelek byly jistě silně ovlivněny adaptačním procesem na naše domácí poměry, neboť zvířata byla odchována ve Francii. U nás pak byla 1 – 2x vyplachována za účelem získání embryí. Laktace, tak jak bylo na základě obdobných výsledků u skotu holštýnského a montbeliardského i předpovězeno, významně převyšují užitkovost, kterou v průměru dosahují normandské prvotelky v zemi původu a to i přesto, že tato zvířata byla umístěna do našich podniků spíše s průměrnou úrovní užitkovosti u ostatních chovaných plemen. Normandský skot je ve Francii chován podstatně více pastevním a vzdušným způsobem, tedy více extenzivněji než se to provádí v ČR. Je patrně také méně zatěžován konzervovanými krmivy horší kvality – především pak bílkovinnými silážemi a pobytem ve vlhkých, tmavších, méně častěji vyhrnovaných celobetonových prostorách s málo dostatečnou výměnou vzduchu.

Je možno konstatovat, že normandský dobytek je na základě u nás dosahovaných výsledků výtečně prošlechtěn na mimořádně vysoký obsah sýrařsky nejkvalitnějších bílkovin (kapa i beta kasien typu B), dobrou plodnost, a jemně mramorované maso. Všichni v ČR používaní prověření býci mají heterozygotně založeno jemné mramorování masa (Mm) což je výskyt, který velmi výrazně převyšuje ostatní u nás používaná kombinovaná plemena (čestr, simentál, montbéliard). V tomto směru je normandské plemeno na špičkové úrovni a jeho kvalitu masa lze bez obav srovnávat i s kulinářsky nejlepšími masnými plemeny. Normand má též vynikající chování při využívání pastevních porostů.

Na druhou stranu mají naše nejčastější a obvyklé stájové technologie (typu „betonových bunkrů“) negativní až devastující dopad na zvířata importovaná z francouzského pastevního odchovu pokud jde o onemocnění končetin. S obdobnou zkušeností však bylo možno se v minulosti setkat také u skotu montbeliardského i holštýnského. Vzhledem k charakteru plemene a jeho exteriérové výbavě bude velmi důležité používat sperma býků prověřených pouze jako výrazní zlepšovatelé končetin se spíše strmějšími postoji i paznehty. Dále pak vyčkat na zkušenosti s chovem již doma odchovaných zvířat.

Rovněž otázka porodů čistokrevných prvotelek se významně odvíjí od způsobu odchovu jalovic, který je v jeho domovině pozvolnější, s využitím minimálně jednoho pastevního období. Tam se také jalovice telí ve stáří 29-33 měsíců. Při našem nejobvyklejším, domácím způsobu rychlého odchovu s telením ve stáří 26-29 měsíců, zejména pak při použití kukuřičných siláží je nutno ke zdárnému průběhu porodů prvotelek používat pouze sperma býků prověřených na lehké porody (hodnota 90 a více).

Vynikajících výsledků ve snadnosti porodů naopak dosahují chovatelé stád bez tržní produkce mléka, kteří kříží své plemenice (i jalovice) s normandskými býky. Čím extenzivnější chov, nejlépe ve volné přírodě, tím bezproblémovější výsledky. Zdá se, že příliš intenzivní chov normandských jalovic, a to zejména na živinově bohatých krmivech, není příliš žádoucí. Pro vynikající konverzi živin totiž normandským zvířatům, obzvláště pak nemají-li dostatek pohybu, nezvykle rychle rostou paznehty, které je nutno 2x ročně strouhat. V opačném případě končetiny trpí prošlapáváním spěnky.

V našich poměrech se rovněž velmi dobře manifestuje deklarovaný klidný temperament normandů, který lze označit za velmi mírný až flegmatický. Pro velký rámec, špičkové růstové schopnosti, excelentní kvalitu masa a výtečnou mléčnost se ovšem normandi výborně hodí i křížení s masnými plemeny.

V současné etapě limitovaného zemědělského hospodaření, zde máme na mysli především mléčnou kvótu, bude velice zajímavé, a jak předpokládáme i slibné, sledovat nadále výsledky těchto zvířat odchovaných již v našich domácích podmínkách, ať už půjde o zvířata čistokrevná, nebo i o kříženky s ostatními plemeny. Rovněž zajímavé bude zjištění, jak se budou normandská zvířata a jejich kříženci s ostatními plemeny chovat za předpokladu, že se zvýší jejich podíl ve stádech. Za současného stavu, kdy jsou ve výrazné menšině, byla totiž tato zvířata především z titulu odlišného temperamentu poněkud více od ostatních plemen „usurpována“.

Za zatím mimořádně slibné, a to pro odolnost a skvělé růstové schopnosti, lze považovat křížení normandských býků zejména s holštýnskými dojnicemi. Jako velmi vhodné se jeví použití normandů na špatně březnoucí holštýnky, např. po více jak třetí inseminaci. Lze se totiž v další generaci k holštýnskému plemeni vrátit, zvířata zůstávají stále černostrakatá (jde-li o H-100 matky) a navíc ani nevypadnou z plemenné knihy holštýnského skotu. Kříženky mají famózní růst a vysoký předpoklad pro zlepšení hodnot své vlastní plodnosti jakož i obsahu složek. Končetiny se jeví o trochu lepší, nicméně pro opatrnost tohoto odhadu je zatím třeba je hodnotit jako minimálně stejně dobré s holštýnskými.    

Na základě analýzy výsledků prvních laktací a stájového pobytu čistokrevných zvířat v ČR za rok 2005 navrhla šlechtitelská komise a rada plemenné knihy provést některé menší úpravy ve šlechtitelském programu a v řádu plemenné knihy normandského skotu v následujícím smyslu. Poněkud zmírnit zbytečně tvrdé parametry stanovené pro použití prověřených býků z importu pokud jde o obsah bílkovin a naopak přitvrdit požadavky na parametry u indexu končetin a paternální snadnosti porodů. Zmíněné úpravy vycházejí z našich převažujících chovatelských podmínek a byly předloženy ke schválení na členské schůzi svazu dne 28.3.2006. Aktuální znění šlechtitelského programu a řádu plemenné knihy, jakož i další informace a dokumenty budou publikovány na svazových webových stránkách www.normande.cz

Závěrem lze konstatovat, že je normandské plemeno, krom jiného, především mimořádně vhodné do poněkud extenzivnějších podmínek hospodaření (nejlépe s využitím pastvy). Navíc pro svoji zcela excelentní kvalitu produkce (mléko, maso) může být ideální do dneska perspektivního, tzv. biologického, resp. ekologického systému farmaření.  

Dne 28.03.2006 zpracovala: Šlechtitelská komise SCHNS ČR