Naši chovatelé na normandských farmách ve Francii

čas vložení: 25.6.2005, 23.10

Ve dnech 20.-24.6.05 navštívila skupina 12 českých chovatelů normandského skotu dobytkářský západ Francie, konkrétně Normandii a Bretaň, kde studovala způsoby a ekonomiku chovů normandských farem.
K tomuto účelu si vybrala jak různé typy farem, tak i místní servisní organizace a zpracovatele mléka, aby mohla komplexněji posoudit nejdůležitější ekonomické vazby a souvislosti chovu normandek.

Navštívené objekty:

1) Farma s převodným křížením Holštýn x Normand - GAEC de la Sibotiere (TICHEVILLE)
2) Mlékárna specializovaná na sýry z normandského mléka E.Graindorge (LIVAROT)
3) Farma se specializací na zevnějšek a klasifikaci normandů - GAEC Nogues (RESENLIEU)
4) Národní normandské šlechtitelské centrum GNA (DOMFRONT)
5) Inseminační stanice býků a komerční plemenářské družstvo Amélis (MAYENNE)
6) Farma s produkcí 9500 kg mléka od normandek - Mr. Johan Albert (LES BOISSIERES)
7) Farma (ekologická) s BIO produkcí od normandů - SCEA la Ménerbiére (OSSE)
8) Farma špičková - chov normandů spolu s holštýnem - GAEC Arondel (AMANLIS)

Jako zásadní a společný poznatek ze všech farem nelze nezmínit čtyři základní momenty chovů:

Téměř 100% farem s normandským skotem se v letním období (duben-říjen) pase, a to alespoň 1x denně. Jinými slovy, známá špičková schopnost normandů k využití pastvy je absolutně respektována! Chov, který by v létě nepásl, jsme doposud nezaznamenali.

Odchov jalovic nad 8-9 měsíců stáří je veden výrazně odlišnějším způsobem, než se obvykle provádí v našich poměrech. Toto se ale ve Francii týká všech plemen, tedy i Holštýnů a Montbéliardů! Normandské jalovice se telí v podstatně vyšším věku (28-33 měs.), více vychozené, těžší, ale především vyspělé, obrazně řečeno s menším poměrem masa, vody a tuku na celkové hmotnosti, než u nás. Naopak tato zvířata mají více dorostlou a zpevněnou kostru a patrně i vyvinutější oběhový, trávicí a dýchací aparát. Inseminační index u takto odchovávaných jalovic se zcela bez problémů pohybuje mezi 1-1,3. Takto pozvolnější, většinou pastevní typ odchovu ve stáří nad 8-9 měsíců má jistě pozitivní vliv na dlouhověkost a vyrovnanější výsledky na 1. laktaci.

Mléko od normandských dojnic je díky vynikajícímu obsahu i kvalitě bílkovin více žádáno, a to drtivou většinou mlékáren. Oproti situaci u nás je pak při zpeněžování mléka uplatňována cenová spravedlnost za vykoupené kilogramy bílkovin. To v praxi a přepočtu na naší měnu znamená, že 1 bílkovinná jednice je oceněna nad dohodnutý standart (zde většinou 3,30-3,35%) v průměru na 2,50 Kč. (tedy 0,1% = 0,25 Kč.). Podobný rozdíl existuje i při zpeněžení masa na jatkách, kde oproti např. holštýnskému skotu je to rozdíl přibližně jedné až dvou tříd v klasifikaci.

Ve Francii funguje řadu let zaběhaný systém mléčné kvóty, který již skutečně na farmáře tvrdě dolehl se všemi svými důsledky. U nás se toto opatření zatím zabydluje, avšak skutečný tlak lze očekávat již velmi brzy (1-3 roky).