Vyhodnocení šlechtitelského programu normandského skotu za rok 2019

čas vložení: 28.6.2020, 23.38

Za plemenářský rok 2019 celkově došlo ke zvýšení stavů zapsaných do všech oddílů plemenné knihy o 188 ks! Výše laktací a produkce kg T+B v oddílu A PK se oproti předchozímu roku prakticky nezměnila. Ve všech oddílech PK normanského skotu pak dohromady jde o nárůst  +105 kg mléka,  +13 kg tuku a  +3 kg bílkovin na průměrnou dojnici.

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2019

 

poř.lakt.

počet

Dny

kg ml.

% T

kg T

% B

kg B

reprod.

PNA

1.

20

291

6241

4,15

259

3,62

226

 26/27

 

2.

42

294

7461

4,02

300

3,53

263

417

 

Celk.

62

293

7062

4,05

286

3,55

251

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNB

1.

42

303

6495

4,24

275

3,55

231

29/30

 

2.

46

290

7323

4,12

302

3,53

258

399

 

Celk.

88

297

6893

4,18

288

3,54

244

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNC

1.

83

297

7029

4,18

294

3,69

259

30/17

 

2.

184

298

8101

4,29

348

3,73

303

459

 

Celk.

267

298

7751

4,26

330

3,72

288

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PN

1.

160

298

6813

4,20

286

3,65

249

29/23

 

2.

272

297

7874

4,23

333

3,67

289

443

 

Celk.

432

297

7460

4,22

315

3,66

273

 

 

ČR, Normandské plemenice evidované v PK normandského skotu za rok 2018

 

poř.lakt.

počet

dny

kg ml.

% T

kg T

% B

kg B

reprod.

PNA

1.

13

302

6333

4,01

254

3,59

227

 27/28

 

2.

31

295

7378

3,99

294

3,61

266

416

 

Celk.

44

298

7069

3,99

282

3,60

255

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNB

1.

17

299

6524

4,03

263

3,59

234

29/09

 

2.

38

296

7837

4,07

319

3,51

275

406

 

Celk.

55

297

7431

4,06

301

3,53

262

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PNC

1.

73

299

7117

4,18

298

3,76

267

30/12

 

2.

66

299

7826

4,12

322

3,75

294

429

 

Celk.

139

299

7454

4,15

309

3,76

280

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PN

1.

109

299

6894

4,14

286

3,70

255

29/27

 

2.

135

297

7726

4,08

315

3,65

282

419

 

Celk.

244

298

7355

4,10

302

3,67

270

 

          Vzhledem k existenci dojnic, které nejsou zapsány v oddílech PKN, ačkoliv by do nich patřily, neboť většinou jsou zapojeny do KU lze předpokládat skutečný stav mezi 480-500 ks.

        Pro demonstraci využití normandského skotu v českých podmínkách se jako ideální příklad jeví Statek Zaoral v Čabové u Moravského Berouna. Původně holštýnská farma v podhorské oblasti přešla do extenzivnějšího EKO systému a začala zpracovávat mléko na vlastní výrobky. Nebylo však možno pro reprodukční a zdravotní problémy holštýnských plemenic udržet početní stav stáda. Petr Zaoral se proto postupně, přes nákup nějakých normandských zvířat a převodné křížení rozhodl přejít na normandský skot a využít jeho známých předností v rusticitě, odolnosti, plodnosti a skvělé zpracovatelské kvalitě mléka, resp. masa. Pro zajímavost uvádíme dosaženou užitkovost v KU za rok 2018-2019 v Čabové, kde dnes již déle než rok také spolehlivě dojí mléčný robot.

Užitkovost v KU /2019.   49ks, 296dní, 7176 kgM, 4,08 %T, 293 kgT, 3,49 %B, 250 kgB

      Jako další přidané hodnoty se na této farmě nově pokoušejí v rámci šlechtitelského programu normandského skotu Zaoralovi využít i jiné normandské přednosti. A sice vysokého podílu beta kaseinu typu A2 v genech. O tomto kaseinu v porovnání s jeho alternativou A1, která se rovněž vyskytuje u plemen skotu, jsou ve světě známy porovnávací studie a pokusy, které více favorizují právě variantu A2. Především pokud jde o menší potravní intoleranci a nižší alergické působení na člověka, pro nějž je přirozenější právě beta kasein typu A2. Ten je na rozdíl od beta kaseinu A1 obsažen také výhradně v mateřském mléce. Již v řadě zemí světa jako je Austrálie, Nový Zéland, Británie, USA, Čína, Holandsko, Litva se tento typ mléka A2 těší větší a větší oblibě a jeho cena na trhu bývá i dvojnásobná než u běžného A2A1 mléka.

Aby mohli účinně, a hlavně rychleji dosáhnout cílového stavu mít všechny plemenice pouze typu A2A2 si Zaoralovi nechali ovzorkovat na beta kasein v laboratoři imunogenetiky rozhodující podíl samičích zvířat ze stáda. Na základě těchto výsledků se budou i za pomoci některých běžných biotechnologických metod pokoušet urychlit přechod stáda do geneticky podmíněného stavu výskytu beta kaseinu typu A2A2 u 100% zvířat ve stavu.

 

        Unikátní ukázku až neuvěřitelných schopností konverzního efektu z objemných krmiv u normandských plemenic lze doložit na farmě pana Ing. Josefa Bicka v Žalticích. Je to příklad, jak mimořádně efektivně funguje v praxi převod z holštýnského na normandské plemeno v ryze extenzivních, pastevních podmínkách hospodaření. V následující tabulce je znázorněn vývoj užitkovosti na krávu, poslední dva roky již v systému BIO.

 

rok

 

kg mléka

% T

kg T

% B

kg B

T+B

2007

počátek insem. N

 

 

 

 

 

 

2008

 

 

 

 

 

 

 

2009

 

7607

4,24

323

3,30

251

574

2010

prv.lakt.F1 N50H

8054

3,86

311

3,29

265

576

2011

 

7646

3,80

291

3,27

250

541

2012

 

7705

3,95

304

3,36

259

563

2013

prv.lakt.F2 N75H

7575

4,42

335

3,44

261

596

2014

 

7682

4,43

340

3,39

261

601

2015

 

6805

4,27

290

3,34

227

517

2016

prv.lakt.F3 N83H

7095

4,16

295

3,25

231

526

2017

 

6764

4,07

275

3,25

220

495

2018

 BIO

7187

4,02

289

3,43

246

535

2019

 BIO

7694

4,09

314

3,43

264

578

 

 

         Z uvedeného je patrno, že prvních šest let prakticky k vůbec žádnému poklesu produkce nedochází (viz T+B), ale přitom se výrazně zlepšila plodnost stáda a tím i prodej živých zvířat z farmy. Zatímco při původním stádu holštýnských dojnic 20 ks v roce 2007 nebyl v dané technologii chovatel schopen, nebo jen s velkými obtížemi udržet stavy zvířat, tak v průběhu převodného křížení postupně pouhým příchovkem zvýšil stav dojnic až na nejvyšších 47 ks v roce 2016. V současnosti ze stavu cca 28 ks ročně prodává asi 13 býčků a 8-10 jaloviček ve fázi telat. Překvapivé a nárazové vynucené snížení stavu krav bude vysvětleno později. K poněkud vyššímu poklesu produkce na kus pak došlo ve velmi suchém roce 2015, kdy také ještě nebyla ukončena žádná první laktace třígeneračních normandek. V tomto roce se vliv počasí a rozdělení srážek nepochybně dramaticky podepsalo na výsledku. Značný pokles produkce v tomto roce také stejně zaznamenaly i přítomné zbylé H100 dojnice. Následující rok 2016 sice dochází k mírnému navýšení produkce mléka na krávu, nicméně k současnému snížení obsahu bílkovin v mléce. To lze v této situaci patrně vysvětlit jedině kvalitou výživy a slabším obsahem dusíku v píci. Tedy obsahovým a kvalitativním složením objemné píce, což opět spadá vysokou měrou pod vliv předcházejícího suchého roku, který v takto převažujících extenzivních podmínkách, kde je minimální možnost vybalancování krmné dávky, vždy hrál a bude hrát zásadní roli. Navíc se sešlo sucho s postupnou přípravou chovu na podmínky BIO hospodaření. Rok 2017 je již na této farmě více poznamenán přechodem chovu do EKO systému a tím do ještě větší extenzity. Poněkud překvapivé navýšení průměrné užitkovosti v roce 2018 pak bylo do značné míry podpořeno minimální obnovou stáda při zachování starších, ale zdravých dojnic ve stavu na další laktace. Tím byl patrně významně převážen vliv působení již naběhlých tvrdších chovatelských podmínek eko-hospodaření za souběhu současně dalšího extrémně suchého léta 2018. Nelze zde nezmínit jeden zcela zásadní a mimořádný fakt, který si zaslouží dvakrát podtrhnout. A to, že poslední dva roky od dubna 2018 se zde nekrmí dojnicím, jalovicím ani VBJ vůbec žádné jadrné krmivo. Pouze neenergetické minerální přísady. Před tím, za éry holštýnského skotu i prvních kříženek se využívalo mačkaného obilí ve směsi 85%(oves+ječmen)+15%(soja) ve výši 0,13kg/litr mléka. Skvělý konverzní efekt u starších normandek tak také pomohl farmáři přečkat odchod syna z farmy do města, kdy musel po roce 2016 kvůli obslužnosti radikálně snížit stav krav ze 47 až na 27 v roce 2019 a razantně začít spořit náklady. Ekonomická efektivita této farmy je jasně indukovaná (vyvolaná) právě extrémně nízkými náklady na chov, včetně úspor cenného farmářova času. Ukazuje úžasné schopnosti normandského plemene právě v takovýchto podmínkách. Na opačném konci se pak dotváří vyšší finanční efekt maximalizací tržeb za vysoce složkové a mimořádnými kaseiny vybavené kvalitní BIO mléko. Nezanedbatelným bonusem je i hmotnost a výtěžnost jemně mramorovaného normandského masa.  

 

 Dlouhodobější pozorování a porovnávání těchto případů zcela názorně dokumentují a také nás stabilně přesvědčují, kde v podmínkách ČR funguje normandský skot ekonomicky nejvýhodněji a nejefektivněji, zejména v porovnání s ostatními plemeny. Je to především ve spojení s finálním zpracováním mléka a masa na konečné výrobky. Jsou to extenzivnější chovy (zejména BIO systémy) s vlastním zpracováním produkce, obzvláště pokud mohou být spojeny s možností využití pastevních enkláv. Nebo i povýšeny další přidanou hodnotou, kterou perspektivně představuje například A2 mléko.

 

      Tradičně a opakovaně lze konstatovat, že normandky i kříženky jsou výrazně pozdnější, než je tomu u holštýnských plemenic. Z těchto důvodů dochází, k výraznějšímu nárůstu jejich výkonu zejména na 2., ale spíše ještě až na dalších laktacích, kdy jednoznačně dospívají později než čistokrevný holštýn a docilují i vyšší dlouhověkosti, čímž se pak pohled na ekonomiku chovu kříženců, ale i čistokrevných normandů vylepší zvýšenou možností prodeje telat, jalovic, či březích jalovic.

 

      Mimořádně zajímavé až famózní výsledky pokračovaly také při hodnocení křížení normandského býka Antispam NRD-29 s holštýnskými dojnicemi ve vysoko užitkovém (12.600 kg mléka) stádě Luka nad Jihlavou. I zde se výrazně a pozitivně projevila pozdnost plemene oproti rannému holštýnovi.     Příloha: tabulka č.1

 

      Z porovnávací tabulky je zcela zřejmé, že kříženky včetně 4 dnů v mezidobí byly prakticky lepší ve všech ekonomicky vyčíslitelných parametrech oproti čistokrevným holštýnkám. A díky vloženým genům pozdnosti dochází k větší akceleraci produkce právě až od druhých laktací. Z roku 2019, kdy z větší části probíhaly třetí laktace kříženek pak plyne další poznatek. Tyto kříženky, pokud jde o dlouhověkost předčí v laktačním průměru holštýnské vrstevnice. A to pravděpodobně minimálně o hodnotu 0,8 i více u průměrných laktací. To by svědčilo o úspěšném využití heterozního efektu a obecně i lepší plodnosti normandského skotu.

 

       Za rok 2019 se využití ID normandských býků oproti roku 2018 zhruba zdvojnásobilo na cca 1500 ks. Inseminace byly prováděny jako v předchozích letech, tedy kromě čistokrevné plemenitby také za účelem křížení s holštýnským skotem a v malém množství též se strakatým skotem.

 

       V rámci výběru normandských plemenných býků do přirozené plemenitby byly za rok 2018 vybráni 3 býci určení pro produkčně odlišná stáda. Nově byli na základě importu spermatu z Francie také registrováni 2 býci z oddílu A s kaseinovým vybavením BB, A2A2.

        Kromě vysoce kvalitního mléka a masa mají normandi totiž z chovatelského hlediska také další chovatelsky mimořádně cenné znaky. Zde jde o výbornou plodnost, skvělé mateřské vlastnosti a extrémně mírnou povahu zvířat. A to podstatně klidnější, než mají všechna masná, ale i dojná plemena. Toto se jeví jako velice zajímavý rys plemene k výhodnému využití normandů také do chovů krav bez tržní produkce mléka. Zejména jako příjemkyň speciálních masných embryí a vynikajících kojných krav. Takto tedy, mimo jiné, je normandské plemeno s úspěchem využíváno rovněž ve státech amerického kontinentu a registrujeme již i citelné oživení tohoto zájmu v ČR. Chovy jako je Ing. Josef Papáček, Ing. Jaroslav Vítů, nebo Jezla-Řehovští tyto zkušenosti potvrzují. Jde nejen o chovatele masných plemen, ale i o čistokrevnou podobu normandského stáda bez tržní produkce mléka. Pro býky se speciálními parametry vhodnými pro tyto typy chovů existuje masné oddělení M v plemenném oddílu A plemenné knihy, se svými speciálně požadovanými parametry. Zde také existuje zajímavý výběr býků pro tvorbu dotovaných telata.

 

         Na podkladě výsledků roku 2019 konstatuje šlechtitelská komise, že normandské plemeno splňuje při čistokrevné plemenitbě svými dosahovanými výsledky plemenné standarty stanovené ve šlechtitelském programu a skýtá rovněž mimořádně zajímavé možnosti využití i k případným účelům křížení se skotem holštýnským a to buď jako krátkodobé varianty jednorázového použití na špatně březnoucí plemenice s následným návratem ke skotu holštýnskému, tak i jako varianty převodného křížení při záměru přechodu chovu na enviromentální, tedy spíše mírně extenzivnější formu hospodaření a to obzvláště při využití pastevních areálů (pobyt na měkčím povrchu) a volného ustájení. Rovněž je vhodný do cyklu více plemenného křížení, kam přináší vyšší složky, kvalitní osvalení, zlepšení plodnosti a cenný klidný temperament. Lákavá a velmi vhodná se pak jeví možnost využití normandského plemene v organickém typu (BIO) farmaření. Tato aktivita je do značné míry závislá především na subvencích, nicméně právě extenzivnější typ chovu na travních porostech Normandi zdravotně skvěle zvládají a dá se konstatovat, že jsou evidentně ekonomicky zajímavější a produkčnější než ve stejně tvrdých podmínkách chované dojnice holštýnské, nebo červenostrakaté.

Připomínáme důležitý ekonomický dopad do chovu normandů, který může představovat přidaná hodnota v produkci, případně přímém prodeji nejkvalitnějších (BB a A2A2 kaseiny) mléčných či masných výrobků z vlastní suroviny. Jako velmi perspektivní nejen pro domácí trh, ale především pak i pro vývoz se jeví možnost produkce certifikovaného nízko alergického a2 mléka. Klasické polotvrdé i tvrdé sýry s chuťovou a konzistenční výhodou z normandského mléka jsou dobře známy a odborníky ceněny. Jakákoliv osvěta v této oblasti je ovšem vítána. U našeho obyvatelstva jsou totiž prvky nejvyšší kvality potravin stále ještě málo populární, využívané a oceňované, proto i pochopitelně nedoceněné. Některé výrobky, jako například a2 mléko jsou zde zatím prakticky neznámé.

Závěrem hodnocení šlechtitelského programu komise konstatuje. Normandské plemeno bylo zcela evidentně po 15 letech ověřování v našich stájích a pastvinách shledáno jako nejspolehlivější ambasador nejvyšší kvality mléčné i masné produkce. Pro extrémní nenáročnost, skvělý konverzní efekt z objemu i dokonalé maternální vlastnosti velmi vhodně doplněné mimořádnou klidností zvířat má i v našich končinách vysokou šanci stát se plemenem budoucnosti. A to právě kromě důvodu špičkové duální kvality produkce také pro nákladovou nenáročnost na stále dražší pracovní čas a na biologické i ostatní materiálové vstupy.

         Na rozdíl od některých jiných zemí zatím neexistuje v naší zemi čistokrevný velkochov Normanda (150-500 ks), který by byl chován při výrazně vyšší intenzitě užitkovosti, tedy přibližně 9.000 kg možná i více, takže zatím nelze věrohodně dokládat a hodnotit výsledky chovu takového typu. Nicméně během příštího roku budou k dispozici první v&yac